V pátek 27. ledna 2012 odpověděl senátor JUDr. Miroslav Antl na dotaz položený prostřednictvím Parlamentnichlistu.cz:"Kateřina Klasnová podala návrh zákona na zrušení doživotní trestněprávní imunity volených zákonodárců a ústavních soudců. Coby předkladatelka novely zákona pro něj již dříve sehnala podporu u všech poslaneckých klubů. Výbor návrh schválil a doporučil platnost od 1. ledna 2013. Nemýlím-li se, vy jste byl pro něco podobného. O co vlastně jde? A podpoříte paní poslankyni v senátu, jako předseda ústavně-právního výboru? Spadá to do Vaší kompetence, ne? Sindy"

Odpověď:
Děkuji za dotaz - a stručně reaguji. Já mám ve svém "předvolebním programu" mj. i slib zasadit se o výrazné omezení imunity ústavních činitelů. Doživotní imunita je samozřejmě nesmysl - a málokdo ví, že zákonodárci mají imunitu do konce svého života. Imunita se musí vztahovat pouze na dobu výkonu mandátu s tím, že po tuto dobu neběží promlčecí lhůta. Osobně jsem přesvědčen, že imunita se má vztahovat pouze na tzv. verbální trestné jednání, tj. na výroky senátorů a poslanců, pronášené v jednacích sálech a na výborových schůzích Parlamentu ČR, přičemž by nemělo jít o úmyslné trestné činy křivého obvinění, pomluvy, poškození cizích práv, rasově motivované trestné činy apod. Poslanci a senátoři jsou tzv. úředními osobami ve smyslu trestního zákoníku - a měli by tedy být trestně odpovědní i za trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 trestního zákoníku. Takže vítám jakoukoliv legislativní iniciativu, směřující k omezení naší imunity.
Na dané téma jsem opakovaně vystoupil v rámci, plenárních zasedání, konferencí a dalších akcí, ale zatím jsem se nesetkal s přílišným nadšením (natož podporou) senátorek a senátorů. Vůbec už nechápu senátory, kteří se nechtějí nechat vydat k trestnímu stíhání. O vině by měl rozhodovat pouze trestní soud, nikoliv poslanci a senátoři, z nichž je navíc minimum těch, kteří působili v justici. Myslím, že jsem vlastně jediný... A i jako bývalý státní zástupce vždy vyzývám ostatní zákonodárce, aby se vydali k trestnímu stíhání sami. Dokonce ani státní zástupce nesmí zastavit trestní stíhání, má-li pochybnosti o vině (viz § 172 odst. 1 písm. a) trestního řádu), ale "v pochybnostech" musí podat obžalobu - a nechat rozhodnutí o vině na soudu. Tvrdím, že je v zájmu podezřelých, resp. obviněných, poslanců a senátorů, aby vyvrátili trestní obvinění a obhájili se před soudem. Pokud k tomu nedojde, pochybnosti budou přetrvávat - a podezření se nikdy nezbaví.

S pozdravem
Miroslav Antl

Přidat odkaz na článek: