Slavnost k 80. výročí otevření Podkarpatského kostelíka v Dobříkově se v sobotu 18. června konala pod patronací senátora Miroslava Antla a náměstka hejtmana pardubického kraje Romana Línka. Pořádala ji obec spolu s Církví československou husitskou ve Vysokém Mýtě a nabídla nejen bohoslužbu a řadu koncertních vystoupení, ale také zábavné odpoledne pro děti. Přímo z Cholmovce, odkud kostelík pochází, přijel pravoslavný kněz. Senátor JUDr. Miroslav Antl pozdravil všechny přítomné a do rukou pana starosty obce předal svůj dar občanům obce – originální obraz kostelíka od akademického malíře Františka Letáka. Lidovou stavbu ze 17. století nechal převézt ze Zakarpatské Ukrajiny do Dobříkova senátor a první československý ministr národní obrany Václav Klofáč. Ten prohlásil, že za sto let bude kostelík hlavní památkou obce, což se stalo daleko dříve.

Lidová dřevěná stavba s věží a střechou krytou šindelem byla postavena v roce 1679 ve Velké Kopani na Zakarpatské Ukrajině (dříve Podkarpatská Rus) . V roce 1857 byl prodán do vesnice Cholmovec za 255 zlatých. Začátkem dvacátých let 20. století se stav kostela výrazně zhoršil, došlo k částečnému rozebrání oltářního srubu a o něco později i jehlancovité střechy. V roce 1927 se o chátrajícím kostelíku dozvěděl senátor Václav Klofáč. Zakoupil značně poškozený kostel za 16.000,- Kč a nechal jej převést 27. 7. 1930 do Dobříkova. Kostel byl slavnostně otevřen 6. 7. 1931 za účasti patriarchy Církve československé Gustava Procházky a hostů z Čech, Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Od roku 2001 probíhá restaurování nejvíce poškozených částí mobiliáře. Další památkou Dobříkova jsou pozůstatky tvrziště z přelomu 14. a 15. století a Síň J.V. Klofáče.

Rozebraný kostel se musel na místě znovu postavit a opravit. Bylo nutné zrestaurovat i vnitřní vybavení, které pochází ze dvou kostelů. Po roce se otevřel veřejnosti. Od roku 1963 je kostel kulturní památkou a vlastní jej Církev československá husitská.
"Kostel je v relativně dobrém stavu. Ročně se do něj investují stovky tisíc korun. My na investice přidáváme deset procent. Opravami v poslední době prošly ikonostasy, oltáře, obrazy i poutní prapory," řekl starosta Jiří Svatoš. Stavba se dělí na tři části, předsíňku, které se říká babinec a je určená pro ženy. Dále navazuje na hlavní loď sloužící pro muže a oltářní srub. V pravoslavných kostelech je presbyterium oddělené ikonostasem. Kostelík je postavený v byzantsko-gotickém slohu a tvoří jej ručně otesávané dubové fošny. Lidová stavba je 15 metrů dlouhá, šest metrů široká a věž měří 18 metrů. "Kostel je dobře dostupný, na rozdíl od jiných má i vnitřní vybavení. Průvodkyně dělá svoji práci zadarmo a výtěžek ze vstupného jde na opravy. Jezdí k nám studenti i zahraniční turisté z USA, arabských států i Německa," řekl starosta Jiří Svatoš.

Přidat odkaz na článek: