Časopis Senát: "Jsem celoživotní rváč," říká senátor JUDr. Miroslav Antl

vydáno 07.10.2012 10:30 | autor: Miroslav Hofmann

 

Co Vás motivovalo k tomu, abyste vstoupil do politiky?

Byla to jednoznačně beznaděj nad tím, co se v současné politice děje, a snaha o to, aby se mým přičiněním politika změnila. Chtěl jsem politiku ovlivnit ve prospěch lidí. Nekandidoval jsem, abych byl úředníkem, chtěl jsem a pořád chci pracovat pro lidi.

 

A proč zrovna do Senátu?

Do Senátu jsem kandidoval proto, abych mohl více ovlivnit legislativu, a to zvláště trestní právo. Myslím, že smysl Senátu spočívá právě v legislativě a já chtěl využít své zkušenosti a zapojit se do legislativní činnosti. A to se mi povedlo vrchovatou měrou. Hned na počátku mého mandátu v prosinci 2008 jsme v Senátu projednávali novelu trestního zákoníku. Během vánočních svátků jsem vše důkladně prostudoval, udělal pečlivý rozbor a novela poté prošla bezproblémově celým legislativním procesem. A ještě něco: dříve má slova slyšet nebylo, nyní mám na schůzi Senátu možnost si stoupnout za mikrofon a ze své pozice přece jen něco ovlivnit.

 

V tomto funkčním období pracujete jako předseda Ústavně-právního výboru. Uspokojuje Vás tato práce?

Uspokojuje? Já jsem nadšen! Jako předseda mohu dělat maximum pro to, aby každému zákonu byla věnována co největší pozornost. Pečlivě zkoumáme velké množství návrhů zákonů, připomínkujeme, připravujeme pozměňovací návrhy a do Poslanecké sněmovny vracíme zákony daleko častěji, než bývalo zvykem. Velmi dobře se mi spolupracuje s naším legislativním odborem, který je v naší zemi skutečně na pomyslné legislativní špičce a připravuje nám skvělé podklady a expertizy.

 

Který zákon podle Vás v naší legislativě chybí?

Ze své původní profese jsem přece jen trochu zaujatý a musím na prvním místě jmenovat zákon o státním zastupitelství, který je u ledu a ještě dlouho asi bude, protože se politická garnitura v rámci vlády nemůže dohodnout. Státní zástupci ale zákon nutně potřebují. Já vždycky zdůrazňuji, že státní zástupce je garantem přípravného řízení a bez něj nebude fungovat ani policejní vyšetřování. Dále je to zákon o bezplatném právním poradenství a zákon o obětech trestných činů. Vždyť dneska má kdejaký gauner víc práv než poškozený, kterému ublížil.

 

V současné době se hodně hovoří o přímé volbě prezidenta, prováděcí zákon ovšem stále ještě není na světě. Stihne se podle Vašeho mínění zákon přijmout tak, aby přímá volba mohla v klidu proběhnout?

Pevně doufám, že se vše stihne, i když se trochu obávám, že existuje určitý kalkul, aby se přímá volba nestihla. Něco na způsob „vyjdeme vstříc lidem, přímou volbu schválíme, ale bohužel, nestihne se to…“. Nicméně jsem zaznamenal určitou snahu, kdy se poslanci již ozvali, aby předjednali naše připomínky tak, aby zákon v Senátu hladce a bez zdržování prošel. Já osobně přímou volbu podporuji, jsem přesvědčen, že posláním Senátu není rozhodnout, kdo bude prezidentem, a že mu volba prezidenta nepřísluší.

 

Kdo by podle Vás byl nejlepším prezidentem? A kdo se jím podle Vás stane?

Podle mého názoru by to mohl být někdo jako Václav Klaus. Silná a respektovaná osobnost, která si plně stojí za svými názory, není ovlivnitelná a umí své myšlenky formulovat. Musí umět ale také naslouchat občanům a umět k nim promluvit. A kdo by to mohl být? Nejsem politolog, ale domnívám se, že Jan Švejnar udělal velkou chybu, že se vzdal podpory ČSSD. Nechci budoucího prezidenta tipovat, ale podle mého názoru to bude jeden z dvojice Fischer – Zeman.

 

Na základě svého působení ve funkci státního zástupce jste vydal velmi úspěšnou knihu Gaunery nemám rád. Neplánujete něco podobného také ze své politické kariéry?

