Senátor Antl: Nevím, jestli je teď u nás ohrožena demokracie. Každopádně by se ale měla upevnit

vydáno 13.08.2019 17:57 | autor: Redakce webu

Host ve studiu – Český rozhlas Hradec Králové, pondělí 12.8.2019

autoři: Jakub Schmidt, Milan Baják

https://hradec.rozhlas.cz/senator-antl-nevim-jestli-je-ted-u-nas-ohrozena-demokracie-kazdopadne-se-ale-8037500

 

Senátor Antl:

Nevím, jestli je teď u nás ohrožena demokracie. Každopádně by se ale měla upevnit

 

Hostem Českého rozhlasu Hradec Králové je dnes Šarmantní osobnost z roku 1998. Ale také celoživotní sportovec, velký rváč, který se jako státní zástupce a prokurátor rval s největšími gaunery. Napsal o tom i knihu Gaunery nemám rád. Od roku 2008 zastupuje volební obvod 48 Rychnov nad Kněžnou v horní komoře parlamentu, senátor doktor Miroslav Antl.

Minule jsme si vysvětlili, že vám mám říkat pane doktore. Máte to raději, než pane senátore.

Ale teď už jsem si za těch 11 let zvykl.

Tak jak se máte, pane doktore? Jezdíte teď pořád v létě po vašem senátorském obvodu?

Jezdíme pojízdnou senátorskou kanceláří, které pracovně říkám Antlon, z takových těch policejních obdob. Myslím, že je to výborné. Pro mě jsou to především školní prázdniny, protože není škola, kde učím trestní právo tady na univerzitě. Není ani zastupitelstvo, které mi bere v poslední době psychické síly. Mám čas na sport a popovídání s kamarády, které během roku nestíhám.

Senát má teď v létě také prázdniny?

Senát ne. Je to paradoxní, ale je to tak každoročně. Máme pracovní vždy červenec a polovičku srpna. Takže i tento týden máme pracovní, máme plénum, kluby, schůzi výboru. Potom končíme a zase naopak máme volné září. Ale to už je zase škola, to už je opět zastupitelstvo kraje atd.

Jezdíte tedy jako senátor po tom našem kraji, po svém obvodu. Co vám lidé, které jste potkal, říkali? Protože to je možná asi nejdůležitější.

To je vždy nejdůležitější, potkávat se s lidmi. Já nejsem tribunový typ, abych stál na tribuně. Také to už lidé vidí, já povinné zdravice zkracuji na 20 vteřin, dokonce někdy až na 10 vteřin. Za prvé to lidi nezajímá a za druhé mě to také obtěžuje. A kdybych přidal něco rádoby vtipného, tak to málokdo pochopí a myslí si, že jsem ještě cyničtější. Jezdíme po volebním obvodě pravidelně, snažíme se celý rok, ale léto je ideální pro náš senátorský vůz.

Když se potkáte s obyčejnými lidmi, kteří se vás chtějí na něco zeptat nebo se jdou svěřit s nějakým svým problémem, či chtějí od vás nějakou radu. Vidí vás jako člověka, který by jim skutečně mohl pomoci, když je senátor? Funguje to?

Určitě, funguje to. Já se právě snažím někam sednout a povídat si s lidmi. Ale ony ty okruhy problémů jsou stále stejné. Čím dál víc se nadává. Někteří nadávají na Babiše, jiní zase nadávají mně, že jdu proti Babišovi, ač to není pravda. Tím mám na mysli zákon o státním zastupitelství. Jiné samozřejmě trápí rychnovská nemocnice, je to taková všehochuť. Jiní řeší EET a podobně. Já se jim snažím vysvětlit, jaká je situace v legislativě, co se na tom dá spravit, co nám naopak zase Poslanecká sněmovna zhatí při opětovném hlasování. Ale loučíme se vždy v pohodě. To znamená, zpravidla si společně zanadáváme, a když mohu pomoci, tak si udělám poznámky a samozřejmě atakuji například příslušné ministerstvo a podobně.

Vy si tedy také někdy zanadáváte? Na co například?

Také si zanadávám. Paradoxně teď spíš nadávám na zastupitelstvo kraje, protože mi připadá, že je to tam složitější a psychicky náročnější než celý parlament. Ale jinak, teď když jsou prázdniny, tak nadávám na kolena, že mě bolí. Ale už nenadávám na to, že jsem si je sám zničil, protože to byl krásný sportovní život.

Proč jste vůbec šel tenkrát před 11 lety do politiky? A proč do Senátu?

Protože já jsem skončil takovým způsobem, že mi nevyšlo další angažmá v Lesích České republiky, protože mi to politici zbořili, ač jsem byl napevno domluven a nechtěl jsem jít do advokacie. A pak jsme se, řeknu, jak to bylo, v hospodě s kamarádem domluvili, že bych mohl být dobrý senátor. Navíc se v té době dělal trestní zákoník úplně celý znovu a já jsem trestňák. Tak jsem to šel zkusit, zaujalo mě to. A velká výhoda je, proč mě to baví, že si mohu sám řídit Ústavně-právní výbor. Takže nepřipustím žádné politické kecy, ale jen věcně, rychle a mluví jen ti, co jsou připraveni.

Pane doktore, já bych se vrátil do doby, kdy jste působil jako státní zástupce a prokurátor na krajském zastupitelství v Hradci Králové. Protože to byla tenkrát docela divoká léta, vám se říkalo východočeský Cattani. Všichni známe italský seriál Chobotnice. Bylo to opravdu tak divoké?

Určitě to bylo divoké, 90. léta byla naprosto neobvyklá rozmachem kriminality, zejména té násilné. Byly desítky vražd a hlavně se objevil nový fenomén. To byly organizované vraždy, popravy bílých koní, jak jsem o tom psal ve své v knížce. Takže to bylo náročné. Ale abych to, ne snad odlehčil, pořád to pro mě bylo psychicky míň náročnější, než Parlament České republiky.

Míň psychicky náročné než práce v parlamentu?

Míň, protože jsem měl jasný cíl. Viděl jsem vše od začátku, byl jsem na ohledání místa činu, na pitvě, první výslech mnohdy cynického pachatele, a pak už jsme s ním byl v kontaktu, až do jeho odsouzení. Měl jsem radost, bylo to jako sportovní zápas. Takže když dostal tolik, kolik jsem navrhoval, byla spokojenost. Když ne, tak jsem to doprovodil odvoláním, kde se třeba zase zpřísnil trest. Ale bylo to takové, že máte hotovo. Kdežto v parlamentu nemáte asi hotovo nikdy nic a navíc nevíte, co vás čeká zítra.

Ale to jste tenkrát také občas nevěděl, protože jste se musel třeba někdy i opravdu ukrývat v době nějakého vyšetřování. Nebo i potom, když už jste to dotáhl do konce. Je to tak, musel jste se třeba i skrývat?

To je fakt, že tohle nikomu nepřeji, protože to bylo v souvislosti s organizovanými popravami tady na Královéhradecku a přišla s tím jednotka boje s organizovaným zločinem, kteří řekli, že na mě byl nasazen nějaký Ukrajinec s velmi drahou odstřelovačkou, že by mě měl odstřelit. Myslel jsem si, že stačí, když se skryji sám, ale pak mě Česká televize našla na běžkách někde v Orlických horách, sice na samotě, ale hned to zveřejnili. V tu chvíli už jsem se podvolil a nechal jsem se odvést na neznámé místo. Musím říct, že i mně neznámé místo. Zatímco rodinu mi hlídala v Hradci Králové ochranná služba. Týden jsem to vydržel, pak jsem podepsal revers a řekl jsem, že to už nevydržím. Měl jsem s sebou spisy, které jsem v té hájence druhý den vyházel z okna, že už to nikdy nebudu dělat. Pak jsem o tom zase přemýšlel, říkal jsem si, že tím stejně nic nespravím a že ta klatba třeba bude trvat dál. Ale protože jsem rváč, tak jsem se rozhodl, že budu pokračovat. Ono vás to poučí. Ten týden byl drsný, psychicky náročný a nikdo vám nepomůže přesto, že chlapi z ochranné služby si se mnou povídali o životě a zajímalo je ledacos, o sportu jsme se bavili. Ale stejně, když zůstanete sám na pokoji, tak neusnete a pořád přemýšlíte, jestli je dobře, jakou jsem zvolil cestu nebo ne. Dnes říkám, že to bylo dobře i přesto, co se dělo.

