Mokré: Zavraždil tatínka a zabetonoval ho pod vanu

vydáno 07.10.2012 03:40 | autor: Miroslav Antl

Mladistvý Petr Š., v té době šestnáctiletý, žil od poloviny roku 1990 ve společném domě se svým jednačtyřicetiletým otcem, svou sestrou, babičkou a s tetou v obci Mokré na okrese Rychnov nad Kněžnou. Poměry v této rodině byly neurovnané, otec svého syna často fyzicky napadal, nadával mu a bil ho. V polovině prosince 1991 se Petr Š. vloupal se svým nezletilým kamarádem do domu svého souseda, za což byl trestně stíhán jako mladistvý. Dva dny před Štědrým dnem roku 1991 se s jiným svým kamarádem opil, po odchodu kamaráda z bytu v ranních hodinách začal uklízet svůj pokoj. To ráno v osm hodin přišel do tohoto pokoje jeho otec a začal mu nadávat, že je zloděj, a dokonce mu prý i vyhrožoval, že ho zabije. Tak se mladistvý rozhodl, že tátu pobodá nožem, šel do kuchyně, kde vzal dva velké kuchyňské nože a schoval si je za tepláky. Když viděl, že se otec sklání u skříňky, napadl zezadu otce menším nožem (s čepelí bodnutý pod levou lopatkou. Otec se otočil k němu, načež ho syn Petr druhým velkým nožem (s čepelí dlouhou 19 cm) bodl dvakrát do hrudníku a pořezal ho na krku. Otec se těmto útokům bránil, a tak měl pořezané i ruce.

Poté mladistvý vrah vyběhl z místnosti, po cestě potkal svou tetu, které řekl, že se nic nestalo a místnost uzamkl. Odjel za družkou svého otce do Opočna, přitom si všiml, že má řeznou ránu  na ruce, tak se u ní vymluvil na to, že se pořezal při přípravě krmení pro prase. Od ní se vrátil domů do místnosti, kde ležela mrtvola jeho  tatínka, přehodil přes mrtvého deku, přibalil k němu i jeho berle a přetáhl mrtvolu do přístavku u domu. Až do 30. prosince se choval  přirozeně, ale ostatní se po mrtvém začali shánět a rozhodli se nahlásit  nepřítomnost policistům. Proto se mladistvý rozhodl mrtvolu ukrýt, a tak začal otce zabetonovávat pod žlab s vanou v přístěnku. Večer však přišla do přístavku teta a poté i sestra mladistvého vraha a ta poznala podle trčících nohou svého tatínka. A tím došlo k odhalení vraždy. My jsme pak na místě a v Rychnově nad Kněžnou na policejním ředitelství strávili Silvestra, neboť se provádělo ohledání místa i těla mrtvého, podrobný výslech mladistvého a další zásadní úkony. Mladistvý vrah Petr se k činu doznal i při mém výslechu, uváděl však, že si přesně nepamatuje, jak ke všemu došlo, věděl, že ho otec napadal a vyhrožoval mu smrtí, a tak ho několikrát bodl. V další výpovědi v průběhu vyšetřování už uváděl, že na něj otec zaútočil i nožem, ale naštěstí prý upadl, tudíž se mu podařilo ubránit, přičemž došlo ke smrti jeho otce. Z vraždy tak, jak je popsána, byl usvědčen ostatními důkazy, zejména soudnělékařskou expertizou, když při soudní pitvě znalci zjistili na těle mrtvého celkem devět bodnořezných ran, mechanismus útoku svědčil pro první verzi obviněného a situaci na místě činu. Pachatel nám odmítal provést rekonstrukci vraždy a ostatní úkony a u soudu se dokonce snažil vinu shodit na svou tetu, které předtím poslal z vazby dopis s podrobnou instruktáží, jak má vypovídat v jeho prospěch. Naproti tomu bylo prokázáno, že jeho  otec často pil, opilý byl ostatně i tehdy v době napadení, byl opakovaně odsouzen za násilnou trestnou činnost, mj. i pro útoky na svého syna Petra.

Pokud jde o mladistvého Petra, zjistili jsme, že on byl po rozvodu svých rodičů ve svých osmi letech umístěn do Dětského diagnostického ústavu v Hradci Králové, a to pro údajné týrání otcem, záškoláctví a výchovné problémy. Odtud byl propuštěn dva roky před touto vraždou. Byl i opakovaně léčen v Psychiatrické léčebně v Havlíčkově Brodě, vychodil Zvláštní školu internátní v Jetenicích, resp. v Kostelci nad Orlicí. Z dnešního pohledu šlo o typické domácí násilí. Mladistvý otcovrah byl ale znaleckým psychiatrickým vyšetřením v průběhu dokazování (a později i soudem) uznán plně příčetným. Krajský soud v Hradci Králové mu po ročním dokazování jako mladistvému uložil trest odnětí svobody v trvání čtyři a půl roku, zařa - zením pro výkon trestu do kriminálu pro mladistvé. Zohlednil tak i skutečnost, že na svého otce zaútočil zákeřně zezadu. Na druhé straně přihlédl k tomu, že nebyl soudně trestán, ale i k obtížné situaci v rodině, tj. že šlo o týraného mladíka. Ten trest byl vyměřen při samé horní hranici „základní“ trestní sazby, která je u mladistvých maximálně pětiletá. Pro případný „výjimečný trest“ (v sazbě 5 až 10 roků) v daném případě podmínky splněny nebyly. K tomu je asi dobré dodat, že trestní opatření odnětí svobody v maximální (výjimečné) výměře ani dnes nesmí přesáhnout desetiletou sazbu, takže žádný mladistvý pachatel (ani mnohonásobný vrah) nesmí dostat více než těch deset let… .