|
JUDr. Miroslav Antl, senátor Valdštejnské náměstí 17/4 118 01 Praha 1, Tel.: +420 257 072 701 06.09.2009 A) Námitky proti pracovně právní legislativě tj. proti: 1. Zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem zaměstnanci ve zkušební době bez uvedení důvodu (§ 66 zákoníku práce). 2. Povinnost uchazeče o zaměstnání předkládat Zápočtový list od předchozího zaměstnavatele novému zaměstnavateli před uzavřením nové pracovní smlouvy. Vážený pane senátore, prosím Vás ovlivněte v rámci svých možností shora uvedené a zatím platné pracovně právní předpisy tak, aby byly zrušeny. Uvítám vyjádření soudního znalce v oboru psychologie k této problematice, který svým posudkem potvrdí negativní vliv uvedených právních předpisů na psychické zdraví zaměstnanců a ohrožení jejich bezpečnosti práce zmíněnými předpisy ve zkušební době (dále ZD). Jedná se dle mého názoru o legislativu, která se zásadním způsobem negativně dotýká psychického zdraví a zdroje příjmů na základní živobytí nejen stovek až tisíců lidí bez trvalého zaměstnání, ale i jejich rodinných příslušníků, kteří své práceschopné příbuzné v době jejich nezaměstnanosti musí finančně podporovat, živit a někdy jim musí i platit povinné pojištění. Odůvodnění Ad A1.: a) Něco podobného v žádných jiných předpisech o smlouvách neexistuje. (Pouze je možné bez uvedení důvodu odstoupit od koupě zboží objednaného přes internet, protože nebylo prohlédnutého zákazníkem. Avšak uchazeč o zaměstnání není ani zboží, ani si ho zaměstnavatel neobjednal přes internet bez osobní schůzky s ním). Odporuje to pravidlům slušnosti a etiky. Důvod musí být vždycky znám, leda že by to zaměstnanec nepožadoval. Ani žádný soudce nemůže někoho odsoudit bez uvedení důvodu a uvedené zrušení pracovního poměru (dále PP) je vlastně ze strany zaměstnavatele odsouzením zaměstnance ke ztrátě jediného zdroje živobytí. Formulace „ bez uvedení důvodu“ znamená, že neoficiální důvod byl malicherný, žádný, nebo dokonce že chyba byla na straně zaměstnavatele, který nového zaměstnance řádně a dostatečně dlouho nezaučil, nebo který si nezajistil zakázky, chce zadržet mzdu zaměstnance pro sebe, nebo potřeboval nového zaměstnance pouze na prázdniny jako střídače apod. Např. žádné manželství nemůže být rozvedeno „bez uvedení důvodu “, žádný žák / student nesmí být vyloučen ze školy bez uvedení důvodu. Jak se má zaměstnanec naučit pro příště změnit a zdokonalit své pracovní chování, když mu předchozí zaměstnavatel zrušil pracovní poměr bez uvedení důvodu? Je to psychické týrání zamlčováním důvodu. b) Tímto předpisem jsou diskriminováni noví zaměstnanci ve zkušební době oproti zaměstnancům kmenovým. Zrušení PP ve ZD bez uvedení důvodu nemůže zaměstnanec zažalovat u soudu jako neplatné, nemůže se právně proti tomu bránit, je bezmocný. c) Zaměstnavatel má jiné další nástroje, kterými může skončit pracovní poměr se zaměstnancem a to: dohodou, výpovědí nebo okamžitým zrušením, pokud zaměstnanec závažně porušil pracovní povinnosti. d) Zaměstnavatel hrozbou použití tohoto předpisu ohrožuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci nového zaměstnance, který je v průběhu zkušební doby nepřetržitě vystaven psychickému tlaku strachu ze ztráty zaměstnání. Spolu s nováčkem jsou tomuto stresu opakovaně vystaveni i jeho rodinní příslušníci. e) Zmíněným předpisem jsou dlouhodobě opakovaně vylučováni z pracovního procesu lidé, kteří obzvláště potřebují trvalou práci, i kdyby byla placena minimální mzdou. Jsou to lidé s drobnými fyzickými a psychickými vadami, které zaměstnavatelé vnímají jako tzv. nestandardní (např. zakoktávají se, brýle, třes, nedostatek krásy, výmluvnosti, šikovnosti, nahrbená postava, pomalost, nelíbí se, aj.) Tito lidé nepatří ani do skupiny invalidů, ale ani mezi upřednostňované pozitivně naladěné komunikativní krasavce. Ze zoufalství po několika letech přece jen o invalidní důchod požádají, aby měli nějaký stálý příjem, a je to pak důvod stoupání počtu invalidů v ČR a následně zvýšených finančních výdajů pojišťoven na invalidní důchody. Tito lidé, kteří mají bezproblémovou pracovní morálku, by měli mít možnost trvale pracovat na státem