Tak pojďme zpátky do Senátu. Vám končí mandát v příštím roce 2020. Tak co ještě chcete stihnout?

Určitě to, co nám přichází na stůl. To znamená, že Ústavně-právním výborem prochází většina zákonů a snažíme se je poctivě opravovat a případně doporučovat zamítnutí nebo naopak schvalovat, když je to všechno v pořádku. Opravdu diskutujeme s předkladateli, což jsou buď ministři či jejich náměstci s doprovodem. Z toho, co by se mělo projednávat, tak kromě insolvenčního zákona je pro mě důležitý zákon o státním zastupitelství. Novela, kterou určitě znáte. Je to reakce na demonstrace. Já tam mám zásadní pozměňovací návrhy, které by jasně měly vytyčit, co by nemohla ministryně spravedlnosti udělat. Skutečně pojistit alespoň na chvíli funkci nejvyššího státního zástupce a vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, ke kterým ona má averzi.

Je tedy podle vás v tuto chvíli náš právní stát a vůbec demokracie v České republice ohrožena?

Já nevím, jestli je ohrožená, každopádně by se měla demokracie upevnit, aby nebyla ohrožena. A pokud jde o justici, respektive onu část státního zastupitelství, tak by měli mít jistotu a určitou nezávislost na politicích, neměli by mít obavy o své funkce. Respektive, když už nemají obavy, tak by měli mít čas na to, aby dokončili zásadní trestní stíhání. Víte, já jsem udělal to, že se snažím změnit zákon o státním zastupitelství a lidé to pojali úplně jinak. Oni to vnímají jako útok proti Andreji Babišovi a Marii Benešové. To B je správně Benešová, ale proti Andreji Babišovi nikoliv. I on přece chce, aby tam zůstali nejvyšší státní zástupce a vrchní státní zástupkyně, protože proti nim nic nemá. Jak říká, je nevinný. A to je nejsložitější v této době, já lidem vysvětluji, že to není útok proti Babišovi. Že on je určitě rád, že tam ta pojistka bude a nebude podezřelý, že by se snažil státní zástupce svrhnout nebo odvolat.

Skončili jsme politikou s politikem, ale hlavně celoživotním rváčem, senátorem Miroslavem Antlem. Moc děkuji, pane doktore, za dnešní návštěvu.

Já děkuji za pozvání, protože sem chodím rád, ale nějak se mi nedostává času. Mějte se moc hezky. Na shledanou, krásný den.

 

KOMENTÁŘE

NEMOCNICE RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje na svém zasedání 17. června 2019 o plánované fúzi krajských nemocnic nerozhodlo více... STAROSTOVÉ RYCHNOVSKA NAVŠTÍVILI SENÁT více... ZÁSADNÍ ZPRÁVA PRO OBČANY RYCHNOVSKA: NAŠE NEMOCNICE je zřejmě V OHROŽENÍ…! více... BEZPEČNOST + ZDRAVOTNICTVÍ NA RYCHNOVSKU = VÝBORNÉ ZPRÁVY :-) více... Zobrazit další zprávy

PROBLEMATIKA IMIGRANTŮ

Migranti a sociální dávky více... Dotaz PL k teroristickému útoku v Berlíně více... Dotaz Parlamentních listů na téma program německé CSU proti imigrantům více... Dotaz PL na téma stejná výše dávek pro uprchlíky v rámci EU? více... Zobrazit další zprávy

Audiozáznam pořadu Stanislava Motla s hostem Miroslavem Antlem ke stažení [ZDE]

NAJDETE NÁS NA FACEBOOKU