|
V den státního svátku na břehu Divoké Orlice v Bartošovicích odhalil senátor Miroslav Antl společně se starostou Bartošovic panem Kostasem Kotanidisem a se starostou družebního města z Poslké republiky repliku sloupu, který tu stával až do svého odstranění okupanty v roce 1938. Tato připomínka Československa by se mohla stát dalším turistickým lákadlem. Na druhé straně mostu byla vysvěcena nově restaurovaná socha svatého Jana Nepomuckého. „Nejdříve jsme usilovali o opravu této památky. Pak nám ale Zdeněk Zítka, který se zabývá československou historií, navrhl, abychom obnovili hraniční sloup, který na toto místo dříve patřil a s replikou sloupu nám nejvíce pomohl pan starosta sousední Rokytnice v Orlických horách Petr Hudousek,” popsal zrod ojedinělého projektu místní starosta Kostas Kotanidis.
Hranice předválečného Československa lemovaly hraniční sloupy ve tvaru vlajky se státním znakem. Oficiálně se tyto sloupy nazývaly hraniční orientační sloupy a dnes se vlastně staly symbolem jak tehdejší republiky, tak i odhodlání k obraně vlasti v roce 1938. Sloupy byly na hranici stavěny, dle výnosu ministerstva veřejných prací z července 1925, od druhé poloviny 20. let minulého století a to na všech celních přechodech přes státní hranici. Sloupy se vyráběly z lisovaného ocelového plechu a ze závodu se dodávaly uvnitř nakonzervované asfaltovaným nátěrem, zvnějšku byly natřeny miniem. Jeden sloup vážil zhruba 140 kg. 
Znaky, emblémy na sloupy byly litinové s malým státním znakem ve smaltovaných barvách. Jeden kus vážil zhruba 6 kg. Československé hraniční sloupy byly návštěvníky naší země hodnoceny velmi příznivě. Koncem roku 1937 se ve Švédsku řešila otázka výběru vhodných hraničních sloupů na hraniční přechody, přičemž československé hraniční sloupy byly označovány za velmi vkusné a ideální.
Byly také často terčem vandalismu ze strany přívrženců nacistických, protičeskoslovenských myšlenek. Po okupaci pohraničí byly hraniční sloupy ihned odstraňovány jako symbol nenáviděné republiky. 22. září 1938 v nočních hodinách henleinovci minuli hraniční sloup, překročili hranice a zaútočili na budovu Celního úřadu. Bohužel oddělení finanční stráže a horní část celého úřadu byly dřevěné, a tak se plameny rychle rozšířily. Henleinovci se po úspěšném útoku vrátili zpět na německé území, odkud pozorovali hořící celnici. K tragičtější události však došlo o tři dny později 25. září 1938 v obci Vrchní Orlice (dnes osada obce Bartošovice v Orlických horách). V půl páté ráno henleinovci u budovy německé školy zákeřně napadli střelbou dozorce finanční stráže Josefa Navrátila a vojína Bártu. Dozorce Navrátil byl těžce zraněn do zad a v rychnovské nemocnici 2. října podlehl svému zranění.
Dnes s již s těmito sloupy na našich hranicích nesetkáme. „Proto jsem poctěn, že dnes, v den našeho nejvýznamnějšího státního svátku, jsem se mohl zúčastnit slavnostního odhalení repliky hraničního sloupu - a touto malou vzpomínkou uctít památku všech padlých hrdinů, kteří bojovali za samostatnost našeho státu…“, řekl senátor Miroslav Antl přítomným.
Článek na CzechFolks.com
|