částečně podporovaných pracovištích třeba za minimální mzdu. Nejsou to lidé nezaměstnatelní, ani zavržení hodní, nejsou ani neschopní pracovat. Do jejich vzdělání investovali jejich rodiče i stát až třeba milion Kč na jednoho absolventa, a do jejich zaměstnání jsou často jejich rodiče a příbuzní ochotni investovat dále, např. platit jim částečně nebo zcela zdravotní a důchodové pojištění. Zaměstnavatelé je odmítají trvale zaměstnat pouze z pohodlnosti, a protože s nimi nechtějí a neumí jednat; často odmítají se podílet na dokončení kvalifikace absolventů jejich dostatečným trpělivým praktickým zaučením v provozu, a současně požadují praxi uchazeče odjinud přesně dle svých podmínek. f) Je rozpor v tom, že na jedné straně každý dospělý práceschopný občan má povinnost za sebe platit zdravotní a sociální pojištění a podílet se na těchto platbách mají povinnost i jeho zaměstnavatelé, a na druhé straně občan nemá jistotu zaměstnání a tedy v době nezaměstnanosti nemá žádný jiný zaměstnavatel povinnost toho člověka zaměstnat, a ten nezaměstnaný občan proto nemá zdroj v podobě mzdy, ze které by si pojištění mohl platit. g) (Poznámka: Pokud je mi známo, tak zaměstnavatelé, kteří opakovně např. čtvrtletně zaměstnávají a opět ruší PP ve ZD jsou Rieter,Celestika,Draslovka,Contipro aj. Mají štosy životopisů a dokumentace po „odejitých“ bývalých zaměstnancích. Zdá se, že jim migrace zaměstnanců vůbec nevadí, že ji podporují, aby měli nižší mzdové náklady.) Odůvodnění Ad A2.: a) Domnívám se, že Zápočtový list slouží novému zaměstnavateli pouze jako „informační cesta“ k tomu, aby si obvolal dřívější zaměstnavatele uchazeče, a dověděl se o něm všechny podrobnosti. Asi to dle zákona dělat nemají, ale nikdo jim nedokáže, že to dělají; ani těm, kteří informace zjišťují, ani těm, kteří informace poskytují. Domnívám se, že na informace o uchazeči o zaměstnání z jeho Zápočtového listu z předchozího zaměstnání nemá nový zaměstnavatel právo a že jeho požadováním uchazeče o zaměstnání psychicky stresuje. Jsou to citlivá osobní data uchazeče a nový zaměstnavatel je k ničemu nepotřebuje, když uchazeč prohlásí, že si přiznání k dani z příjmu fyzických osob udělá sám. Zda je práce schopen, určuje závodní lékař. b) Prý ani vězni po odpykání si trestu, nemají žádný dokument, ani to na nich nikdo nesmí chtít vědět, za co byli odsouzeni a že vůbec byli ve vězení. Proč by tedy měli mít zaměstnavatelé právo chtít vědět, kde byl dříve zaměstnán bezúhonný uchazeč o práci? Kromě toho vyžadují zápočtové listy také úřady práce, také nevím proč. Opět to hodnotím jako psychické týrání lidí. Snad by se to dalo řešit tím, že by např. ČSSZ zaměstnavateli i úřadu práce pouze potvrdila, že osoba byla/nebyla v určité době zaměstnána, a to s utajením názvu a sídla jeho bývalého zaměstnavatele. B) Prosím o radu na následující dotaz: Co má dělat uchazeč o zaměstnání, aby mu zaměstnavatel do pracovní smlouvy vůbec zkušební dobu nedal, nebo zaměstnanec, aby mu zaměstnavatel ve zkušební době pracovní poměr nezrušil bez uvedení důvodu ? Prosím laskavě o radu pro mladého absolventa university, nekuřáka, abstinenta, s čistým trestním rejstříkem, který nikdy neměl žádnou pracovní absenci, co má udělat a jak se má na pracovišti chovat, aby mu zaměstnavatelé nerušili pracovní poměr ve zkušební době bez uvedení důvodu. První pracovní poměr měl uzavřen na dobu určitou na 2 roky; tato smlouva mu nebyla prodloužena ani obnovena. Pak mu byly zrušeny pracovní poměry ve zkušební době, z toho jednou i po třech měsících poctivé těžké manuelní práce na tři směny. Předem Vám děkuji za účinnou pomoc k tomu, aby uvedená legislativa byla zrušena a za radu na můj dotaz. Nežádám ani o vysvětlení § 66 ZP, ani o jeho obhajobu ve smyslu výroku „ …také zaměstnanec může zrušit PP ve ZD bez uvedení důvodu“. Je totiž zásadní rozdíl v tom, že pracovní poměr pro zaměstnance je jeho jediným zdrojem živobytí, zatímco pro podnikatele propuštění jednoho zaměstnance je pouze bezvýznamná epizoda, protože má za něho okamžitou náhradu v dalších třeba deseti až několika tisících uchazečů o zaměstnání. S pozdravem J.M., Východní Čechy |
Náměty občanů
