Fešácký kriminál. Když se vrazi mají lépe než hoteloví hosté

Článek, který vyšel v týdenílu 5plus2 22. července 2016.

Autor: VERONIKA MÜLLEROVÁ

Foto: Cela, nebo pokoj v penzionu? Mnohaletý trest si norský vrahAnders Breivik (na snímku vpravo) odpykává ve věznici Skien. Tamní podmínky se mu ale nelíbí, neuspokojily ho ani tři místnosti pro vlastní využití. FOTO | PROFIMEDIA A ARCHIV MAFRA

Fešácký kriminál. Když se vrazi mají lépe než hoteloví hosté

Herní konzole, posilovna, výzdoba či vlastní koupelna. Norský masový vrah Anders Breivik, který před pěti lety povraždil 77 lidí, si ve vězení žije jako v hotelu. Pozůstalým to musí znít jako výsměch, ale v severských zemích nejde o nic neobvyklého. Kriminály jsou zde víc než „fešácké“. „Některé jsem osobně viděl a byl jsem z nich znechucený,“ říká někdejší obávaný státní zástupce Miroslav Antl.

ČR | Od hrůzného dne, kdy norský atentátník Anders Behring Breivik připravil během svého běsnění v norském Osluahlavně na ostrově Utöya o život 77 převážně mladých lidí, uplynulo právě dnes, 22. července, pět let. Před několika měsíci o sobě tento masový vrah dal opět vědět, když si u soudu stěžoval na svůj třípokojový luxusní žalář. Justice mu dala za pravdu. V Česku by to bylo nemyslitelné. Vězni sice mají možnost věnovat se manuální práci nebo i studiu, není to ale samozřejmostí.

Vraťme se však k Breivikovi, ten podmínky ve vězení nekritizoval poprvé. Jeho cela nebyla dostatečně vyzdobená, postrádala výhled a kávu mu nalévali studenou. Na chléb dostával málo másla a navíc nesměl používat hydratační krém. S tím vším byl nespokojen největší masový vrah v novodobých dějinách Norska už při svém pobytu ve věznici Ila nedaleko Osla. V ní setrval jen do roku 2013. Poté přesídlil do podstatně luxusnějšího kriminálu ve věznici Skien. Ovšem ani třípokojová káznice složená z ložnice, místnosti ke cvičení a místnosti ke studiu atentátníka neuspokojuje. Se svou stížností navíc v dubnu uspěl u soudu. Prostor, kde si svůj trest odpykává, připomíná spíše apartmá hotelu střední kategorie. Nechybí zde televize, herní konzole, počítač bez internetu a dokonce ani závěsy. Kriminály severského typu reprezentují zkrátka naprosto specifický systém vězeňství. Ten je velmi vzdálený nejen tomu českému, ale také systému většiny západních evropských zemí. „Před asi dvěma měsíci jsem byl v Dánsku ve státní věznici ve Falsteru, která teprve vzniká. Má to být údajně typicky severská věznice. Například každý vězeň, byť vrah, musí mít samostatnou celu, dvě okna – z toho jedno velké s výhledem do zeleně, aby viděl svou světlou zelenou budoucnost a podobně,“ popisuje senátor Miroslav Antl, který proslul jako nekompromisní státní zástupce. „Byl jsem z toho tak znechucen, že jsem se ptal, proč zrovna vrazi mají mít krásný výhled z okna, když pozůstalí obětí koukají do šedi náhrobku. Jestli i toto má být součástí trestu. Odpovědí mi bylo, že trestem je znemožnění pohybu na svobodě. Jejich filozofie je úplně jiná.“

Zmiňovaná věznice, která se nyní dokončuje v Dánsku, není jediná svého druhu. Například norský žalář na ostrově Bastoy umožňuje trestancům pohyb na čerstvém vzduchu, kde se mohou věnovat farmaření nebo si třeba zajezdit na koni. Finská káznice Suomenlinna se zase chlubí přízviskem „otevřené nápravné zařízení“. Vězni zde žijí v dřevěných chatkách, které každému poskytují vlastní místnost.Především se ale mohou volně pohybovat ve vymezené části ostrova. Nemusí dokonce ani nosit vězeňský stejnokroj.

