Centrum mediálního vzdělávání uspořádalo dne 26. ledna 2012 v kavárně a galerii Krásný ztráty druhou ze série odborných diskusi o médiích a mediálním vzdělávání. Odborníci z řad právníků, akademiků, novinářů i zástupců kontrolních orgánů médií a státních institucí se zamýšleli nad odpovědností médií v České republice.

Diskusi zahájil Miroslav Antl z Ústavně-právního výboru Senátu PČR uvedením do aktuálního právního pozadí odpovědnosti médií. Navázal na něj profesor Jan Jirák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který upozornil na šíři problematiky odpovědnosti médií. Milan Bouška z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nastolil otázku objektivity a vyváženosti, na jejichž ne/existenci se vztahuje řada stížností občanů. Objektivita a vyváženost médií je přitom obtížně zjistitelná. Svoboda podle něj končí u odpovědnosti médií, čímž symbolicky předal slovo šéfredaktorovi Hospodářských novin Petru Šabatovi. Ten objasnil, jak konkrétně odpovědnost médií začleňuje do svých pravidel seriózní deník.

Následovala otevřená diskuse i s dalšími jejími účastníky moderovaná Renatou Kasalovou. Probírány byly etické aspekty odhaleného ženského těla, snadná dostupnost pornografie na internetu a její dopady na psychiku dospívajících. Zástupci kontrolních orgánů médií, jmenovitě Ivan Douda (Arbitrážní komise Rady pro reklamu) a Milan Bouška (RRTV), uváděli konkrétní příklady stížností na problematické mediální obsahy, zatímco Miroslav Antl je zasazoval do aktuálního právního rámce.

Od vlivu médií na mladistvé se debata stočila na mediální gramotnost a mediální výchovu. Podle Jana Jiráka z FSV UK je právě mediální výchova ve školách a postupné zvyšování mediální gramotnosti zárukou toho, že se v budoucnu zkvalitní i mediální produkce. Lidé budou kompetentnější v posuzování toho, co se jim nabízí, a budou si více vybírat, možná i žádat kvalitnější mediální obsahy. Podle Markéty Pastorové z Národního ústavu pro vzdělávání by bylo dobré podat pomocnou ruku také rodičům. Řada z nich totiž mediální výchovu v rodině podceňuje a ti zodpovědnější zase postrádají alespoň minimální orientační body, jak a o čem se v rámci problematiky médií s dětmi bavit. Jiří Uher z Centra mediálního vzdělávání na závěr konstatoval, že nejzásadnějším médiem ve vztahu k dítěti je v současné době internet, a přitom o zodpovědnosti internetových médií se příliš nemluví.

Na tuto akci naváže Centrum mediálního vzdělávání diskusí „Mediální výchova a ti, kterých se to opravdu týká“, které se budou účastnit rovněž pedagogové, studenti a žáci. Sérii odborných setkání zakončí konference v Senátu PČR, která se bude konat na jaře.

Tisková zpráva

Centrum mediálního vzdělávání uspořádalo dne 26. ledna 2012 v kavárně a galerii Krásný ztráty druhou ze série odborných diskusi o médiích a mediálním vzdělávání. Odborníci z řad právníků, akademiků, novinářů i zástupců kontrolních orgánů médií a státních institucí se zamýšleli nad odpovědností médií v České republice.
Diskusi zahájil Miroslav Antl z Ústavně-právního výboru Senátu PČR uvedením do aktuálního právního pozadí odpovědnosti médií. Navázal na něj profesor Jan Jirák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který upozornil na šíři problematiky odpovědnosti médií. Milan Bouška z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nastolil otázku objektivity a vyváženosti, na jejichž ne/existenci se vztahuje řada stížností občanů. Objektivita a vyváženost médií je přitom obtížně zjistitelná. Svoboda podle Boušky končí u zodpovědnosti médií, čímž symbolicky předal slovo šéfredaktorovi Hospodářských novin Petru Šabatovi. Šabata objasnil, jak konkrétně odpovědnost médií začleňuje do svých pravidel seriózní deník.
Následovala otevřená diskuse i s dalšími jejími účastníky moderovaná Renatou Kasalovou. Probírány byly etické aspekty odhaleného ženského těla, snadná dostupnost pornografie na internetu a její dopady na psychiku dospívajících. Zástupci kontrolních orgánů médií, jmenovitě Ivan Douda (Arbitrážní komise Rady pro reklamu) a Milan Bouška (RRTV), uváděli konkrétní příklady stížností na problematické mediální obsahy, zatímco Miroslav Antl je zasazoval do aktuálního právního rámce. Od vlivu médií na mladistvé se debata stočila na mediální gramotnost a mediální výchovu. Podle Jana Jiráka z FSV UK je právě mediální výchova ve školách a postupné zvyšování mediální gramotnosti zárukou toho, že se v budoucnu zkvalitní i mediální produkce. Lidé budou kompetentnější v posuzování toho, co se jim nabízí, a budou si více vybírat, možná i žádat kvalitnější mediální obsahy. Podle Markéty Pastorové z Národního ústavu pro vzdělávání by bylo dobré podat pomocnou ruku také rodičům. Řada z nich totiž mediální výchovu v rodině podceňuje a ti zodpovědnější zase postrádají alespoň minimální orientační body, jak a o čem se v rámci problematiky médií s dětmi bavit. Jiří Uher z Centra mediálního vzdělávání na závěr konstatoval, že nejzásadnějším médiem ve vztahu k dítěti je v současné době internet, a přitom o zodpovědnosti internetových médií se příliš nemluví.
Na tuto akci naváže Centrum mediálního vzdělávání diskusí „Mediální výchova a ti, kterých se to opravdu týká“, které se budou účastnit rovněž pedagogové, studenti a žáci. Sérii odborných setkání zakončí konference v Senátu PČR, která se bude konat na jaře.

Přidat odkaz na článek: