Ve dnech 8. a 9. června 2011 vystoupil senátor JUDr. Miroslav Antl několikrát na 9. plenárním zasedání Senátu PČR jako zpravodaj 8 senátních tisků, tedy nejaktivnější senátní zpravodaj, přičemž ve dvou případech podal zásadní pozměňovací návrhy.

Parlament České republiky, Senát
8. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 9. schůze Senátu
(1. den schůze – 08.06.2011)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 93/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy kolegyně, vážení kolegové, pan ministr vás tady seznámil s obsahem – jak on říká – té dívčí novely trestního řádu. Já přece jenom se nevyhnu těm technickým záležitostem, to znamená přehledu dat v chronologickém legislativním procesu. Takže navrhovatelem, a to už je jasné, respektive předkladatelem je za vládu ČR pan ministr spravedlnosti této vlády. Návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen dne 17. 1. 2011. V prvním čtení, které proběhlo dne 1. 2. 2011 na 13. schůzi, byl návrh zákona přikázán k projednání ÚPV. Ten doporučil přijetí 9 pozměňovacích návrhů, z nichž 3 byly věcným rozšířením návrhu. První z nich se týkal kauce, druhý z nich se týkal přiznání práva poškozenému na vyrozumění o veřejném zasedání o podmíněném propuštění odsouzeného, třetí zvedení možnosti soudního přezkumu ukládaných závažnějších kázeňských trestů odsouzeným vykonávajícím trest odnětí svobody.

Jinak z rozpravy ze sněmovny, to znamená z dolní komory PČR, zaujala aspoň mě jedna námitka, která se jevila jako zásadní a dlužno říci hned na začátku, že byla řádně zodpovězena. To znamená, jestli toto nebude znamenat zatížení, prodloužení trestního řízení. Tam bylo řečeno, že roste poslední dobou počet adhezních řízení, to znamená řízení o přihlášce k náhradě škody a že pro trestní soudce bude uspořádáno školení justiční akademie k praxi v určování hodnoty morálního zadostiučinění. To považuji za velmi důležité. Jasné je, že i vyšší soudy by se tím měly rovněž – myslím tím trestní soudy – logicky zabývat a judikatura by mohla pomoci v orientaci i soudům nižších stupňů.

Jinak odškodnění nemajetkové újmy by mělo být paradoxně důkazně spíše snazší, protože v trestním řízení dojde k podrobnému popisu trestného skutku, jeho škodlivosti, ale také vlastně se rozhodne o tom, že poškozený je řádně označen, obviněný, respektive obžalovaný či později odsouzený je odsouzen a není nutno vyvolávat další řízení, jak pan ministr tady poukázal. Mnohdy je to další morální, ale i majetková újma toho poškozeného, respektive oběti.

Dál technicky. Ve 3. čtení dne 6. 5. 2011 na 16. schůzi Poslanecká sněmovna projednávanou předlohu zákona schválila se souhlasným doporučením předkladatele ve znění pozměňovacích návrhů jako jejich tisk č. 229. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu PČR dne 17. 5. 2011. Lhůta pro projednání v Senátu končí dnem 16. 6. 2011, takže stíháme. Organizační výbor přikázal senátní tisk nám, to je ÚPV Senátu PČR 17. 5. 2011 a my jsem to stihli, jak je jasné z usnesení, řádně projednat.

Pokud jde o obsahové a právní poznámky, už tady bylo řečeno, že jde v podstatě o rozšíření předmětu adhezního řízení právě o náhradu morální, respektive nemajetkové újmy, a to se týká zejména – pro orientaci – trestných činů, respektive přečinů v tuto chvíli, poškození cizích práv, pomluvy, vydírání, ale i neoprávněného nakládání s osobními údaji. A jak pan ministr říkal, i trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, to znamená znásilnění, sexuálního nátlaku a dalších. Já sám jsem ve své praxi zažil, že oběť, která byla znásilněna, kromě poškozených věcí se pak musela později domáhat velmi složitě, za traumatizujících, psychicky traumatizujících okolností u dalších soudů, a ne vždycky to bylo rozhodnuto rychle, dalších náhrad. Takže vyloženě ze svého pohledu praktika trestně právního vítám takovýto návrh. S tím, že je jasné, že trestní soud, nebude-li mít dostatek důkazů pro to, aby jednoznačně mohl rozhodnout o výši takové náhrady, má v § 229 trestního řádu možnost odkázat na řízení ve věcech občanskoprávních.

Takže adhezní řízení se jasně podle trestního řádu koná ve chvíli, když je shromážděno dostatek důkazů.

Tady přeskočím. Pan ministr mi opět ulehčil práci. Takže k té části Poslanecké sněmovny, která tam ještě dále kromě vládního návrhu předložila, respektive se tam dostala jediná úprava, která řeší požadavek ÚS ve věci možnosti soudního přezkumu kázeňských trestů v zákoně o výkonu trestu odnětí svobody, je to nález ÚS publikovaný jako č. 341/2010 Sb., s tím, že říká, že kázeňské tresty uložené odsouzeným ve výkonu trestu odnětí svobody nepodléhají přezkoumání soudu, a novelou se právě navrhuje diferenciace kázeňských trestů na závažnější, které by podléhaly soudnímu přezkumu v režimu pro správní přestupky, a na méně závažné, které nadále přezkumu podléhat nebudu. Zase z pohledu právníka je to tak, že i tento návrh jako jediný z těch devíti je věcně správný a odpovídá tomu nálezu ÚS, který jsem tady před chvilkou řekl.

Účinnost novely zákona je navržena následujícím měsícem po vyhlášení a závěrem znovu opakuji to, co už jsem řekl, že ten nový doplněný model adhezního řízení v rámci trestního řízení nabízí poškozenému podstatně rychlejší a levnější řešení, a zdůrazňuji, bez jakýchkoli soudních poplatků. Přičemž důkazní břemeno v tu chvíli spočívá na orgánech činných v trestním řízení a poškozený prakticky kromě své přihlášky a připojení se v rámci adhezního řízení se svým nárokem na náhradu morální škody bude čekat jenom na rozsudek. A pokud bude vynesen v jeho prospěch, tím pro něj celá věc končí.

Konstatuji, že z hlediska požadavků EU – ta podporuje zlepšení postavení obětí a jejich odškodňování, i když možnosti adhezního řízení výslovně neupravuje.

Já jsem tady nenašel žádnou souvislost, jak atakovat pana ministra spravedlnosti ČR ve věci pana dr. Rampuly jako vrchního státního zástupce ČR, takže připomenu naše usnesení. ÚPV doporučuje Senátu PČR schválit předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, to znamená trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění postoupeném Senátu Poslaneckou sněmovnou PČR dne 17. 5. 2011, za druhé zpravodaje Antla, to jsem já, a pověřuje téhož coby předsedu ÚPV, aby seznámil pana předsedu Senátu PČR s tímto rozhodnutím. Zde přítomný pan předseda Senátu mi potvrdí, že jsem tak učinil.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane senátore. Zaujměte taktéž místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat.

Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. Předpokládám, že se pan navrhovatel ani zpravodajové nebudou vyjadřovat k proběhlé rozpravě. A padl tady návrh, který je obsažen v usnesení Ústavněprávního výboru, tento návrh schválit ve znění postoupeném PS.

Takže nyní přistoupíme k hlasování. V tuto chvíli je přítomno 52 senátorů a senátorek, aktuální kvorum je 27. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 21 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Děkuji.

A přistoupíme k dalšímu bodu našeho jednání, a to je

Návrh zákona o poskytování součinnosti pro účely řízení před některými mezinárodními soudy a jinými mezinárodními kontrolními orgány a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 94

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 94. Návrh opět uvede pan ministr Jiří Pospíšil, kterému tímto předávám slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v tomto případě projednáváte v zásadě úplně novou právní úpravu, která nahrazuje zákon z roku 2001, který upravoval poskytování informací pouze pro jeden typ mezinárodního soudního řízení, a to před Evropským soudním dvorem pro lidská práva a před výborem OSN pro lidská práva.

