Legislativní návrh, který jsem předložil Ministerstvu spravedlnosti ČR dne 2.3.2009. Otázkou je, zda bude nový ministr spravedlnosti, event. nové vedení, respektovat sliby, dané tím současným (odcházejícím) panem JUDr. Jiřím Pospíšilem, kterého považuji historicky za jednoho z nejlepších – a za skvělého „legislativce“. No, uvidíme…

JUDr. Miroslav Antl

TRESTNÍ ZÁKONÍK – návrh změn = poznámky:

1. Připomínky k výjimečnému trestu:
     

Znění schváleného TrZ:

(1)    Výjimečným trestem se rozumí jednak trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Výjimečný trest může být uložen jen za zvlášť závažný zločin, u něhož to trestní zákon dovoluje.
      (2) Trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let může soud uložit pouze tehdy, jestliže závažnost zvlášť závažného zločinu je velmi vysoká nebo možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížena.
      (3) Trest odnětí svobody na doživotí může soud uložit pouze pachateli, který spáchal zvlášť závažný zločin vraždy podle § 138 odst. 3, nebo který při spáchání zvlášť závažného zločinu obecného ohrožení podle § 270 odst. 3, vlastizrady (§ 307), teroristického útoku podle § 309 odst. 3, teroru (§ 310), genocidia (§ 397), útoku proti lidskosti (§ 398), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje podle § 408 odst. 3, válečné krutosti podle § 409 odst. 3, perzekuce obyvatelstva podle § 410 odst. 3 nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 412 odst. 3 zavinil úmyslně smrt jiného člověka, a to za podmínek, že
a)    takový zvlášť závažný zločin je mimořádně závažný vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku a
b)    uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit trestem odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let.
    (4) Uloží-li soud trest odnětí svobody na doživotí, může zároveň rozhodnout, že doba výkonu trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou se pro účely podmíněného propuštění do doby výkonu trestu nezapočítává.

(2)     Po výkonu poloviny uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody může soud odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a
a)    může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život, nebo
b)    soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného.
         (2) Soud při rozhodování podle odstavce 1 přihlédne také k tomu, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu a zda částečně nebo zcela nahradil či jinak odčinil škodu nebo jinou újmu způsobenou trestným činem. Jestliže odsouzený vykonával ochranné léčení před nástupem výkonu trestu odnětí svobody nebo v jeho průběhu, přihlédne soud i k projevenému postoji odsouzeného k výkonu ochranného léčení.
         (3) Osoba odsouzená za trestný čin vraždy (§ 138), zabití podle § 139 odst. 2, těžkého ublížení na zdraví podle § 143 odst. 3, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 147 odst. 4, nedovoleného přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy podle § 157 odst. 3, 4, neoprávněného odebrání tkání a orgánů podle § 162 odst. 3, 4, obchodování s lidmi podle § 166 odst. 4, 5, zbavení osobní svobody podle § 168 odst. 2, 3, zavlečení podle § 170 odst. 3, 4, loupeže podle § 171 odst. 3, 4, braní rukojmí podle § 172 odst. 3, 4, vydírání podle § 173 odst. 3, znásilnění podle § 183 odst. 3, 4, pohlavního zneužití podle  § 185 odst. 3, 4, padělání a pozměnění peněz podle § 231 odst. 3, 4, neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 232 odst. 4, 5, neoprávněné výroba peněz podle § 235 odst. 3, obecného ohrožení podle § 270 odst. 2, 3, nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 281 odst. 4, získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 288), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle  § 290 odst. 3, vlastizrady (§ 307), rozvracení republiky (§ 308), teroristického útoku (§ 309), teroru (§ 310), sabotáže (§ 312), vyzvědačství (§ 314), válečné zrady (§ 318), násilného překročení státní hranice podle § 337 odst. 3, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 338 odst. 4, genocidia (§ 397), útoku proti lidskosti (§ 398), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 399), přípravy útočné války  (§ 403), styků ohrožujících mír (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje podle § 408 odst. 3, válečné krutosti (§ 409), perzekuce obyvatelstva (§ 410), plenění v prostoru válečných operací (§ 411) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 412 odst. 3, jakož i osoba odsouzená k výjimečnému trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let (§ 54 odst. 2), mohou být podmíněně propuštěny až po výkonu dvou třetin uloženého trestu odnětí svobody.
         (4) Osoba odsouzená k výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí může být podmíněně propuštěna až po nejméně dvaceti letech výkonu tohoto trestu.

      Připomínky:

Fakticky nedochází ke zpřísnění doživotního trestu odnětí svobody, když i nadále bude možné propuštění odsouzeného po dvaceti letech, v případě tzv. zostřeného doživotí, po třiceti letech. Mělo by dojít k úpravě ustanovení § 86 odst. 4 TrZ tak, aby se zvýšila dolní hranice sazby pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody (VTOS) = formulace:
 „…až po nejméně dvaceti pěti letech výkonu tohoto trestu.“

Dále považuji za nutné změnit právní úpravu podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody na doživotí tak, aby u těch nejhorších pachatelů byla možnost PP z VTOS zcela vyloučena, například  doplněním ustanovení § 86 o odst. 5 v tomto (či jiném) smyslu :
        (5) Osoba opakovaně odsouzená k trestu odnětí svobody na doživotí anebo osoba odsouzená k tomuto trestu podle § 54 odst. 3 nemůže být podmíněně propuštěna.
(analogie k § 67 odst. 3 Trestního zákona Slovenské republiky č. 300/2005 Z.z.)

Pozn.:  v tomto zcela ponechávám na legislativním odboru MS ČR, jak by tamní erudovaní odborníci upravili znění tohoto ustanovení tak, aby došlo ke skutečnému zpřísnění – a zejména k zamezení možnosti návratu těch nejhorších odsouzených mezi (nás) řádné občany = včetně politiků :-) Jde zejména o odsouzené, u nichž je dle znaleckých posudků resocializace vyloučena – a mnohdy konstatován vysoká pravděpodobnost recidivy v případě jejich návratu na svobodu. Osobně jsem přesvědčen, že využití nového ochranného opatření, tj. zabezpečovací detence, nemůže nahradit „absolutní doživotí“, neboť ne všichni by splňovali podmínky pro uložení zabezpečovací detence (uvedené zejm. v § 100 odst. 2 TrZ), navíc by se brzy objevily námitky právě proti tomu, že zabezpečovací detence nahrazuje nedostatek právní úpravy – a snaží se nahradit „absolutní doživotí“. Určitě by bylo poukazováno na další ustanovení § 100 TrZ, kdy se předpokládá, že by měly soudy pravidelně (jednou ročně) přezkoumávat podmínky pro další trvání zabezpečovací detence. Stejně by hrozilo propuštění takového odsouzeného zločince, resp. gaunera, na svobodu – převedení do výkonu ochranného léčení ve formě ústavní = což by bylo prakticky totéž. Mohu doložit případy pachatelů, kteří by se již nikdy neměli vrátit mezi občany, kteří brutálně vraždili po svévolném útěku z Psychiatrické léčebny apod. Proto velmi prosím o zvážení možnosti zavedení zmiňovaného trestu (namísto ochranného opatření)…

   Další připomínky k výjimečnému trestu:
Jednoznačné je sice zvýšení horních mezí pro trestné činy proti životu a zdraví v hlavě první, dílčí je i zvýšení trestních sazeb u některých trestných činů proti svobodě v hlavě druhé, resp. třetí. Zásadní moje připomínka směřuje ke skutkovým podstatám zvlášť závažných zločinů, kdy se ruší možnost uložení výjimečného trestu = vydírání, loupež, braní rukojmí, pohlavní zneužívání a znásilnění – s následkem smrti. 
      Znění schváleného TrZ:
- Loupež podle § 173 odst. 4 = možnost uložení odnětí svobody na deset až šestnáct let
- Braní rukojmí dle § 174 odst. 4 = možnost uložení odnětí svobody na deset až šestnáct let
- Vydírání dle § 175 odst. 4 = možnost uložení odnětí svobody na osm až šestnáct let
- Znásilnění dle § 185 odst. 4 = možnost uložení odnětí svobody na deset až šestnáct let
- Pohlavní zneužívání dle § 187 odst. 4 = možnost uložení odnětí svobody na deset až šestnáct let…

      Připomínky:

Fakticky jde o nedůvodné zásadní zmírnění trestních sazeb u těchto závažných zločinů proti svobodě a lidské důstojnosti, když stávající právní úprava dává u těchto trestných činů možnost uložení výjimečného trestu odnětí svobody:
- Loupež podle § 234 odst. 3 současného trestního zákona
- Braní rukojmí podle § 234a odst. 3 současného trestního zákona
- Vydírání podle § 235 odst. 4 současného trestního zákona
- Znásilnění podle § 241 odst. 4 současného trestního zákona
- Pohlavní zneužívání podle § 242 odst. 4 současného trestního zákona

„… Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 … smrt“.

Pozn.:  Velmi se přimlouvám za to, aby byla do nového Trestního zákoníku vrácena alternativní možnost uložení výjimečného trestu odnětí svobody, a to včetně trestu doživotního
= viz současné znění ustanovení § 29 odst. 4 současného trestního zákona…

2. Připomínky k „mezinárodnímu drogovému deliktu:

      Znění schváleného TrZ:

(1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a)    jako člen organizované skupiny,
b)    ač byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán,
c)    ve značném rozsahu, nebo
d)    ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v množství větším než malém vůči dítěti mladšímu čtrnácti let.

(3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)    způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví,
b)    spáchá-li takový čin v úmyslu získat  pro sebe nebo pro jiného značný prospěch,
c)    spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu, nebo
d)    spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu čtrnácti let.

(4) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a)    způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt,
b)    spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c)    spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.

(5) Příprava je trestná.


   Připomínky:

Pokud jde o výrobu a distribuci drog, ve stručnosti činím 2 poznámky:
- vítaná náprava = specifikace podmínek distribuce OPL, látek obsahujících OPL, prekurzorů a jedů, a to ve vztahu k dětem a k osobám mladším 14.ti let, kdy už podmínkou vyšší trestnosti, resp. kvalifikovaných skutkových podstat je větší rozsah = náprava stávající právní úpravy.
- další osobní poznámka, resp. zásadní připomínka, směřuje k současné, ale i navrhované trestní sazbě, resp. horní hranici, u nejzávažnějších drogových deliktů, spadajících do oblasti mezinárodního organizovaného zločinu, kde zůstává nepostačující 15.tiletá trestní sazba. Osobní poznámka: Jako státní zástupce jsem „dozoroval a žaloval“ 5 takových případů a za všechny

= Kasuistika: Václav Novotný-Urban (14,5 roku)
Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26.3.2001 sp. zn. 8 T 131/2000 byl obžalovaný Václav NOVOTNÝ-URBAN nar. 23. 10. 1942 v Opočně, okres Rychnov nad Kněžnou, odsouzen pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a) odst. 3 písm. b) tr. zák., k trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti roků a šesti měsíců se zařazením pro výkon tohoto trestu toliko do věznice s ostrahou.
Uvedeného trestného činu se odsouzený nepochybně dopustil tím, že
společně s odsouzeným občanem Kolumbie Alfonso CALDERONEM RAMIREZEM, a dalšími neustanovenými osobami, nejméně v měsíci září 1997 zorganizoval  dodávku 4.500 ks plechovek pravé kolumbijské kávy z Kolumbijské republiky do České republiky, kdy odesílatelem byla firma FABRICADO Y EMPACADO POR TOSTADORA DE CAFE ORO NEGRO LTDA, Calle 7 č. 32 - 24, Bogota, Kolumbie a příjemce pak firma TASY PAVEL ZÍTKO se sídlem v Opočně, okr. Rychnov nad Kněžnou, přičemž dne 12.10.1997 bylo v této zásilce, kterou převzal pravomocně odsouzený Alfonso Calderon Ramirez, nar. 2. 11. 1937, v Opočně, okres Rychnov nad Kněžnou (odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11.2.1999 k trestu odnětí svobody v trvání 11 roků se zařazením pro výkon trestu do věznice s ostrahou), nalezeno policisty ČR celkem 60 kg čistého hydrochloridu kokainu, t.j. omamné látky, uvedené v té době v seznamu omamných látek ve skupině I. v příloze č. 3 nařízení vlády č. 192/1988 Sb. o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, jehož cena by na tzv. drogovém trhu v České republice přesáhla částku 350 miliónů korun českých.
Chemická expertiza prokázala:
zajištěná zásilka obsahovala 46.485 g. hydrochloridu kokainu při celkové hmotnosti prášku ve 119 plechovkách 58.694,1 g, a průměrné koncentraci 79,2 %.
Znalci uvádějí, že takovéto množství kokainu při uvedené koncentraci by představovalo nejméně 2,324.286,4 účinných dávek a 38.738,1 dávek letálních. Znalci dále uvádějí, že kokain je uveden v seznamu omamných látek ve skupině I. v příloze č. 3 nařízení vlády č. 192/1988 Sb. o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví.  K zajištěné omamné látce pak dodávají, že kokain byl původně užíván jako povrchové anestetikum na sliznicích očí, nosu, úst atd., avšak díky svým účinkům na centrální nervový systém je předmětem zneužívání narkomany.  Běžná účinná dávka kokainu je uváděna 0,020 g, avšak závisí na stupni návyku. Letální dávka je uváděna v množství 1,2 g, přičemž u osob přecitlivělých na kokain bylo zaznamenáno úmrtí i po dávce 0,030 g zatímco osoby další přežily dávku 5g za den.

Vrchní soud v Praze k mému odvolání sice aspoň zpřísnil typ věznice na zvýšenou ostrahu, ale trest nezpřísnil údajně proto, aby byla do budoucna ještě možnost uložení maximálního trestu (= 15 let – anebo 14 a ¾ roku…?) za ještě závažnější jednání…

Argumentace:

Nejde o ojedinělý případ – a vždy je nutno poukázat na velké množství dávek, včetně těch smrtelných (v konkrétním případě viz shora). Je nutno vidět důsledky tohoto velice závažného „drogového deliktu“ na zdraví (závislosti), ale i možného smrtelného následku u velkého množství lidí, srovnat trestní sazby s nejzávažnějšími delikty, zejména s trestným činem obecného ohrožení (ze stejné hlavy Trestního zákoníku).

Návrh:

Z uvedených důvodů (a s odkazem na obsah svého „senátorského“ vystoupení dne 8.1.2009 v Senátu Parlamentu ČR) navrhuji změnu v ustanovení § 283 tak, aby např. v novém odstavci 5 došlo ke zpřísnění trestní sazby na 20 let, včetně alternativní možnosti výjimečného trestu (jak je tomu u obecného ohrožení).


3. Další připomínky a poznámky k dílčím částem nového Trest. zákoníku:

Pokud jde o konkrétní skutkové podstaty v návrhu TrZ = podle jednotlivých hlav, lze přičinit následující velice stručné poznámky, popř. i připomínky: 
 
Hlava II - Trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství

Pozn.: kromě konstatované absence výjimečných trestů ještě u trestného činu zavlečení podle 172 nového Trestního zákoníku chybí oddělení a zpřísnění trestního postihu ve vztahu k dětským obětem – ml. 14, popř. 15.ti let = jak je tomu v současném trestním zákoně u trestného činu zavlečení do ciziny podle § 232 odst. 2 písm. b) trestního zákona.
Osobně se domnívám, že by stejná kvalifikovaná skutková podstata patřila i k trestným činům zbavení osobní svobody podle § 170 a obchodování s lidmi podle § 168 Trestního zákoníku…

 
Hlava III - Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti

Pozn.: kromě konstatované absence výjimečných trestů ještě podle mého názoru chybí v § 185 Trestního zákoníku (trestný čin znásilnění):
- ve 2. odst. znak „nejm. se 2 osobami “ (jako např. u trestného činu dle § 186/3 b)

- jinak moc nerozumím = skutek, popsaný v odst. 2 písm. a) § 185 je závažnější než v odst. 1
 = proč pak v odst. 3 písm. a) tohoto ustanovení je uvedena vyšší trestnost ve vztahu k odst. 1…
= chybí pak dle mého názoru přísnější postih vykonání závažnější “soulože s osobou mladší čtrnácti let“

- u trestného činu kuplířství podle § 189 Trestního zákoníku chybí v odst. 2 formální znak „spáchá-li takový čin ve vztahu k dítěti“ = jak je tomu u současné právní úpravy tohoto trestného činu dle § 204 odst. 3 písm. c) TrZ,
- v odst. 3 pak analogicky chybí formální znak: „vůči osobě mladší než čtrnáct let“ (viz současná právní úprava v ustanovení § 204 odst. 4 TrZ)  
    

Hlava V - Trestné činy proti majetku

Pozn.: Patrné je snížení trestních sazeb trestu odnětí svobody u majetkové trestné činnosti v hlavě páté, kdy je snížena pouze horní hranice trestní sazby u nejzávažnějších majetkových deliktů s výší škody přes pět miliónů korun českých, u ostatních kvalifikovaných skutkových podstat těchto deliktů zůstávají trestní sazby nezměněny. Argumentace, že si občané přejí snížení sazeb u majetkových deliktů a zpřísnění sazeb za násilnou trestnou činnost = zřejmě jde pouze o občany, kteří „kradou ve velkém“, neb všichni občané, s nimiž jsem mluvil na besedách i při běžném kontaktu poukazovali pouze na to, že za „prosté krádeže je víc než za vraždu“ – a určitě tím nemají na mysli stamilionové a miliardové „tuneláře“, kteří navíc mohou být propuštěni po výkonu poloviny trestu odnětí svobody…
Navíc se tím snižují trestní sazby u těch pachatelů, kteří dosud nebyli odsouzeni.

Dovoluji si podotknout, že majetková trestná činnost tvoří stále (dlouhodobě) tu největší část kriminality – a dotýká se tedy našich občanů nejvíce. Ostatně i tzv. Důvodová zpráva k hlavě V = Trestné činy proti majetku –  ve svém úvodu konstatuje, že:
„Hlava pátá upravuje trestné činy proti majetku, které tvoří základ trestněprávního postihu, neboť jde o nejčastěji páchané a z tohoto důvodu také trestané činy...“  Vůbec však nezdůvodňuje, proč došlo k zásadnímu zmírnění trestních sazeb za nejzávažnější majetkové delikty. Jde o tyto trestné činy, resp. zločiny, v novém Trestním zákoníku:

Krádeže dle § 205 odst. 5
Zpronevěry dle § 206 odst. 5
Podvodu dle § 209 odst. 5
Pojistného podvodu dle § 210 odst. 6
Úvěrového podvodu dle § 211 odst. 6
Dotačního podvodu dle § 212 odst. 6

Osobní poznámka: osobně s tím nesouhlasím, protože se tak snižuje možnost co nejpřísněji potrestat ty nejkřiklavější případy, o nichž je veřejnost informována = byť jsem si vědom toho, že je spíše problém v tom, že se vůbec nedostanou před soud – a pokud jsou odsouzeni, vyhnou se VTOS. Jsem spíše pro zvýšení  téi stávající dvanáctileté sazby trestu OS.
Př.: František Procházka a spol. (organizované odcizení půlmiliardové částky = max. 50 milionů za rok trestu, když při současné praxi by šel po polovině VTOS domů)


Hlava X - Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných - Díl 3 = Úplatkářství

Pozn.:  V rámci tzv. společných ustanovení (mi) chybí Zvláštní ustanovení o účinné lítosti tak, jak je uvedeno v současné právní úpravě v § 163 trestního zákona (aktuálně upraveného zák. č. 122/2008 Sb.), když toto ustanovení TrZ považuji za jeden z mála současných právních prostředků možného boje proti korupci:

Trestnost podplácení (§ 161) a nepřímého úplatkářství (§ 162) zaniká, jestliže pachatel úplatek poskytl nebo slíbil jen proto, že byl o to požádán, a učinil o tom dobrovolně a vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům bez zbytečného odkladu oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; to neplatí, byl-li úplatek poskytnut nebo slíben v souvislosti s výkonem pravomoci veřejného činitele uvedeného v § 162a odst. 2 písm. a) až c) nebo písm. d), jde-li o veřejného činitele zastávajícího funkci v podniku, v němž má rozhodující vliv cizí stát.


V Praze dne 1.3.2009
                                                     
JUDr. Miroslav  A n t l
Senátor - vol. obv. č. 48
Senát Parlamentu ČR
Místopředseda ÚPV                                                                                        
 

Přidat odkaz na článek: