Senátor JUDr. Miroslav Antl podal návrh na podání ústavní žaloby na prezidenta ČR Václava Klause pro velezradu

Senátor Parlamentu České republiky JUDr. Miroslav Antl společně se senátorkou JUDr. Eliškou Wagnerovou a senátory Mgr. Františkem Bublanem a Mgr. Jiřím Dienstbierem podávají dle § 137 odst. 1 až 3 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, Senátu Parlamentu České republiky (prostřednictvím jeho organizačního výboru) návrh na podání ústavní žaloby Senátu k Ústavnímu soudu ČR proti prezidentu republiky prof. Ing. Václavu Klausovi, CSc. pro velezradu podle ustanovení článku 65 odst. 2 Ústavy České republiky a dle ust. § 96 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, když předmětem senátní ústavní žaloby je zejména rozhodnutí prezidenta amnestii ze dne 1. ledna 2013 vyhlášenou dne 2. ledna 2013 ve Sbírce zákonů pod č. 1/2013 Sb., jejíž článek II. nařídil, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.

Kromě těchto skutků senátní žalobci ve svém návrhu viní prezidenta Václava Klause z toho, že jako prezident republiky ode dne 5. června 2012 dodnes nepodepsal Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, dále proto, že po dobu čtyř let otálel s podpisem ratifikace Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě zakládajícího systém kolektivních stížností ze dne 9. listopadu 1995, ačkoliv oba významné dokumenty byly řádně schváleny třípětinovou většinou v obou komorách českého Parlamentu, a k podpisu byl vždy výslovně vyzván usnesením Senátu Parlamentu ČR. Součástí návrhu ústavní žaloby pro velezradu prezidenta republiky Václava Klause je i skutečnost, že po dobu takřka jednoho roku nejmenoval

 ani jednoho soudce Ústavního soudu a ze stávajících soudců jeho místopředsedu, přičemž v tomto období se uvolnila celkem tři místa soudců Ústavního soudu a funkce místopředsedy Ústavního soudu - a tato skutečnost mu byla známa minimálně od počátku trvání jeho funkčního období. Navíc dne 25. ledna 2013 oznámil, že již žádného kandidáta Senátu nenavrhne, čímž vážně ohrozil řádné fungování Ústavního soudu, jakožto ochránce zákonnosti a ústavnosti jednání státu, a vystavil tak ohrožení ochranu základních práv osob a občanů a řádné fungování ústavního systému České republiky a soustavy jejích orgánů veřejné moci a zcela tak rezignoval na jednu z nejvýznamnějších povinností prezidenta republiky. Dalším skutkem je bezdůvodné odmítání návrhu na jmenování JUDr. Petra Langera, Ph.D. soudcem, i když mu to uložil již v roce 2007 Městský soud v Praze svým rozsudkem, který byl posléze shledán zákonným a správným i následným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, čímž hrubě znevážil autoritu soudní moci ve státě, hrubě zpochybnil ochranu základních práv a svobod soudní mocí a povýšil zvůli a svévoli nad právo.

Tímto se měl prezident republiky dle názoru senátorů opakovaně dopustit jednání směřujícího proti svrchovanosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Navrhuje se proto, aby Senát podal na českého prezidenta Václava Klause ústavní žalobu, v níž učiní návrh, aby Ústavní soud rozhodl nálezem o tom, že se prezident republiky prof. Ing. Václav Klaus, CSc. shora naznačeným (a v návrhu žaloby řádně vymezeným a odůvodněným) jednáním dopustil velezrady - a ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt, jakož i nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce podle zvláštního předpisu.

V současné době se k výše jmenovaným senátorům připojují další senátoři – a svými podpisy podporují jejich návrh. Lze konstatovat, že k dnešnímu dni je pod návrhem podepsáno celkem 20 senátorek a senátorů, přičemž k dalšímu projednání v Senátu Parlamentu ČR je nutný podpis nejméně 27 senátorů.

Další postup vychází z Jednacího řádu Senátu Parlamentu ČR, kdy podle § 137 „návrh, aby Senát podal k Ústavnímu soudu žalobu proti prezidentu republiky pro velezradu může předložit nejméně jedna třetina senátorů. … Návrh na podání ústavní žaloby se předkládá organizačnímu výboru a nelze jej vzít zpět. … Organizační výbor k návrhu na podání ústavní žaloby přijme stanovisko pro Senát, ve kterém doporučí návrh schválit nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze Senátu. Podle § 139 JŘS „Jednání Senátu o návrhu na podání ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání je neveřejné. Při jednání o návrzích na podání ústavní žaloby a na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.“.

Poté se usnesení Senátu o podání ústavní žaloby ihned doručí Ústavnímu soudu.

Senátor JUDr. Miroslav Antl k věci uvedl, že ho jako právníka především zajímá názor nejvyšší soudní autority na opakovaná, popř. pokračující, jednání prezidenta Václava Klause, přičemž nejde „o hon na Václava Klause“, ale i o snahu o dosažení výkladu práv a povinností prezidenta republiky a podrobnější, resp. konkrétnější, vymezení odpovědnosti prezidenta republiky a velezrady jako (proti)ústavního deliktu. Takový výklad Ústavy ČR chybí – a bude (v případě schválení v plénu Senátu PČR) nepochybně přínosné jej mít i do budoucna k dispozici, když se o tomto vedou pouze akademické debaty, v nichž se názory expertů liší…

V Rychnově nad Kněžnou 23. února 2013