O co jde? ČR se čím dál častěji stává ne ze své vůle účastníkem různých mezinárodních soudních řízení před mezinárodními soudními institucemi. A pak je nutné zajistit efektivní vystupování státu, ČR, před takovýmito institucemi. Jinými slovy, zvláště v případě, kdy ČR je na straně těch, kteří jsou žalováni, nebo je přímo žalována.

Doposud jsme měli úpravu pouze pro Evropský soud pro lidská práva sídlící ve Štrasburku s tím, že stát jako takový zastupoval vládní zmocněnec, který je složkou, součástí ministerstva spravedlnosti. Zákon, který zde byl, mu víceméně umožňoval získávat informace pro takovéto soudní řízení a žádat od státních orgánů součinnost, tzn. poskytování informací a být součinný při takovémto soudním řízení.

Velké problémy vznikaly ministerstvu zahraničí, které zastupuje ČR před soudním dvorem EU, zde takováto právní úprava chyběla, stejně tak jako chyběla právní úprava, pokud ministerstvo zahraničí zastupuje ČR v řízení před komisí. Případně není ani úprava týkající se dalších mezinárodních kontrolních orgánů. Proto tedy nová právní úprava, která v zásadě konstatuje to, že se výrazně rozšiřuje okruh mezinárodních institucí, u kterých pokud je ČR účastníkem, jsou v zákoně vyjmenované subjekty povinny poskytnout součinnost právě pro účel zastupování ČR. Má se tak na mysli zvláště poskytnutí informací tak, aby zájmy ČR mohly být efektivně hájeny.

Těmi subjekty, které mají poskytovat součinnost při zastupování zájmů ČR jsou jak orgány samosprávy, tak to budou ostatní veřejné subjekty, tak to jsou právě organizační složky státu.

Já chci konstatovat, že tento návrh je v zásadě technickým zákonem, který má v zásadě každá civilizovaná země, když chce zajistit dostatečnou obhajobu svých zájmů před mezinárodními soudními a kontrolními orgány. A proto vás prosím o jeho podporu, protože jak jsem naznačil, nejedná se o politiku, ale o technickou normu, která je jednoznačně v prospěch ČR.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. A organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 94/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl opět, takže prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl: Děkuji, vážený pane předsedající, pane ministře, dámy, pánové. Velmi rychle zase chronologický přehled. Navrhovatelem, jak jsme si všimli, je za vládu ČR ministr spravedlnosti této vlády. Návrh zákona byl PS předložen 17. 1. 2011. V 1. čtení, které proběhlo dne 1. 2. 2011 na 13. schůzi byl návrh zákona přikázán k projednání ÚPV. 2. čtení se konalo 29. 4. 2011 v rámci 16. schůze bez jakékoli diskuse. Ve 3. čtení dne 6. 5. 2011 na 16. schůzi PS projednávanou předlohu zákona schválila jako jejich tisk č. 230.

Dolní komora našeho parlamentu nám postoupila návrh zákona dne 17. 5. 2011. Lhůta pro projednání nám tedy končí 16. 6. 2011. Organizační výbor přikázal ÚPV Senátu PČR 17. 5. 2011. A jsme coby výbor garanční, jak tady vážený pan místopředseda před chvílí sdělil.

Pokud jde o obsahové a právní poznámky, pan ministr spravedlnosti vlastně řekl vše, takže já mohu přeskočit celou svou noční přípravu a všechny stránky a dojdu na účinnost, část 3. tohoto zákona navrhovaného. Účinnost zákona byla stanovena na 15. den po dni jeho vyhlášení.

Pokud jde o legislativní připomínky našeho odboru Senátu, tak my jsme se s nimi vypořádali, resp. Předkladatelé se s nimi vypořádali v rámci naší schůze ÚPV. Tedy znovu zopakuji návrh na usnesení: ÚPV doporučil Senátu PČR schválit návrh zákona o poskytování součinnosti pro účely řízení před některými mezinárodními soudy a jinými mezinárodními kontrolními orgány, a o změně zákona č. 99/1963 Sb., což je občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění postoupeném Senátu Poslaneckou sněmovnou PČR dne 17. 5. 2011. Bod II a III je jako při mém předchozím vystoupení, tzn. zpravodajem je Antl. A předseda ÚPV Antl seznámil váženého pana předsedu Senátu s tímto naším rozhodnutím.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh neregistruji, a proto můžeme přistoupit k obecné rozpravě, kterou tímto otevírám. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí písemně ani elektronicky, takže obecnou rozpravu uzavírám.

Předpokládám, že pan navrhovatel ani pan zpravodaj se nebudou chtít vyjádřit. A jediný návrh, který tady padl, je návrh, který přijal ÚPV, a to je projednávaný návrh zákona schváliti ve znění postoupeném PS. Takže nyní budeme hlasovat o návrhu na schválení.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. V sále je přítomno v tuto chvíli 50 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí návrhu je 26. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 22 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 40, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Blahopřeji panu navrhovateli i panu zpravodaji.

Tím jsme tento bod našeho jednání projednali a přistoupíme k dalšímu bodu, a tím je

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 93

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 95. Návrh opět uvede ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, kterému tímto dávám slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Děkuji, pane předsedající. Tato novela trestního řádu vychází z vládního prohlášení a také řekněme z veřejné debaty o tom, jaká má být míra regulace veřejného prostoru, kde jsou mantinely pro média, která zveřejňují informace z trestního řízení, kde je ta hranice práva veřejnosti na informace a kde za tou hranicí už je právo na soukromí konkrétní osoby, které se ta informace dotýká.

V zásadě tento návrh má určitým způsobem kultivovat, regulovat, upravovat tzv. náhubkový zákon, který byl přijat v roce 2009 a který veden myšlenkou chránit právo na soukromí zavedl určitá pravidla regulace do českého právního řádu. Ministerstvo spravedlnosti se snažilo najít vyvážení nebo rovnováhu mezi těma dvěma zájmy, o kterých hovořím. Na jedné straně právo veřejnosti získat ve veřejném zájmu určitou informaci, na druhé straně právo osoby na ochranu soukromí. Zvláště citlivě tato otázka vyvstala právě v rámci informací z trestního řízení. A výsledkem je, že v zásadě platí zákaz zveřejnění v zákoně vymezených informací, nicméně toto pravidlo může být prolomeno, pokud v té konkrétní věci je evidentně jednoznačné, že veřejný zájem na zveřejnění převažuje právě nad zájmem na ochranu soukromé osoby.

V konkrétním případě, pokud by nebylo jasné, zda tento případ splňuje tento princip, dominance jednoho zájmu nad zájmem druhým, tak by rozhodoval soud, který jediný může autoritativně říci, zda v dané věci převažuje zájem o zveřejnění nad zájmem na soukromí dotčené osoby.

Vedle toho je třeba říci, že novela zachovává ochranu obětí trestných činů, poškozených, kdy jsem přesvědčen, že je jednoznačně správně, že zákon upravuje pravidla, kdy u některých poškozených, u některých typů trestných činů je zachována anonymita oběti trestného činu. Nedomnívám se, že zrušení anonymity oběti trestného činu je vždy ve veřejném zájmu. Oběť trestného činu je poškozena primárně samotným trestným činem, ale bohužel u některých typů trestných činů, a ty jsou právě vyjmenované v zákoně, následné a často i intenzivní zveřejňování vede k tomu, že oběť je takto "potrestána" nebo poškozena obdobně výrazně jako samotným primárním útokem pachatele. Proto si myslím, že je správné, že zejm. trestné činy v sexuální oblasti nebo trestné činy, kdy je obětem způsobeno závažné zranění, tzn. určité typy trestné činnosti proti životu a zdraví, že ta oběť má být zachována v anonymitě, byť se to některým médiím nelíbí a považují to za omezení, ale já si myslím, že zde stát musí chránit oběti trestného činu. Stejně jako tak, kdy speciální kategorií obětí trestných činů jsou děti a obecně osoby mladší 18 let. A i zde je rozšířena ochrana, u nich fakticky ta informace nemůže být zveřejněna.

Výjimkou jsou samozřejmě případy, kdy např. probíhá pátrání po takovéto oběti. Tam samozřejmě zákon na toto pamatuje a to zveřejnění umožňuje.

Dámy a pánové, já o tom hovořit zde nechci, nechci vás zdržovat. Připadá mi, že ta úprava, která byla přijata PS, je jakýmsi kompromisem mezi dvěma právy, o kterém jsem hovořil. Právem veřejnosti na informace a právem osoby na soukromí. Je zde snaha najít vyvážený stav tak, aby pro společnost strategické a důležité informace třeba o určitém nebezpečném jednání veřejných činitelů byly zveřejněny. Na druhou stranu, aby informace zcela bulvárního charakteru, že na nějaké soukromé osobě byl spáchán trestný čin v sexuální oblasti typu znásilnění, tak tady si myslím, že nelze najít žádné odůvodnění, proč by takováto oběť měla být neanonymní a měla by být zveřejňována s celým jménem, ba dokonce fotografií. Tady si myslím, že ochrana musí být zachována.

Dámy a pánové, tolik představení novely a já vás prosím o její podporu. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. A Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 95/1. Zpravodajem výboru překvapivě je opět pan senátor Miroslav Antl, kterého bych požádal o přednesení zpravodajské zprávy. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl: Děkuji potřetí, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, opět dámy, pánové, kolegyně, kolegové. Opět k tomuto zákonu úvodem technické poznámky. Navrhovatelem opět pan ministr spravedlnosti ČR, resp. předkladatelem. Návrh zákona byl PS předložen 17. 1. 2011. V 1. čtení, které proběhlo 1. 2. 2011 na 13. schůzi, byl návrh zákona přikázán k projednání Ústavněprávnímu výboru dolní komory Parlamentu ČR, který doporučil schválení bez pozměňovacích zákonů. Změny nebyly navrženy ani při dalších projednáváních ve 3. čtení dne 6. 5. 2011 na 16. schůzi. PS projednávanou předlohu zákona schválila jako jejich tisk č. 231.

PS postoupila návrh zákona našemu Senátu dne 17. 5. 2011, opět jako předchozí, lhůta nám tedy končí 16. 6. 2011. Organizační výbor téhož dne, tzn. 17. 5. 2011 našemu ÚPV coby garančnímu předložil, resp. postoupil k projednání, což my jsme učinili.

Mám tu některé poznámky, protože 2/3 současných senátorů si pamatují, jak jsme tu projednávali, jak pan ministr správně označil náhubkový zákon, legislativně spojený se jménem poslance Marka Bendy, která tady vyvolala značné diskuse. A všichni si na to pamatujeme. Pokud ne, tak já to připomenu zejm. novým kolegyním a kolegům, že my jsme vrátili PS ten bývalý nebo současně bohužel platící náhubkový zákon s požadavkem na vypuštění ustanovení § 8c, které obsahuje zákaz zveřejňování informací o zákonném odposlechu, umožňuje-li zjištění totožnosti osoby. Tady je poznámka, že nikdo tehdy vlastně nebyl proti a takovýto návrh byl skutečně schválen.

Tady je poznámka, že nikdo tehdy vlastně nebyl proti a takovýto návrh byl skutečně schválen.

Tam dokonce jsme odůvodňovali, a to si dovolím připomenout, protože je to důležité a je to vlastně i můj názor, který chci tady říci, a ani v rychlosti ho nevynechám, že ta námitka obsahovala mj. i to, že jde o zbytnělou, nadbytečnou úpravu a že právní úprava ochrany osobních údajů a ochrany utajovaných informací je dostatečná.

Už tehdy jsme argumentovali tím, že se má řešit příčina selhání při úniku údajů, nikoli následek. Ochrana ústavní a občanskoprávní je dostatečná k řešení střetu dvou hodnot, to znamená práva na soukromí a svobody projevu. Senát odmítl vytvářet speciální silnější nátlakový instrument na sdělovací prostředky, stavět je do pocitu ohrožení při případném hájení veřejného zájmu zabezpečení práva na informace.

V květnu 2009 skupina senátorů podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení v podstatě celého náhubkového zákona. Toto senátorské podání je vedeno pod spisovou značkou PL US 10/09, a pokud je mi známo, tak Ústavním soudem dosud projednáno nebylo.

Jinak pokud jde o cíl této předkládané vládní novely, tak pan ministr tady opět řekl vše. A já bych vlastně připomněl, že hlavním přínosem novely by měla být nová možnost prolomení zákazu zveřejňování totožnosti osob zúčastněných na trestním řízení vyjádřená formulací, kterou pan ministr rovněž řekl, odůvodňuje-li to veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby.

Všichni máme před sebou tento senátní tisk, tam to najdeme pod § 8d odst. 1. Jinak sankce k vynucování těchto zákazů zůstávají beze změn. Já bych jenom připomněl, že sankce jsou vlastně uvedeny v zákonu o ochraně osobních údajů, v trestním zákoníku jako trestný čin, který já jsem zmínil předtím – neoprávněné nakládání s osobními údaji. To je v případě nejzávažnějších porušení takovýchto zákazů, pak správní delikty fyzické a právnické osoby spočívající v jakémkoli porušení zákazu zveřejnění osobních údajů najdeme v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže –to je číslo 218/2003 Sb. a v trestním řádu v § 8a – 8d.

Připomínám, že jsme před chvílí tady projednali a schválili novelu náhrady škody morální újmy v adhesním řízení, a to skutečně velmi úzce souvisí.

Pokud jde o účinnost, tak ta je stanovena 15. dnem po vyhlášení.

A já tady mám další poznámky, ale těch vás ušetřím, a dojdu k závěru, s tím, že z toho, co tady bylo řečeno, vyplývá, že osoba zúčastněná na trestním řízení, jejíž totožnost bude zveřejněna, už je chráněna podle mého názoru dostatečně a bude chráněna mnohonásobně, jednak postihem toho, kdo údaje zveřejnil. To jsou milionové pokuty uložené Úřadem pro ochranu osobních údajů možným postihem pro správní delikt ve správním soudnictví, a nebo odsouzením za trestný čin, případně jiný trestný čin, o kterém jsem se rovněž zmínil.

Zároveň se tato osoba může bránit občanskoprávní žalobou domáháním se ochrany osobnosti u civilního soudu a nově i uplatněním nároku na náhradu nemajetkové, tzn. morální škody v adhesním řízení trestním.

Mně se od počátku jeví celá legislativní i mediální aféra kolem tzv. náhubkového zákona jako nadbytečná a vybočující z klasické trestně právní úpravy, když by tato problematika měla být řešena cestou občanskoprávní. Připomínám bohatou ustálenou judikaturu včetně rozhodnutí Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, jakož i cestou ochrany citlivých osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů.

Jsou to takové dílčí výhrady, ale nicméně nám to nebrání v tom, abychom přijali takovouto novelu, když já ji pokládám za zmírnění toho velmi pevného náhubkového zákona, k němuž jsem vám sdělil svůj názor.

Ústavně-právní výbor tedy doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním, to znamená trestní řád, ve znění pozdějších předpisů a ve znění postoupeném Senátu Parlamentu ČR dne 17. 5. 2011, zpravodajem určuje mě, to znamená senátora Miroslava Antla, a téhož coby předsedu ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, aby seznámil pana předsedu Senátu s tímto naším rozhodnutím. A v tomto směru také činím svůj návrh. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh neregistruji, a proto přistupujeme k obecné rozpravě. Tímto otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo písemně ani elektronicky nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan navrhovatel, ani pan zpravodaj se nebudou chtít vyjádřit.

Zaregistroval jsem tedy, že je tady jediný návrh, a to je návrh usnesení ústavně-právního výboru, který doporučuje projednaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak jak už tento návrh přečetl pan zpravodaj.

Přistoupíme tudíž k hlasování o tomto návrhu.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně přítomno 51 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 26.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Mohu nyní konstatovat, že v hlasování pořadové č. 23 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 42, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme skončili projednávání tohoto návrhu zákona. Děkuji předkladateli i panu zpravodaji.

A můžeme přistoupit k dalšímu návrhu zákona, kterým je

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 96

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 96. Návrh opět uvede pan ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, kterému nyní předávám slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Děkuji, pane předsedající. Tady já budu velice stručný. Myslel jsem si, že zpravodajem je ještě pan Dr. Antl, že mu konečně dám prostor k vyjádření se, dám ho tedy jinému zpravodaji.

Já jenom konstatuji, že tady se snažíme reagovat na problémy, které vznikly po stanovisku Nejvyššího soudu k tématu přidělování spisů na jednotlivých soudech, se snažíme doplnit zákon o soudech a soudcích novelou, která má stanovit jasná průhledná pravidla pro přidělování soudní agendy jednotlivým soudcům, tak abychom zabránili možnému klientelismu, ba i dokonce korupci, aby nebylo možné, že jsou spisy přidělovány na základě řekněme nějaké pouhé vůle předsedy soudu.

Víceméně konstatujeme a dáváme to do zákona o soudech a soudcích, že při rozdělování věcí podle rozvrhu práce by měly být používány rejstříky nebo jiné evidenční pomůcky soudu. Vysvětlím to velmi stručně. V zásadě máme na mysli tzv. kolečko, to znamená napadá-li na příklad trestní agenda, pak je postupně přidělována tato trestní agenda jednotlivým soudcům, kteří se na tuto oblast specializují. Nelze tedy předem říci, který soudce bude určitou věc soudit, nelze tedy s tímto různě manipulovat, že si někdo mění bydliště, aby nepřišel ke konkrétnímu soudu, atd. Je to podle nás důležité a přitom je to v souladu s principem tzv. zákonného soudce.

Složitá otázka je samozřejmě ta, jak postupovat v případě, že určitou speciální agendu na určitém soudě vykonává pouze jeden soudce. Ale pokud vím, tak taková situace snad v České republice není, jsou alespoň vždy dva soudci a tedy tomu, kdo podává návrh, nemůže být předem zřejmé, který konkrétní soudce v té věci by měl rozhodovat.

To znamená chceme zde onu zákonnou oporu pro toto přidělování spisů a zabránění tak spekulacím, proč konkrétní věc rozhoduje konkrétní soudce.

Dodám k tomu ještě jednu věc. Ministerstvo dlouhodobě počítá s tím, že by měla být zřízena tzv. elektronická podatelna, se kterou mají dobrou zkušenost zvláště naši kolegové ze Slovenska, která v zásadě na základě elektronického programu přiděluje napadené spisy, přidělený nápad jednotlivým soudcům. Opět je to lidsky neovlivnitelné, je to na základě softwaru, který je v elektronické podatelně obsažen. To by měl být dlouhodobý plán.

Prosím o podporu tohoto návrhu, který objektivně přispěje vůbec k vyloučení úvah o nějakém klientelismu a řekněme neférovém přidělování spisů konkrétním soudcům. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře, zaujměte opět místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 96/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Jiřina Rippelová, kterou žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou výboru. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Jiřina Rippelová: Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, my se po delší době s kolegou Antlem vystřídáme ve zpravodajování za ústavně-právní výbor.

Pan ministr tady řekl, že tato novela je spíše reakcí na terénní praxi v justici. Tato novela skutečně nemá žádný novátorský charakter a podle důvodové zprávy, jak jsem řekla, má být jakousi odezvou na požadavky terénní justice a zejména pak na zrušené usnesení Krajského soudu v Praze, které zrušilo Nejvyšší soud, a ten rozhodoval proti žalobě pro zmatečnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Nymburce, což tady bylo také řečeno. Nejvyšší soud totiž shledal rozpor s dikcí 2. věty § 42, odst. 2, kdy tato věta hovoří o rozdělení věcí, které soudu napadnou, s tím, že nejpozději v den, kdy soudu došly, byly bez využití rejstříku nebo jiných evidenčních pomůcek soudu nepochybné, do kterého soudního oddělení náležejí. Bylo tady o tom hovořeno.

A právě toto se v praxi neděje. To znamená, že bez použití rejstříku a ostatních pomůcek se na příslušných soudech věci nepřidělují.

Novelou zákona má být tedy využití těchto v praxi používaných pomůcek nadále umožněno a bude tak garantováno, že nebude docházet k libovolnému nebo účelovému obsazení soudu ad hoc, ale naopak bude zajištěn princip předvídatelnosti a transparentnosti obsazení soudu v každém sporu, ale i v jiné právní věci.

Tento princip posiluje i nově doplňovaná povinnost, která nařizuje, aby více soudním oddělením v rámci jednotlivých úseků byly rozdělovány věci ve stanovených poměrech, to je to tzv. kolečko, o kterém tady pan ministr mluvil, mluvíme tedy o rozvrhu práce, který je prostředkem vedoucím k naplňování Listiny základních práv a svobod a konkrétně je to článek 38, který garantuje právo na zákonného soudce.

Kontrolu nad rozvrhem práce bude sledovat ministerstvo spravedlnosti, u Nejvyššího soudu to bude předseda Nejvyššího soudu.

To byla tedy jedna změna novely zákona o soudech a soudcích, kterou předkládalo ministerstvo spravedlnosti.

Ta druhá změna, o které tady pan ministr nehovořil, byla do novely zákona o soudech a soudcích zahrnuta péčí Poslanecké sněmovny. A tento novelizovaný bod se týká § 7 odst 2 a 3 zákona o soudech a soudcích a týká se výluky ze zákazu vstupu se zbraní či z prohlídky pro advokáty, notáře, státní zástupce a soudní exekutory do soudních budov. Předseda soudu může rozhodnout, kterých se to netýká.

V novele je nyní povinnost procházet bezpečnostním rámem a předkládat zavazadlo ke kontrole vyloučena ze zákona pro ty profesní skupiny, o kterých jsem hovořila, a předseda soudu může rozhodnout v konkrétních případech o tom, kdo bude nebo nebude kontrolován.

Tady možná trošku zajímavý postřeh z legislativního procesu a z toho, jak se vyvíjela změna tohoto § 7, kdy 4. ledna 2011 pan ministr coby předseda Legislativní rady vlády ve svém stanovisku navrhl tento bod z návrhu zákona vypustit a zachovat platný stav –pořád hovořím o § 7 odst 2 a 3. O 2 dny později, tj. 6. ledna však vyšlo nové znění stanoviska předsedy Legislativní rady vlády, ve kterém se naopak objevilo doporučení zakotvit § 7 odst 2 do návrhu zákona ve formulaci, která ulevuje od prohlídky shora vyjmenovaným, o kterých jsem hovořila, nestanoví-li předseda soudu v jednotlivých případech jinak. Ale již 2. února 2011 vyšlo konečné, v pořadí 2. znění, nové znění, stanovisko předsedy Legislativní rady vlády, které věcně korespondovalo se stanoviskem prvním, čili bod z osnovy vypustit. A s tímto tedy odcházel návrh zákona do Poslanecké sněmovny.