„U nás by to nefungovalo“

O něčem podobném si kriminálníci v českých věznicích mohou nechat jenom zdát, přesto v nich většinou nijak zásadně nestrádají. „Prostředí v nich se výrazně zlepšilo. Podle mě až příliš,“ říká Antl. „Opakovaně jsem byl kdysi vyslýchat v německých věznicích a tamější úroveň péče o vězněmi připadá naprosto srovnatelná s tou naší. Země na západ od nás se skutečně zabývají otázkou, zda je možná určitá resocializace, a nedělají vězňům pomyšlení za každou cenu, jako je tomu na severu,“ dodává. I vězni odsouzení za závažné násilné činy mohou v českých nápravných zařízeních pracovat například na svém seberozvoji. Nikoli však za odměnu, ale pokud to má skutečně smysl. „Rozhodně si u nás vězeň nemůže jen tak sám od sebe říct, že teď bude chodit na kurz šití nebo učit se malovat,“ vysvětluje psycholog vinařické věznice Ivan Suchý. V Česku je každému vězni stanoven takzvaný program zacházení. Prostřednictvím něj se sám vězeň zavazuje plnit určité aktivity. „Pokud pro trestný čin hrálo roli, že měl nízké vzdělání, tak se ve vězení směřuje ke vzdělávacím aktivitám. Není to záležitost za odměnu,“ pokračuje Suchý. Podle něj v českém systému není vyloučené ani to, že by odsouzený vrah vystudoval za zdmi vězení například práva. „Pokud to bude dávat smysl v tom, že mu to pomůže lépe se začlenit do této společnosti, tak ano, proč ne. Troufnu si ale říct, že nejdřív bude několik let ve výkonu trestu pracovat. Teprve až se zjistí, že jeho chování se vyvíjí žádoucím směrem, může se do jeho programu zacházení zařadit i taková nadstavba jako je studium práv,“ říká. Ani podle Ivana Suchého není pravděpodobné, že by u nás měl severský model vězeňství šanci na úspěch. A to, i když odhlédneme od toho, jak je finančně nákladný.„Každý systém vězeňství má v určité zemi daný historický vývoj. Myslet si, že sem naroubujeme severský model a z našich věznic pak budou vycházet andělé, je omyl. Nefungovalo by to,“ má jasno Suchý.

Breivikovo krvavé řádění

Anders Breivik na konci července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya. O rok později ho soud za terorismus poslal na 21 let do vězení, což je nejvyšší jednorázový trest, který je v Norsku možné uložit. Breivikův pobyt ve vězení ale může být prodlužován až na doživotí.

Srovnání kriminality.

V Česku se vraždí častěji Podle údajů z roku 2010, tedy před Breivikovým řáděním, v Norsku připadalo průměrně 0,71 vraždy na 100 tisíc obyvatel. Pro srovnání – v Česku vloni řešili policisté zhruba 1,5 vraždy na stejný počet obyvatel.

Žalář moderní doby

Věznice ve Falsteru, jejíž výstavba má vyjít na 130 milionů euro, je situovaná na ostrově podobně jako finské zařízení Suomenlinna. Vězni budou mít k dispozici kulturní středisko s knihovnou a modlitebnou, sportovní halu a obchod. V blízkosti obvodových zdí se nachází parky, jezero, sportovní hřiště s běžeckou dráhou či fotbalovým stadionem. Odsouzení budou mít také možnost chovat zvířata.

Zdroj:

http://www.5plus2.cz/file.aspx?d=22.%207.%202016&n=PETPLUSDVA&e=XA-PRAHA&t=pdf

(strana 4) 

Fotografie ke článku