Přijetí Jeho Blaženosti Daniela, patriarchy Rumunského, nejvyššího představitele Rumunské pravoslavné církve, Jeho Blaženosti vladyky Kryštofa, arcibiskupa pražského a metropolity českých zemí a Slovenska a J. E. paní Daniely Gitman, rumunské velvyslankyně v ČR s delegací předsedou Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu České republiky senátorem JUDr. Miroslavem Antlem
dovolte mi, abych Vás zde v historicky významném a krásném Kolovratském paláci Senátu Parlamentu České republiky co nejsrdečněji přivítal jménem svým – a zejména jménem předsedy Senátu PČR pana Milana Štěcha, který se Vašeho přijetí nemohl zúčastnit z pracovních důvodů, když je mimo Prahu – a omlouvá se s tím, že se těší na osobní setkání při další příležitosti. Dovolte mi, abych stejně srdečně přivítal všechny členy Vašeho doprovodu.
Dovolte, abych Vám představil zástupce Senátu PČR. Senátor Tomáš Kladívko, místopředseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, tajemnice Ústavně právního výboru Parlamentu ČR paní Květa Skoupá, poradkyně pro zahraniční záležitosti Linda Kroupová a můj poradce a asistent Roman Wimmer, mj. šéfredaktor pravoslavného časopisu Ikona.
Rumunská republika je pro naši zemi tradičním historickým partnerem a spojencem. V období mezi první a druhou světovou válkou byly Rumunsko a Československo členy vojensko-politického spojenectví tzv. Malé dohody. Vždycky zdůrazňuji, že Vaše země byla jediným členem Varšavské smlouvy, který se odmítl podílet na okupaci Československa v roce 1968. A v současnosti nás spojuje členství v NATO a v Evropské unii. Naše země pojí blízké a přátelské vztahy. Rumunsko každoročně přitahuje k návštěvě tisíce našich občanů, které láká krása černomořského pobřeží či karpatských hor.
Vaše Blaženosti patriarcho Danieli, je mi dobře známo, že Rumunská pravoslavná církev je v dnešním Rumunsku významnou autoritou. Pravoslaví je vyučováno na školách a je spjato s životem většiny Rumunů. Dnešní Rumunsko má podle statistických údajů 21.794.793 obyvatel, z nichž se 86% hlásí k pravoslaví. Rumunská pravoslavná církev je členem mezinárodních organizací, zabývajících se mimo jiné bojem bídě a chudobě, proti násilí v rodině, respektive domácímu násilí, proti obchodování s lidmi, proti závažnému drogovému zločinu… I tohle spojuje naše myšlení, společný boj na stejné frontě - i nás osobně…
Kolovratský palác sloužil za první republiky jako sídlo československé vlády a Zelený salonek od roku 1921 jako zasedací síň ministerské rady. V tomto salonku se probíraly zákony a důležitá rozhodnutí tehdejší vlády. V Zeleném salonku probíhají například i schůze „mého“ Ústavně právního výboru Senátu Parlamentu ČR – a tedy se i nadále projednávají ty nejdůležitější zákony. V tomto salonku se odehrála pohnutá událost československých dějin, která předcházela začátku II. světové války. V roce 1938 zde naše vláda převzala osudovou listinu o Mnichovské dohodě, respektive DIKTÁTU, z níž se dozvěděla o zaprodání našeho státu evropskými mocnostmi Velkoněmecké říši. Na chodbě před Zeleným salonkem je uložena kopie Mnichovské dohody, o jejíž vydání originálu ČR stále vyjednává se Spolkovou republikou Německo. Krátce po této ostudné události v roce 1939 začala II. světová válka = největší válečný konflikt v dějinách lidstva. Nejkrvavější konflikt v novodobých dějinách přinesl strádání, bídu a smrt. Zemřely milióny nevinných obětí. Proto je tak důležité, aby se nezapomínalo a především mladá generace nabyla zkušenosti s utrpením, které konflikt jako druhá světová válka přinesl.
Ztráty rumunské královské armády při osvobozování Československa byly obrovské = na desetitisíce padlých rumunských hrdinů nelze nikdy zapomenout. Rumunská královská armáda nasadila do bojů proti německým a maďarským jednotkám na území Čech, Moravy a Slovenska 248 450 mužů a utrpěla 66 495 ztrát (padlí, ranění, nezvěstní), z toho asi 33 241 mladých rumunských vojáků padlo a byli na území Československa pohřbeni. Během 6. měsíců těžkých bojů na území bývalé tzv. Malé dohody byla Rumunská armáda nasazena do strategických operací v Tatrách (Rožňava, údolí Nitry a Hronu, Zvolen, Bánská Bystrica), v údolí Váhu, v pohoří Fatry a Bílých Karpat a v údolí Moravy. Překročili 4 velké řeky (Hron, Nitra, Váh a Morava), dobyli a zdolali 10 pohoří, osvobodili 1 722 lokalit z toho 31 měst a jiných významných míst.
Jsem velmi rád, že jste společně s metropolitou Kryštofem včera v neděli vysvětil nově budovaný monastýrský chrám Nanebevstoupení Páně a sv. Mučedníka Valentina v Mostě a odhalil Památník rumunským pravoslavným vojákům, kteří položili své životy při osvobozování Československa na konci druhé světové války. Chrám i památník budou navždy připomínat našim občanům hrdinství rumunských pravoslavných vojáků, kteří bojovali za osvobození naší vlasti. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat rumunské straně, která finanční náklady na stavbu pravoslavného chrámu z převážné části zaplatila.
Vaše blaženosti metropolito Kryštofe, dovolte mi, abych ocenil i postoj Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, která navazuje na cyrilometodějské počátky křesťanství u nás a významně se podílela na znovuzrození české i slovenské státnosti na počátku 20. století. Jak vážně chápala své vlastenecké a křesťanské poslání česká pravoslavná církev pod vedením biskupa Gorazda, dokázali věřící a duchovní v době heydrichiády za německé okupace v roce 1942. Poté, co českoslovenští vojáci splnili úkol, poskytla jim pravoslavná církev v pražském chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici úkryt a pomoc. Měli bychom být hrdí na pravoslavnou církev, která prokázala, že miluje svou vlast nejen slovy, nýbrž i skutky.
Zcela závěrem bych chtěl vyjádřit své potěšení z Vaší milé a přínosné návštěvy České republiky. Vaši návštěvu u nás považuji i za velký příslib dalšího rozvoje česko-rumunských vztahů.
JUDr. Miroslav Antl Zelený salonek, Senát PČR, 10. října 2011
