|
V neděli 23. října 2011 se v dobrušském Kostele sv. Václava od 19,30 hodin rozezněly housle a varhany. Houslistka Iva Kramperová a varhaník Pavel Svoboda zahráli díla Johanna Sebastiana Bacha a světovou premiéru skladby Luboše Sluky. Senátor Miroslav Antl po skončení koncertu slavnostně předal Cenu Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka významnému českému skladateli panu Luboši Slukovi. Tato cena se bude každoročně udělovat za neobyčejný přínos regionu v oblasti kultury.
Kompozice Luboše Sluky, která nese název Meditace na téma a putování Františka Vladislava Heka (1769 - 1847), byla napsána na objednávku festivalu a zazní tak vůbec poprvé. Téma z Pastorální mše dobrušského rodáka, národního buditele a skladatele F. V. Heka, který se stal předlohou literárního a později i filmového zpracování F. L. Věka, si pan Sluka vybral, aby "připomněl Hekovu trpkou životní pouť".
Luboš Sluka (nar. 1928 v Opočně) je významný český skladatel. Absolvoval Pražskou konzervatoř a Akademii múzických umění, působil také v několika prestižních funkcích. Byl dramaturgem Československé televize, šéfredaktorem Pantonu nebo předsedou Asociace hudebních umělců a vědců. Od roku 1994 je členem Pondělníků.
Sluka Luboš
Narozen: 13.9.1928 Opočno
Životopisná data
Luboš Sluka absolvoval reálné gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a odbornou školu grafickou. V roce 1950 byl přijat na Státní konzervatoř do Prahy, kde získal s vyznamenáním tři absolutoria, a to v oborech bicích nástrojů (1954, prof. E. Špaček), dirigování (1953, profesoři B. Špidra, A. Klíma) a skladby (1955, prof. Fr. Pícha, M. Krejčí). Ačkoliv v roce 1951 byl přijal Arthurem Honeggerem za jeho žáka, právě tak jako Georgesem Auricem za jeho asistenta, pobyt v Paříži mu byl z politických důvodů znemožněn. Tytéž důvody značně komplikovaly i jeho přijetí na Akademii múzických umění v Praze.
Posléze se přece jen podařilo L. Slukovi studium skladby na AMU absolvovat (1959), kompozici u prof. J. Řídkého a P. Bořkovce, filmovou a scénickou hudbu u V. Trojana. Poté několik let působil jako skladatel ve svobodném povolání. V letech 1962-63 byl hudebním dramaturgem Čs. televize v Praze, věnoval se také aranžování skladeb a zejména korepetici a koncertní spolupráci s významnými našimi pěvci. Od roku 1963 působil v hudebním vydavatelství PANTON jako odpovědný redaktor a od roku 1969 jako šéfredaktor. V roce 1976 byl na základě záměrné politické inscenace zcela suspendován, propuštěn ze zaměstnání a perzekvován. Nadále pak žil ve svobodném povolání jako skladatel. Po listopadové revoluci (1989) spolupracoval na utváření nové Společnosti skladatelů v rámci Asociace hudebních umělců a vědců a stal se prvním předsedou její dramaturgické komise. V únoru 1992 byl zvolen předsedou Společnosti skladatelů a v lednu 1993 předsedou celé Asociace hudebních umělců a vědců (AHUV). Od roku 1994 je členem Pondělníků, volného seskupení hudebníků a publicistů.
Dílo Luboše Sluky je velmi rozsáhlé a zasahuje do většiny kompozičních oborů (více než 250 skladbami), jeho doménou je jednoznačně oblast hudby komorní (více než 60 titulů). Již jeho raná Sonáta pro violoncello a klavír z roku 1956 zaujala svou invencí i zpracováním pozornost publika i kritiky a po mimořádném úspěchu na skladatelské soutěži v Moskvě - kde byl předsedou Dmitrij Šostakovič - se záhy stala povinnou skladbou na několika mezinárodních interpretačních soutěžích (např.v Rouenu, na Pražském jaru aj.). Dostala se pak do celého světa nepochybně i díky Pablu Casalsovi, který ji uváděl na svých mistrovských kurzech.
Velkou pozornost Luboš Sluka věnoval také vokální a vokálně symfonické tvorbě (8 písňových cyklů, 5 kantát), tvorbě filmové a televizní (85 hudeb k filmům všech žánrů, 30 k televizním inscenacím, 3 muzikály, 6 hudeb k TV seriálům), tvorbě orchestrální i hudbě tzv. populární (více než 130 šansonů a populárních písní). Obsáhlou a rozmanitou kapitolu tvoří rovněž Slukova tvorba pro děti, mládež a hudební amatéry, jež představuje asi 60 cyklických skladeb (Klavírní brevíř, Hry a sny, spolupráce na Klavírní školičce, Nové klavírní škole atd.).
Hudba Luboše Sluky nikdy jednoznačně nepodlehla žádné z novodobých skladebných technik či směrů, leč poučena jejich existencí vědomě navazuje na nejlepší tradice některých tzv. světových klasiků 20. století (především na Prokofjeva a Šostakoviče), z českých zejména na estetiku a dramatickou hudební dikci Leoše Janáčka . Zároveň Sluka ve svých nejen vokálních, ale i ryze instrumentálních skladbách navazuje v nejlepším slova smyslu na českou tradici hluboce cítěné, ale nesentimentální lyriky, tak jak je ceněna v nejlepších skladbách J. Suka a B. Martinů. Celá řad jeho skladeb byla vyznamenána různými cenami doma i v zahraničí. Sluka se rovněž věnuje tvorbě výtvarné a literární (dosud vydal tři básnické sbírky, napsané v klasické japonské veršové formě haiku).
VÝBĚR Z DÍLA
Orchestrální skladby
Oravská balada, symfonická báseň pro velký orchestr (1954), CHF, EMH 11'
Nokturno pro violoncello a komorní orchestr (1957), CHF, EMH 15'
Rybářská suita pro orchestr (1989), EMH
Suita na paměť Jaroslava Ježka (2006), EMH
Sinfonietta per archi (2007), EMH
Komorní skladby
Dvě elegie pro housle a klavír (1951) 7' EMH
Divertimento pro tři flétny (1951) 8'
Sonáta pro violoncello a klavír (1956), EMH, r Su, CD Music Vars 18'
Miniatury pro smyčcový kvartet (1956), EMH 7'
Sonáta pro housle a klavír (1970), EMH, PA, r PA 15'
Sonáta pro fagot (nebo basklarinet) a klavír (1971), EMH, EPB, r PA /nahrávka verze pro basklarinet/ 18'
Pastorale pro housle, violu (nebo violoncello) a klavír (1973), CHF, EMH 5'
Pastorale pro housle, klarinet a klavír (1973), CHF, EMH 5'
Pohádka pro flétnu, kytaru a violoncello (1973), CHF, EMH 8'
D-S-C-H pro basklarinet (nebo violoncello) a klavír /Na paměť Dmitrije Šostakoviče/ (1976), CHF, CD Music Vars 10'
Smyčcový kvartet č..1 (1976-77), CHF, EMH
Klavírní trio č. 2, pro housle, violoncello a klavír (1980-81), EMH
Con animo pro basklarinet /violoncello/ a klavír (1986), EMH
Klec pro dva slavíky, pro violoncello a klavír (1986), EMH, CD Music Vars 5'
Smyčcový kvartet č. 2 (1986), CHF, EMH 13'
Tři skladby pro hoboj /basklarinet/ a klavír (1987), CHF, EMH 11'
Na paměť Jaroslava Ježka. Taneční suita pro 5 violoncel (1988) EMH
Na paměť Jaroslav Ježka pro dvě violoncella a klavír (1988), EMH, CD Music Vars 11'
Andante con moto pro baklarinet a klavír (1989) EMH
Kvarteto pro flétnu, housle, violu a violoncello (1992), EMH 15'
D-S-C-H pro tenorsaxofon a klavír (1992), EMH 10'
Sunset Suite pro smyčcový kvartet (1991), EMH, CD PA 11'
Kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello (1992) EMH
Nénie pro 5 violoncell (1994), EMH 11'
Partita pro tři flétny (1996), EMH 10'
Zpěvy pro trubku a varhany (2001) EMH 14'
Suita na paměť Jaroslav Ježka pro flétnu, housle, violoncello a klavír (2005) EMH
Skladby pro sólový nástroj
Malá klavírní suita (1950), PA, EMH 9'
Sonatina č. 2 pro klavír (1954 ) 8'
Jaro a mládí, suita pro klavír (1953 ), CHF, PA, EMH 11'
Variazioni per pianoforte (1955) EMH 10'
Hry a sny, drobné klavírní skladby (1963), EBP 8'
Cesty pro varhany. (1984), EMH, PA, r PA 24'
Suita piccola per chitarra (1984) EMH
Sonáta pro klavír /Na paměť Antonína Jemelíka/ (1988) EMH 12'
Ricapitolazioni per pianoforte (1995), EMH 13'
Devatero. Cyklus 9 klavírních skladeb (1999), EMH 14'
Vigilie pro varhany (2000), EMH, r CRo 8'
Písňová tvorba
4 Ave Maria pro zpěv a varhany (1946 - 1952), EMH 11'
O sanctissima, pro zpěv, housle a varhany (1947), EMH 2
Zpíváno dětem. Cyklus písní pro vyšší hlas a klavír na slova J.V.Sládka (1952), SU 8'
Šest písní na slova moravské lidové poezie pro vyšší hlas a klavír (1954), EMH 10'
Tři písně ma slova Švédské lidové poezie pro baryton a klavír (1954), EMH
Písně renesanční pro střední hlas a klavír na texty renezančních básníků /Angelo Poliziano, Torquato Tasso and Michelangelo Buonarotti/ (1957), SHV, r SU 6'
Tři zpěvy pro střední hlas a klavír (J.W.Goethe, O. Theer, Vl. Kučera) (1968) EMH
Květomluva. Cyklus písní pro střední hlas a klavír na slova Roberta Desnose (český překlad Kamil Bednář) (1973), PA, r PA
Kladské písně a balady ze sbírky J. Š. Kubína pro střední /též verze pro hlubší/ hlas a klavír (1964, rozšířená verze 1991), CHF, EMH 30'
Vyznání. Monolog pro hluboký hlas a smyčce na slova Michelangela Buonarrotiho v překladu Jana Vladislava (1985) EMH 10'
Sborová tvorba, kantáty
Ve jménu života. Kantáta pro mužský sbor, recitátora a symfonický orchestr na slova S.K.Neumanna (1959), CHF, EMH r SU
Na konci tisíciletí. Tři smíšené sbory na slova českých básníků /V. Závada, (1988), EMH 18'
Země překrásná pro ženský sbor na slova Františka Nechvátala (1973) EMH
Radosti není nikdy dost. Kantáta na pro dětský sbor a klavír na slova Vladimíra Šefla (1977)
Skladby pro děti a mládež
Hrátky, klavírní skladbičky pro děti (1969), EMH Panton
Chvilky u klavíru, skladby pro mládež (1969), EMH, Panton 8'
Slavíček v keřku spieva. Drobné skladby pro sopránovou zobcovou flétnu /nebo jiný nástroj/ a klavír (1982), EMH, CHF
Klavírní brevíř pro mladé i starší pianisty (1987), EMH, CHF, Pa 45'
Zdroj: www.musica.cz
|