Tak to určitě, už nyní o tom přemýšlím. Pravda, nejprve musím upravit a doplnit svoji první knihu, která je zcela rozebraná a po které je kupodivu stále ještě poptávka. Rád bych popsal současné osudy protagonistů knihy, vypátral, co se s nimi stalo po 12 letech od vzniku textu. A hned po skončení politické kariéry se pustím do psaní zážitků z politiky.

 

A bude o čem psát?

No jéje! Ústřední myšlenku už mám nyní jasnou: lepší je zločince pronásledovat a zavírat, než některé potkávat na různých chodbách… ☺ O tom, jak to funguje v české politice, o tom určitě něco napíšu. I když si uvědomuji, že po přečtení těchto řádek se někteří kolegové naštvou. Ale na to jsem už zvyklý, to mě nepřekvapí ani nerozhází. Ostatně na chodbách přece potkáváme i poslance, ministry, náměstky, jejich poradce, lobbisty a různé sponzory“…

 

Myslíte, že jste se v Senátu změnil? Fungujete jinak než jako státní zástupce?

Tak to v žádném případě. Senát mě nezměnil! A to prosím podtrhněte. Jsem stále hodně pracovitý, snažím se, aby hodně pracovali i členové mého výboru, jsem na ně náročný. Na druhé straně si stále zachovávám určitý nadhled a ironii, když třeba řídím schůze výboru, snažím se složitá jednání trošku zlehčovat a odlehčit atmosféru.

 

Jak byste sám sebe charakterizoval?

Já jsem celoživotní rváč a provokatér. Neustále proti něčemu bojuji, často jsem v opozici, proto také mám spoustu nepřátel. Nepřátelé mě ovšem posilují, díky nim jsem neustále ve střehu. Nemám čas zpohodlnět, ztloustnout. Jsem také velmi neposlušný, neřídím se žádnými radami. Sedí na mne rčení: co tě nezabije, to tě posílí. Tím se často řídím, to mi i v některých těžkých chvílích pomáhá. Na druhé straně se ale velmi rád a velmi často usmívám. Všimněte si, že když se usmíváte na lidi, usmívají se i oni na Vás. A to mám velmi rád. Rád jsem také ve společnosti chytrých, vzdělaných a pracovitých lidí.

 

Vy jste taková košatá osobnost: pedagog, právník, politik, spisovatel, celoživotní sportovec. Která z těchto činností je pro Vás nejdůležitější? Která Vás nejvíce uspokojuje?

To jste mě trochu zaskočila. Musím ale říct, že vše je u mne propojené. Velmi mě baví řídit Ústavně-právní výbor. Na druhé straně bych toto nemohl dělat, kdybych nesportoval a nemohl si ve sportu a při fyzické zátěži vybít všechny nastřádané negativní emoce z politiky. Ve studentském prostředí, které mám velmi rád, si zase energii dobíjím, velmi rád přednáším studentům. Vše se tedy tak nějak dohromady prolíná.

 

Jako vysokoškolský pedagog přednášíte právo na univerzitách v Hradci Králové a v Pardubicích. Co byste si přál, aby si z Vašich přednášek kromě konkrétních znalostí studenti odnesli do života?

Snažím se všem svým studentům vštípit, že trestní právo je nedílnou součástí života. Chci, aby se v něm uměli orientovat. Velmi mě těší, když někdy své bývalé žáky potkám a oni mi děkují, že jsem je právě toto naučil, že ani sami netušili, jak je znalost trestního práva důležitá.

 

Ve své 22leté praxi státního zástupce jste se určitě setkal s mnoha brutálními trestnými činy, jako např. před 19 lety, kdy vrah z východních Čech ubil sekerou manželku a své dvě dcery. Souhlasil byste v takovém případě s trestem smrti?

Odjakživa jsem byl velký odpůrce zrušení trestu smrti. Nyní velmi prosazuji myšlenku trestu absolutního doživotí. Ale u nás přece trest doživotí funguje! Vždyť je v současné době přes třicet lidí doživotně odsouzeno. A to je právě omyl, který si většina lidí myslí. Je pravda, že v našich věznicích sedí lidé odsouzeni na doživotí, ale ti mají možnost po 20 letech dobrého chování požádat o podmínečné propuštění. A toto prominutí trestu se také v některých případech uplatňuje. Nemáte tedy nikdy jistotu, že vrah odsouzený na doživotí skutečně už nikdy věznici neopustí. Já prosazuji trest absolutního doživotí s vyloučením návratu na svobodu. Tento model funguje ve většině sousedních zemí, jako např. na Slovensku, ve Francii i v Německu. Jen u nás bohužel ne.

 

Připravíte tedy v tomto smyslu senátní návrh novely trestního zákoníku?

S novelami je to trochu potíž. Jsem totiž zásadním odpůrcem novelizací zákona. V našem právním systému máte v některých případech k zákonu tolik novel, že se v původním kodexu už nikdo nevyzná. Proto čekám, až bude připraven komplexní inovační balíček, abych do něj tuto problematiku zahrnul a hlavně prosadil.

 

Jste známý tím, že jste obytné auto proměnil na svou pracovnu, se kterou vyjíždíte za svými voliči. Jak taková pojízdná senátorská kancelář funguje?

Funguje velmi dobře! Od května do října vyjíždím se svým asistentem, který se mnou jezdí jako řidič, do měst, obcí i malinkých vesniček svého volebního obvodu. Na cestě jsme hned, jakmile jsou sjízdné silnice v horském terénu. Vždy zastavíme, vyndáme židličky a povídáme si s lidmi o jejich starostech a problémech. Díky své bohaté praxi právníka jsem schopen jim poradit, funguji jako taková bezplatná právní poradna, často i jako psycholog. Hovořit s lidmi, to mě velmi baví a velmi inspiruje. A co si budeme povídat, vždyť je to i součástí volební kampaně, kterou tak vedu vlastně hned od počátku svého zvolení.

 

A jak často do volebního obvodu vyrážíte?

Jezdíme pravidelně od čtvrtka do pondělí, jsou to takové prodloužené víkendy. A musím říct, že se jedná o drtivou většinu víkendů v roce.

 

Opravdu? A co na to Vaše rodina? Vždyť když si připočteme týden strávený v Praze, tak jste vlastně stále mimo domov.

Mám štěstí, že moje manželka je velmi tolerantní, je zvyklá, že jsem často mimo domov a že hodně pracuji. Podporuje mě v mojí práci a já jsem jí za to vděčný.

 

Narodil jste se ve znamení Ryb. Lidé tohoto vodního znamení jsou prý mimo jiné i velmi citliví, vnímaví a mají mimořádně silně vyvinutou intuici. Co Vám říká Vaše intuice ohledně podzimních senátních voleb? Dostanou se do horní parlamentní komory nezávislé osobnosti jako například Tomio Okamura, nebo spíše členové či sympatizanti politických stran, jak tomu bylo v minulosti?

Máte pravdu v tom, že jsem opravdu hodně intuitivní. Často odhadnu dopředu, co kdo udělá, jak se zachovají média. Ale výsledek podzimních voleb, to si opravdu netroufám tipovat. Ale řeknu Vám, co bych si přál. Přál bych si, aby v Senátu zasedlo co nejvíce osobností, například typu Miloše Zemana. Politici by měli být lidé se svou vlastní profesí, se svými vlastními zkušenostmi. Vadí mi, když se politici formují z lidí, kteří mají odjakživa politiku jako své zaměstnání.

 

Kdybyste měl moc změnit v naší republice nějakou závažnou věc. Co byste si vybral?

Tak i na závěr budu monotematický, co se dá dělat. Přál bych si, aby konečně začala fungovat justice a pracovaly řádně orgány činné v trestním řízení. Aby byli zločinci za své zločiny potrestaní. Aby spravedlnost neřídili politici a aby státní zástupci nepolitizovali. Pak by snad opravdu vymizela i ta korupce.

 

A co byste si přál, kdybychom Vám mohli splnit jakékoliv přání?

Jsem velký altruista. Rád bych vyslovil přání pro všechny slušné lidi a řádné občany, i když to vypadá hodně lacině. Ale přál bych všem zdraví, optimismus a notnou dávku otrlosti.

 

Děkuji za rozhovor.

Květa Kozáková

odbor vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu

KOMENTÁŘE

PROBLEMATIKA IMIGRANTŮ

Migranti a sociální dávky více... Dotaz PL k teroristickému útoku v Berlíně více... Dotaz Parlamentních listů na téma program německé CSU proti imigrantům více... Dotaz PL na téma stejná výše dávek pro uprchlíky v rámci EU? více... Zobrazit další zprávy


Audiozáznam pořadu Stanislava Motla s hostem Miroslavem Antlem ke stažení [ZDE]

NAJDETE NÁS NA FACEBOOKU