Časopis Senát 3/2017: Na hranici boje s větrnými mlýny

Zdroj: Časopis Senát 3/2017

http://senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/85348/71562

Z ČINNOSTI VÝBORŮ:  ÚSTAVNĚ-PRÁVNÍ VÝBOR

NA HRANICI BOJE S VĚTRNÝMI MLÝNY

Vzhledem k tomu, že jsem se činností našeho Ústavně-právního výboru (ÚPV) na stránkách tohoto časopisu zabýval opakovaně, budu se věnovat pouze některým oblastem činnosti výboru. Úvodem musím pochválit i „novou sestavu“ členů výboru, kteří se velice rychle rozkoukali a zapracovali, byť na některých bylo zpočátku patrné, že do výboru byli nominováni svými kluby (i přes žádost o zařazení do výboru bližšímu jejich odbornému zaměření). Ostatně, tak tomu je každé dva roky, a proto radostně konstatuji, že senátoři náš výbor neopouštějí ani v další části svého funkčního období, neboť zjišťují, že nejde o práci „expertů na ústavní právo“, ale všichni zde mohou výborně uplatnit své profesní znalosti a zkušenosti z praxe.

Složitá legislativní činnost senátorů

Na tomto místě chci ještě dodat, že legislativní práce (všech) senátorů je stále náročnější. Mnohdy totiž ztrácí význam sledovat návrhy od počátečního projednávání ve vládě, neboť se již stává pravidlem, že poslanci (či dokonce ministři jejich prostřednictvím) navrhovanou právní normu zcela změní desítkami (mnohdy těžko srozumitelných, natož pochopitelných) pozměňovacích návrhů, v nichž je složité se orientovat. Někdy tak úplně změní původní záměr a smysl vládního návrhu, s čímž k našemu překvapení ministři souhlasí. I proto je zcela nezbytné prodloužení třicetidenní lhůty k projednání návrhu zákona v naší horní parlamentní komoře, a to jednoduchou změnou článku 46 odst. 1 Ústavy ČR.

Legislativní úloha Senátu

I po dvou letech od svého minulého hodnocení musím znovu nerad připomenout, že zřejmě stále „v legislativním nedohlednu“ jsou stěžejní procesní předpisy, nový trestní řád a občanský soudní řád, které měly být správně předloženy současně s trestním kodexem (v roce 2008) a s občanským zákoníkem (v roce 2011). Mnou minule zmiňovaný zákon o státním zastupitelství nemá evidentně šanci projít politickým rozhodováním, tedy Poslaneckou sněmovnou. Naproti tomu již byla schválena velká novela zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ale s poslaneckým „implantátem“, který v podstatě cíl a smysl této právní úpravy znemožnil. A touto novelou se chci nyní zabývat podrobněji, neb u ní se Senát Parlamentu ČR snažil důsledně naplnit svou základní, tj. kontrolní/revizní či „opravárenskou a čistící“ funkci.

Trestní (ne)odpovědnost firem

Projednávání inkriminované novely zákona sice proběhlo ke konci desátého funkčního období Senátu (viz ST číslo 245), ale několik měsíců účinnosti novely dává nám, senátorům, za pravdu, když jsme se (marně) snažili napravit závažné pochybení dolní komory českého Parlamentu. Takže ve stručnosti aspoň „telegrafickou rekapitulaci“ zásadního problému.

   Šlo o shodné pozměňovací návrhy poslanců Marie Benešové a Jana Chvojky, podpořené Markem Bendou, kteří v rámci tamního ÚPV vložili do novely zcela nový odstavec, který dal právnické osobě možnost zprostit se trestní odpovědnosti, „… pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila…“. Jak jsem již v průběhu projednávání novely coby garanční zpravodaj v dubnu loňského roku před takovým zněním varoval s tím, že jeho příp. přijetí by zcela nepochybně velice ztížilo (a u některých i zcela znemožnilo) trestní postih právnických osob, které by si v rámci takového „úsilí“ např. vytvořily „etický kodex“, či „protikorupční kodex“, tedy tzv. „compliance programy“. Konkrétně jsem upozorňoval, že tato zásadní legislativní změna by mohla vést k zastavení, resp. ke zproštění, podstatné většiny všech dosud běžících trestních stíhání, mj. i těch nejznámějších a nejzávažnějších kauz, jako jsou tři velké případy trestního stíhání Metrostav a.s. (dříve zastupovaného právě autorkou pozměňovacího návrhu poslankyní Benešovou a její advokátní kanceláří). Především jde o modernizaci chrudimského hotelu Bohemia, v níž policie obvinila kromě Metrostavu i další dvě firmy z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Právě přes Metrostav je údajně propojen i případ zakázky na opravu sedmnácti objektů Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem za 300 milionů korun. Další je pak kauza kolem obviněného Davida Ratha a spol., kde se jedná o další čtyři korupční případy, v nichž je krom Metrostavu obviněno dalších sedm firem. Stejně tak jsem zmínil i hrozbu příp. „vyvinění“ společnosti Agrotec, která je/byla stíhána pro manipulaci se zakázkami pro Českou poštu společně s dalšími šesti právnickými osobami. Ve všech kauzách šlo o stamilionové zakázky a obvinění, resp. obžaloby, ze zvlášť závažných ekonomicky zločinů, tedy o důkazně a časově náročné případy, vyžadující mnohaměsíční, resp. mnohaletou náročnou práci týmů policistů a státních zástupců. Argumentoval jsem právními stanovisky Unie státních zástupců, jakož i vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové, jejíž Odbor závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ koná dozor nad vyšetřováním zmíněných trestních věcí. Po konzultaci s předsedou Nejvyššího soudu ČR prof. Pavlem Šámalem jsem formuloval pozměňovací návrhy, které se snažily toto nesprávné ustanovení vypustit, resp. napravit.

Marná snaha Senátu

S výše uvedenou argumentací se ztotožnila v závěrečném hlasování v plénu Senátu dne 27. 4. 2016 většina přítomných senátorek a senátorů, když z registrových 70 senátorů (a kvoru 36) se pro vyslovilo 45 senátorů, proti bylo 8 senátorů. Vzhledem k tomu, že se některé poslanecké kluby již dopoledne před projednáváním předmětné novely zákona jasně vyjádřily, že setrvají na té své původní verzi, při vstupu do sněmovní budovy dolní komory jsem si vzpomněl na Danteho: „Lasciate ogni speranza…“ (tedy: „Zanechte veškerých nadějí…“). A tak se také stalo, když zejména poslanci Benda a Chvojka agresivně „zhodnotili“ senátní verzi návrhu. Myslím, že podobnou negativní zkušenost s poslaneckým přístupem k senátním úpravám, ale i k Senátu jako celku, už mají i další kolegyně a kolegové.

A co dál…?

V únoru tohoto roku Městský soud v Praze zastavil trestní stíhání firmy Agrotec s poukazem na etický kodex holdingu Agrofert, v březnu pak Krajský soud v Praze vrátil státnímu zástupci k došetření kauzu Metrostavu, Ratha a dalších s odkazem na „účinnost zmíněné novely, která nastala až po podání obžaloby…“. A v květnu byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové zproštěn Metrostav i v případu chrudimského hotelu Bohemia. Zmíněná rozhodnutí dosud nenabyla právní moci. Pokud však bude tento výklad soudy nadále akceptován, je celý zákon zbytečný. Tato situace zcela jistě nahrává velkým firmám, které jsou mnohdy sponzory politiků, stran, hnutí apod. Nutno dodat, že média tyto případy připomínají pouze okrajově, neb v době prosazování senátní verze v Poslanecké sněmovně brojila proti rozšíření trestní odpovědnosti firem i pro pomluvu, k němuž paradoxně nedošlo v Senátu, ale již předtím ve Sněmovně.

Hrozba kyberzločinu stále sílí

Z další pestré činnosti ÚPV mohu s ohledem na aktuálně narůstající ohrožení nás všech kyberzločinci znovu poukázat na každoroční pořádání konference se zaměřením na kybernetickou bezpečnost, resp. ochranu dětí před nástrahami internetu, letos v květnu na téma „Kyberkriminalita a ochrana soukromí“. Jde o již takřka desetiletou tradici v rámci úzké spolupráce s Národním centrem bezpečnějšího internetu. Konferencí se vždy účastní přední odborníci na tuto problematiku, a to i ze zahraničí. Záznamy z těch to akcí jsou pravidelně zveřejňovány na senátním webu.

Poděkování na závěr…

Vzhledem k mému přesvědčení, že v rámci legislativní senátorské činnosti je práce ve výboru stěžejní pro další rozhodování o správném znění návrhů zákonů a novel, děkuji všem členům výboru za jejich přístup k poměrně častým jednáním, čímž nemám na mysli jen docházku, ale zejména precizní přípravu, věcnou a stručnou argumentaci v rámci rozprav a vesměs „apolitické“ rozhodování.

Miroslav Antl

předseda Ústavně-právního výboru

Složení Ústavně-právního výboru:

Předseda: Miroslav Antl

Místopředsedové: Jiří Burian, Radek Sušil, Emilie Třísková

Členové: Michael Canov, Jiří Dienstbier, Anna Hubáčková, Miroslav Nenutil, Jaroslav Větrovský, Eliška Wagnerová