Nicméně v ústavně-právním výboru na návrh pana poslance Marka Bendy byl včleněn a následně odsouhlasen pozměňovací návrh, který povinnost kontroly eliminuje u zmíněných profesí.

Já jsem si oslovila některé činitele nebo i některé zástupce Soudcovské unie, navštívila jsem i příslušné soudy, které spadají do mého senátního obvodu, a požádala jsem je o vyjádření k této záležitosti. Přečtu vám jenom 3 body z toho, co jsem dostala písemně.

Osobní prohlídky znamenají průchod rámem a předložení zavazadla ke kontrole. Tedy nic, co by advokáta zdržovalo či uráželo. Řada advokátů, a určitě většina, s tím nemá problém. Nevidím důvod, proč by měla mít vybraná skupina občanů mít právo pohybovat se v jednací síni se zbraní či něčím podobným. Nelze také vyloučit zneužití toho, co advokát vnese s klientem, ať už úmyslně či z nedbalosti.

Prohlídkou není ani narušena povinnost mlčenlivosti advokáta či důvěra mezi advokátem a klientem. A rozhodování předsedy soudu o tom, u které věci prohlídka bude nutná, zatěžuje zbytečně administrativu i předsedu soudu, a pokud bude rozhodnuto o prohlídce, pak to bude zdržovat všechny návštěvníky osvobozené od prohlídky, neboť každý bude muset justiční stráži prokazovat, že se jeho osoby příkaz k prohlídce netýká.

Tímto se zaobíral i ústavně-právní výbor, který na svém jednání dne 25. května projednal předložený návrh zákona. A po úvodním slově pana náměstka Korbela doporučil Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který je uveden v příloze. Mě určil zpravodajem a předsedovi výboru Miroslavu Antlovi uložil, aby předložil usnesení předsedovi Senátu.

Ten pozměňovací návrh jsem tady uvedla. V podstatě znamená vypustit v čl. 1 bod 1 a 2 a následující body 3 a 5 přečíslovat. Jenom uvedu jako zpravodajka ještě to, že se tedy jedná o to, že ze zákona nebude umožněno, nebo nemělo by být umožněno, aby advokáti, státní zástupci, notáři a soudní exekutoři přicházeli do soudních budov bez toho, že by svá zavazadla předložili ke kontrole. A že by se mohli pohybovat po soudní budově nebo v jednací síni se zbraní.

O konkrétních případech, kdy tato kontrola nebude nutná, by měl nadále, tak jako je to dosud, rozhodnout předseda soudu.

Návrh výboru a zpravodajskou zprávu jsem přednesla, nenavrhuji z toho důvodu logicky usnesení, schválit návrh zákona, ale po obecné rozpravě bych navrhla, aby byl návrh zákona propuštěn do podrobné rozpravy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Žádný takový návrh nevidím. Proto budeme pokračovat obecnou rozpravou, kterou tímto otevírám. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan zpravodaj, paní zpravodajka ani navrhoval se nechtějí v této chvíli vyjádřit. A protože nepadl návrh na schválení ani na zamítnutí návrhu zákona, dostáváme se k podrobné rozpravě, kterou tímto otevírám. Do podrobné rozpravy se hlásí paní senátorka Jiřina Rippelová. Paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jiřina Rippelová: Kolegyně a kolegové, já si jenom dovolím zopakovat pozměňovací návrh, který se týká senátního tisku 96 článku 1 I. body 1 a 2 vypustit a následující body 3 až 5 označit jako body 1 až 3. Tento pozměňovací návrh je výborovým návrhem. Je to návrh ÚPV, který je součástí usnesení ÚPV. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v podrobné rozpravě. Není-li tomu tak, pak podrobnou rozpravu končím. Zeptám se, zda si přeje navrhovatel vystoupit se závěrečným slovem. Pan ministr si přeje vystoupit. Prosím, pane ministře.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Jenom velmi stručně – reflexi toho, co říkala paní zpravodajka. Jak se měnilo stanovisko legislativní rady vlády, tak ta konečná verze, to je verze odeslaná předsedou legislativní rady vlády do vlády a následně do Parlamentu. V legislativní radě vlády je mnoho advokátů a od toho se také odvíjejí změny, které v tom materiálu byly zpracovány, když to řeknu s jistou mírou nadsázky. Já to nechám plně na vašem posouzení, nebudu vám dávat ani doporučení, jaký zaujmout postoj k této věci, nakolik má být dáno předsedům soudů, aby si zcela dobrovolně a podle vlastní zkušenosti upravili vstup různých právnických profesí do budovy, nebo nakolik má zůstat zákonná úprava, o které se bavíme. To znamená povinnost advokátům, státním zástupcům a ostatním právnickým profesím, při vstupu povinnost projít rámem a podrobit se tak této základní bezpečnostní prověrce.

Tam nejde o to, že by v případě přijetí návrhu, který prošel v Poslanecké sněmovně, byla vyloučena možnost regulace, ale byla by plně v rukou předsedy soudu. To je třeba si uvědomit. A pokud by předseda soudu nepřijal žádnou regulaci, pak by advokáti, státní zástupci a jiné právnické profese vstupovali do budovy bez jakékoli kontroly. Je samozřejmě otázka, nakolik by to nevedlo ke zvýšení bezpečnostních rizik, podíváme-li se na to, že je dnes přes 10 tisíc advokátů, to se týká i koncipientů, a jsme na relativně vysokém počtu, a u všech těchto osob nelze předvídat jejich případnou reakci v soudní síni. To je důvod, proč jsem byl relativně skeptický k tomu, zapracovávat tento návrh již v legislativním procesu do stanoviska legislativní rady vlády, proč rozumím vaší podrobné debatě o tomto návrhu na půdě ÚPV Senátu PČR.

Na druhé straně do určité míry zase mají pravdu ti, kteří konstatují, že jsou soudy různé "kvality" a frekvence návštěvnosti. Jiné jsou takzvané "venkovské luční" soudy, tam chodí pět advokátů z daného města, znají se a vnímají průchod rámem a tuto kontrolu jako jistou formu šikany. Jiné pak jsou velké soudy typu městský soud zde v Praze, kam přicházejí stovky, možná i tisíce advokátů nejen z Prahy, ale i z širokého okolí, ne všichni se znají, a tam asi ta kontrola má hlubší smysl, než na malém městě.

Nechám to tedy na vašem posouzení, obě varianty vidím jako možné. S tím, že já osobně se lehce spíše přikláním k tomu, onu regulaci zachovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Nyní bych požádal paní senátorku, aby přednesla návrh, o kterém budeme hlasovat. Paní zpravodajka.

Senátorka Jiřina Rippelová: Pane místopředsedo, je to úplně jednoduché. Senát Parlamentu ČR doporučuje vrátit projednaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňujícím návrhem, který zní – znovu zopakuji – v čl. 1 I. vypustit body 1 a 2 a následující body 3 až 5 označit jako body 1 až 3. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Stanovisko navrhovatele jsme myslím slyšeli. Stanovisko zpravodaje je, předpokládám, doporučující. Takže budeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu.

V sále je v tuto chvíli přítomno 52 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 27.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 24 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 36, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy. Přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

V sále je přítomno 53 senátorek a senátorů, potřebný počet je 27.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 25 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní v souladu s usnesením senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli: paní senátorka Jiřina Rippelová a pan senátor Miroslav Antl – i z hlediska těch dalších zákonů, které tam budou. Pokud není námitek, pak bychom hlasovali o tomto návrhu.

Byl podán návrh pověřit senátorku Jiřinu Rippelovou a senátora Miroslava Antla odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny.

V sále je přítomno 52 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 27.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 26 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tím jsme projednali tento bod našeho programu. My se tady vystřídáme.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ombudsmane. Poprosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Zpráva byla přikázána ústavně-právnímu výboru. Ten určil jako svého zpravodaje pana senátora Miroslava Antla a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 76/2. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 76/1. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Hana Doupovcová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Senátorka Hana Doupovcová: Vážená paní místopředsedkyně, vážený veřejný ochránče práv, kolegyně a kolegové. Já bych tu zprávu prošla po kapitolách tak, jak je sepsána. Zpráva je sepsána do sedmi přehledných, navzájem propojených, logických celků. Na veřejného ochránce práv se v roce 2010 nejvíce obraceli lidé, kteří se nacházeli v nepříznivé sociální situaci a lidé, kteří byli nespokojeni s prací úřadů.

V první úvodní kapitole máme informaci o rozpočtu úřadu, ten činí 104 mil. 154 tisíc, o počtu zaměstnanců, těch je 111, informací o pořádaných konferencích, kulatých stolech a pod.

Kapitola druhá informuje o vztazích s ústavními orgány a o zvláštních oprávněních ochránce. Ochránce se pravidelně zúčastňuje jednání petičního výboru Poslanecké sněmovny, kde jsou projednávány jeho čtvrtletní zprávy. Ochránce využil možnost připomínkovat právní předpisy. To mu umožňuje podávat doporučení na vydání, či změnu nebo zrušení právního nebo vnitřního předpisu.

Připomínky uplatňuje v těch případech, kdy z výkonu své působnosti má poznatky o tom, že právní úprava by měla být změněna. K návrhům zákonů a vyhlášek se vyjádřil ve 22 případech, k některým jeho připomínkám vyhověno bylo, některým vyhověno nebylo. Ochránce připomínkoval novelu zákonů, kterými se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními. Ochránce nesouhlasil se záměrem neposkytovat podporu v nezaměstnanosti za dobu, kdy zaměstnanec uspokojuje své potřeby z odstupného, o tom pan doktor již mluvil, ale navíc vyslovil i nesouhlas se snížením podpory v nezaměstnanosti.

Dále bych se zmínila o záležitosti, kterou ochránce připomínkoval, a to je návrh nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku. Ochránce nesouhlasil s navrhovaným navýšením hygienických limitů hluků pro chráněný venkovní prostor. Konstatoval, že není vhodné zvyšovat toleranci k hladině hluku z pozemních komunikací. Je to snížení standardu ochrany zdraví a je to krok zpět. To bylo z kapitoly dvě.

Kapitola tři, ta se zabývá podněty doručenými ochránci v oblasti veřejné správy. Podněty doručené ochránci jsou tříděny z hlediska jeho působnosti i podle jednotlivých oblastí státní správy. Nejvíce se na ochránce obraceli občané v oblasti sociálního zabezpečení, stavebního řádu, vězeňství, zdravotnictví a státní správy soudů.

V roce 2010 bylo v této oblasti, jak již bylo řečeno, 6.339 podnětů. Zmíním se o třech záležitostech, v oblasti práce a zaměstnanosti, ombudsman vyjádřil zásadní nesouhlas s navrhovaným snížením podpory v nezaměstnanosti na 45 % průměrného výdělku v případě, kdy zaměstnanec bez vážných důvodů rozváže pracovní poměr výpovědí nebo uzavře se zaměstnavatel dohodu o skončení pracovního poměru.

Uznání či neuznání vážných důvodů vedoucích ke skončení pracovního poměru bude záviset pouze na uvážení zaměstnance úřadu práce, přičemž prostor pro úředníka úřadu práce je velmi široký.

Podstatnou součástí agendy ochránce byly stížnosti přetrvávající v oblasti územního rozhodování a stavebního řízení. Je to neúměrná délka projednávaných případů stavebními úřady a nedostatečné vymáhání pravomocných rozhodnutí o odstranění stavby. To vyvolává u veřejnosti nedůvěru ve fungování státních orgánů.

S častým z podnětu v této oblasti jsou i podání poukazující na výkon činnosti takzvaných autorizovaných inspektorů. Ochránce poukázal na nedostatky ve stavebním zákoně, zaznamenal opakované stížnosti na postup autorizovaného inspektora. Inspektor je osobou, která je jmenována ministerstvem pro místní rozvoj, není však správním úřadem.

Další problematikou, která se týká veřejné správy, je ochrana před hlukem. Touto problematikou se ochránce zabývá dlouhodobě a vydal i sborník Hluková zátěž, kterou jsme všichni dostali. Považuje za nezbytné, aby ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice důsledně dohlíželi na povinnosti vyplývající z rozhodnutí o hlukových výjimkách. Není možné připustit, aby realizace přiměřených protihlukových opatření již lze hlučnost omezit, byla neustále odkládána s odkazem na nedostatek finančních možností státu a kraje.

Kapitola čtvrtá podává informace o návštěvách v zařízeních, kde jsou lidé omezeni na svobodě. O tom pan doktor již mluvil. To jsou zařízení vazební věznice, policejní cely, pak jsou to zařízení domovy důchodců, psychiatrické léčebny, to je kapitola čtyři.

Kapitola pět pojednává o nové kompetenci, kterou ochránce získal schválením zákona antidiskriminačního a od roku 2009 působí i k ochraně osob před diskriminací a nerovným zacházením. V průběhu roku 2010 obdržel 176 podnětů. Diskriminaci zjistil u 29 případů a u dalších poskytl stěžovatelům radu, jak postupovat při ochraně svých práv.

Kapitola šest je velmi důležitá pro nás, zákonodárce inspirující, zevšeobecňuje získané poznatky a dává doporučení. Ombudsman dal dvě doporučení, nelegislativní doporučení a legislativní, to nelegislativní se týká sestavení Desatero dobré praxe pro posouzení žádosti o odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup. Ta legislativní doporučení, ta se týkají několika oblastí, o sirotčích důchodech již bylo hovořeno.

Další záležitost je veřejný ochránce práv doporučil v rámci projednání novely stavebního zákona přijmout takové právní úpravy, které umožní, aby proti certifikátu autorizovaného inspektora byl přístupný opravný prostředek a aby byla tak zajištěna právní ochrana osob, které mají vlastnická či jiná práva k ostatním nemovitostem.

Další opakované doporučení ochránce se týká oblasti památkové péče. Doporučuje přijetí zákona o památkové péči, která upravuje možnost kompenzace nákladů na údržbu objektu v městských památkových rezervacích a městských památkových zónách, které nejsou kulturními památkami a sjednotit výkon památkové péče pod jednou institucí a zabránit dvojkolejnosti řízení této oblasti.

Další záležitost. Ochránce doporučuje novelizovat zákon o odškodnění za majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi. A to tak, aby zohlednil historickou realitu, která neskončila 18. 3. 1939, kdy bylo území obsazeno maďarskými vojsky. Ne všichni českoslovenští občané se v této lhůtě stačili evakuovat. Tento dobře míněný zákon je příkladem, kdy tvrdá data mohou zakládat nové křivdy.

V kapitole 7 ochránce žádá o vstřícnost k navrhovaným legislativním opatřením s odkazem, že návrhy jsou prověřeny životní praxí. Což je myslím pro nás důležité.

Zprávu projednal výbor pro vzdělání, vědu, kulturu a lidská práva na své 10. schůzi, konané 1. června 2011, a přijal k tomu usnesení č. 74. Výbor po úvodním slovu předsedy výboru senátora Jaromíra Jermáře po odůvodnění souhrnné zprávy Dr. Pavlem Varvařovským, veřejným ochráncem práv, po zpravodajské zprávě senátorky Hany Doupovcové:

Zaprvé, bere na vědomí souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2010.

Zadruhé. Konstatuje, že zpráva obsahuje nejen kvalitní právní analýzy konkrétních případů, ale i velice dobře zpracovaná zobecnění a řadu podnětů legislativního charakteru.

Zatřetí, doporučuje a)Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2010, b)doporučuje vládě ČR věnovat legislativním a dalším doporučením veřejného ochránce práv, která jsou uváděna v souhrnných zprávách za příslušný rok větší pozornost a reagovat na ně v legislativních změnách zákonů, zákonů předkládaných do Parlamentu ČR.

Začtvrté. Určuje zpravodajkou pro projednání senátního tisku č. 76 na schůzi Parlamentu ČR senátorku Doupovcovou. Podepsán předseda výboru Jaromír Jermář, zpravodajka výboru a ověřovatel výboru.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní senátorko, poprosím také vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda chce nyní vystoupit – chce – zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Miroslav Antl. Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Antl: Vážená paní místopředsedkyně Senátu, vážený pane ochránce veřejných práv, pane doktore Varvařovský, vážené dámy, vážení pánové. Já budu velmi stručný, protože paní kolegyně senátorka Doupovcová vám řekla velmi podrobně obsah celé té zprávy.

Já bych jenom potvrdil to, co tady říkal pan doktor Varvařovský, jeho slova ohledně průběhu jednání před ústavně-právním výborem Senátu Parlamentu ČR. Určitě to bylo tak, jak on říkal. A my jsme v tomto směru jeho slova pochopili. On nás mj. požádal i o podporu legislativní. V tu chvíli my jsme mohli panu doktorovi poskytnout urgentně podporu morální v tom, že jsme schválili tu jeho zprávu tím, že jsme ji vzali na vědomí. Jinak jsem to považoval za jeho první výrazný úspěch. A nyní se dozvídám, že má další tím, že ho pouští hlavním vchodem na Úřad vlády ČR. Já doufám, že budou další výrazné úspěchy a určitě ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR ho v tom bude podporovat.

Jinak potvrzuji to, že my jsme doporučili jako ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2010. Určili mě, tedy senátora Antla, zpravodajem a mě, coby předsedu, abych předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky. Děkuji za to, že jste mi věnovali pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také za přednesenou zprávu, pane zpravodaji, pane předsedo výboru. A otevírám rozpravu k této zprávě. Tak do rozpravy se přihlásil pan senátor, předseda Senátu pan Milan Štěch. Prosím, pane předsedo.

Předseda Senátu Milan Štěch: Vážená paní předsedkyně, vážený pane ochránce, kolegyně a kolegové. Já bych chtěl říci, že nový ochránce se podle mého názoru svého úkolu zhostil dobře. Jsem rád, že není duplikátem pana Motejla, protože by nebyl tím pádem originálem. Ale na druhou stranu si myslím, že dokázal v tom dobrém, co pan Motejl znamenal pro tuto oblast a jím řízený úřad dokázal zachovat. A to si myslím, že je potřeba ocenit.

To, co tady hovořil o úspoře peněz, tak to je zajisté pěkné, ale pozor na to, aby pan ministr financí to nevyhodnotil tak, že ten další rozpočet bude ve výši 80 procent skutečně čerpaných nákladů. Taková praxe bývá někdy u centrálně řízených úřadů běžná.

A jenom bych chtěl dvě věci. Zaprvé – i u nás není problém, aby představitel vrcholné instituce, jakým samozřejmě pan ochránce lidských práv je, je umožněn vstup, tzn. aby obdržel průkazku. Máte? Tak proto. Já měl pocit z toho vystoupení, že ne. Moc by mě to mrzelo.

A poslední věc, kterou jsem chtěl říci, že ty podněty, které on iniciuje, ke kterým dojde, že je samozřejmě na místě, aby se obracel na nás, na naše výbory, na mě. My je určitě budeme velmi pečlivě zvažovat, protože za to období 10 měsíců jsme poznali, že má vyvážený přístup, že dokáže hodnotit věci s lidskou citlivostí. Já osobně jsem velmi rád, že v osobě ombudsmana pokračuje, tak jako to bylo u pana Motejla.

A poslední věc, já bych prosil, abyste vyřídil, alespoň mým jménem a věřím, že i jménem mých kolegyň a kolegů, pracovníkům vašeho úřadu poděkování za práci, protože vím, že někdy ta práce, která okamžitě nepřináší takový hmatatelný výsledek, jaký by si představovali, může být demotivující. Ale jak jsem se s nimi setkával na řadě akcí, i s vámi, tak jsem nenabyl pocit, že byste ztráceli chuť pro práci a že to svoje poslání tam plníte a plnit chcete. A za to je potřeba, a samozřejmě za tu odvedenou práci, i vaším spolupracovníkům i naším jménem poděkovat. Takže prosím, učiňte to, díky. Myslím si, že váš úřad funguje pod vaším vedením dobře.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji panu předsedovi. Je zřetelné, že se k tomuto přání všichni připojujeme. V této chvíli nemám nikoho přihlášeného do diskuse, přesto se ptám, zda chce ještě někdo vystoupit? Není tomu tak. Rozpravu tedy uzavírám. Ptám se ještě pana veřejného ochránce práv, zda chce vystoupit? Chce. Prosím.

Pavel Varvařovský: Já budu velmi stručný. Já vám děkuji. Jednak z atmosféry jsem usoudil, že stejně jako většina české veřejnosti nevnímáte naši kancelář jako trafiku. Zadruhé, může se stát, že někdy na této půdě vznikne debata o tom, zdali veřejný ochránce práv patří do ústavy. Je v ústavě ve všech okolních zemích. Je v ústavě většiny evropských zemí. Já bych vás prosil ne za sebe, ale instituce, která se těší důvěře veřejnosti, by měla být přenesena symbolicky do té ústavní roviny. Takže si myslím, že jeden článek do ústavy, respektive dva, by tam patřily. Až někdy vznikne tato debata, na příklad v souvislosti s tím, že je třeba upravit článek o Nejvyšším kontrolním úřadě, poněvadž i veřejný ochránce práv patří do těch institucí, které podle klasické Montesquieho tripartitní teorie nikam nezařadíte. Tam někam by to patřilo. Tak vás prosím o vstřícnost. Myslím si, že veřejný ochránce práv do ústavy patří. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Prosím garanční zpravodajku, aby nám řekla, jak budeme hlasovat.

Senátorka Hana Doupovcová: Máme pouze jedno usnesení, a to výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, lidská práva a petice, které jsem přečetla. Meritem je, že bere zprávu veřejného ochránce práv na vědomí.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Můžeme přistoupit k hlasování. V sále je přítomno 50 senátorek a senátorů, hlasovací kvórum je 26. Můžeme přistoupit k hlasování vzít na vědomí souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2010.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 31 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 26 pro vyslovilo 42, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji paní garanční zpravodajce, děkuji panu ombudsmanovi. Přeji mu ještě hodně úspěchů v další práci a spokojenosti s prostředím, ve kterém se pohybuje.

Na další body se zde vystřídáme.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Dalším bodem je

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury

Tisk č. 102

Senátní tisk jste obdrželi pod číslem 102. Návrh uvede pan senátor Pavel Eybert, kterého prosím, aby nás s tímto návrhem seznámil.

Senátor Pavel Eybert: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, jako jednomu z původních předkladatelů senátního návrhu zákona na rozšíření zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury také o infrastrukturu vodohospodářskou a energetickou, připadl mi úkol, abych vám ho dnes představil.

Tato novela je velmi potřebná pro řešení přípravy výstavby v těchto odvětvích. Máme-li dokázat připravit a poté postavit protipovodňové hráze, s těmi, poldry, ale také nové linky vysokého napětí od nových elektráren, musí mít stát a města jako investor možnost u těchto nejzávažnějších staveb dokončit přípravu. Vždy se bude jednat pouze o stavby, které jsou zakotveny ve schválených zásadách územní politiky krajů, jsou ve schválení územních plánů měst a obcí a jsou stavbami ve veřejném zájmu. Původní zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury vznikl také tady zde v Senátu a za dobu své existence nebyl napaden z hlediska ústavnosti, nepřinesl problémy ve svém působení. Naopak svými ustaveními v řadě případů pomohl ke shodě mezi investorem stavby a původním vlastníkem pozemku a nemovitosti například zavedením možnosti úhrady ceny v tržních hodnotách proti dřívější praxi postavené pouze na tabulkových cenách.

Také je nezanedbatelné, že stavba může získat stavební povolení i v případě, že vlastník nemovitosti sice souhlasí s prodejem, ale nesouhlasí s cenou. V takovém případě o ceně rozhodnou soudy a jejich rozhodování časově nebrzdí výstavbu.

Novela zákona není v rozporu s Ústavou, nemá negativní dopad do státního rozpočtu, nemá dopady do ostatních sledovaných oblastí jako jsou sociální, rovnost mužů a žen, životního prostředí a podobně.

Původní senátní návrh novely zákona byl v průběhu projednávání v Senátu doplněn pozměňovacími návrhy, které ho rozšiřovaly a také nevhodně zasahovaly do stavebního řádu. Z těchto důvodů po jeho schválení v Senátu vláda ČR vyslovila negativní stanovisko k jeho projednávání v Poslanecké sněmovně. Jelikož však meritum zákona uznala na potřebné, vznikl na půdě Poslanecké sněmovny komplexní pozměňovací návrh podaný panem poslancem Skokanem, projednaný ve shodě s ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem životního prostředí a MMR. Tento komplexní pozměňovací návrh vrací zákon do podoby, se kterou jsme jako předkladatelé přicházeli na první projednávání v Senátu Parlamentu ČR. Proto ho mohu doporučit.

Ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně byl beze změny schválen a tak ho dnes předkládám vám k posouzení, jako jsem ho předkládal na jednotlivých výborech Senátu Parlamentu ČR, které ho doporučují ke schválení. O to vás žádám i zde dnes na plénu. Děkuji za pozornost a jsem připraven na případné dotazy.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane navrhovateli. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Návrh projednal ústavně-právní výbor. Přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 102/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Daniela Zvěřinová, která je na dnešním jednání omluvena. Zastoupí ji pan senátor Antl. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 102/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Lajtoch: Vážená paní předsedající, vážené senátorky a senátoři, předkládaná novela o urychlení výstavby dopravní infrastruktury rozšiřuje věcný rozsah působnosti tohoto zákona o vodní a energetickou infrastrukturu. Tyto pojmy jsou pro účely zákona 416/2000 Sb., v návrhu přímo definovány, přičemž změna se promítá i do názvu zákona.

Dále se navrhuje, aby mohlo být na žádost stavebníka při povolování dopravní a energetické infrastruktury spojení územního a stavebního řízení a stanovilo se, že stávající zkrácená lhůta pro jednání soudu o podaných žalobách se vztahuje výslovně i na případná odvolací soudní řízení.

V neposlední řadě se rozšiřuje možnost doručovat návrh dohody k získání práv k pozemku nebo ke stavbě v rámci vyvlastňovacího řízení na adresu vlastníka uvedeného v katastru nemovitostí.

Navržené změny by měly umožnit zrychlené projednávání a vyřizování majetkoprávních vztahů nejen u dopravních staveb, ale i u staveb vodní a energetické infrastruktury napomoci zkrácenému postupu výstavby některých významných energetických center při řešení státní energetické politiky nebo výstavby důležitých vodních děl zajišťujících splavnost našich řek a ochranu území před povodněmi.

Návrh tohoto zákona předložil Poslanecké sněmovně Senát 9. července 2010. Vláda ve svém stanovisku vyjádřila s návrhem nesouhlas, zákonné předloze vytkla zejména obligatorní sloučení územního a stavebního řízení na základě žádosti investora nebo sloučení územního řízení s posuzováním vlivu na životní prostředí, což odporuje stávajícím principům stavebního zákona a zákona č. 100/2001 Sb.

V rámci prvního čtení byl přikázán tento zákon hospodářskému výboru, výboru pro životní prostředí a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. První dva výbory přijaly k senátnímu návrhu totožný komplexní pozměňovací návrh, zatímco výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj doporučil předložený návrh zákona zamítnout.

V rámci druhého čtení nebyl vznesen žádný pozměňovací návrh.

Ve třetím čtení na 16. schůzi Poslanecké sněmovny dne 11. 5. 2011 byl senátní návrh zákona schválen ve znění komplexního pozměňovacího návrhu obou výborů, a to v hlasování č. 230, ve kterém z přítomných 132 poslanců se 91 vyslovilo pro a 6 bylo proti.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 9. schůzi konané dne 25. května 2011 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastrukturu, po úvodním slovu zástupce skupiny navrhovatelů senátora Pavla Eyberta a po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Lajtocha doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů, sledujte rozpravu a zaznamenávejte další návrhy.

Nyní vyzývám zpravodaje ústavně-právního výboru pana senátora Antla.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové senátoři, dnes slibuji, že je to naposled. Doufám, že nebudete mít děsivé sny, že tady tak často vystupuji. Přijali jsme usnesení, jak bylo konstatováno. Doporučujeme Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Když říkám my, tak mluvím za ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR. Určili jsme zpravodajku paní senátorku Dagmar Zvěřinovou, která operativně určila zpravodajem pro dnešní den mne a pověřili mě jako předsedu ústavně-právního výboru, abych předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikdo takový návrh nepodává. Otevírám obecnou rozpravu. Má někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě? Pan senátor Čunek.

Senátor Jiří Čunek: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych vyjádřit mírnou skepsi nad jásáním, že zákon 419/2009 Sb., je bezproblémový. Po mnoha letech platnosti stavebního zákona, kdy obecné stavební úřady rozhodují o územních částech, zatímco speciální stavební úřady už rozhodují ne o umístění stavby, ale o provedení stavby s příslušnou specifikací a odbornou erudicí, kterou obecní stavební úřad nemá. Sloučení řízení, které je tím dáno, na obou stranách působí ohromné problémy. Speciálně stavební úřady neumí dobře umisťovat stavby atd. S tímto mám malý problém.

Navíc co se týká záležitostí návrhu, ptám se pana předkladatele. Zřejmě u infrastruktury není výčet všech, například energetika, tepelné hospodářství atd. Je to v bodu 4. Tam není výčet všech částí infrastruktury, které mohou být postiženi.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Chce se ještě někdo přihlásit do obecné rozpravy? Nechce. Obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda chce učinit nějakou poznámku?

Senátor Pavel Eybert: K tomu, co hovořil pan zpravodaj Lajtoch, chci doplnit, že výbor pro veřejnou správu posuzoval původní návrh, který přicházel ze Senátu. Proto ho navrhl plénu Poslanecké sněmovny zamítnout. Hospodářský výbor a další posuzování bylo na komplexní pozměňovací návrh.

K vystoupení pana senátora Čunka řeknu jen tolik, že jeho přípravě novela stavebního zákona, která by měla podobná ustanovení obsahovat. Právě proto, že nevíme, kdy má šanci přijít do schvalování a poté do platnosti a také nevíme, v jaké formě, tak si myslíme, že je vhodné, aby tento zákon, byť není rozsáhlý, vešel do platnosti a umožnil některé stavby urychlit.

Co se týká spojování, které tady pan senátor Čunek zmínil, tak v novele, jak byl přijat pozměňovací návrh, který byl projednán s ministerstvy, spojování se může týkat pouze staveb, které vedou obecné stavební úřady a nikoliv úřady speciální.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, pane navrhovateli. Přeje si vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru? Nepřeje. Zpravodaj garančního výboru také ne.

Přistoupíme k hlasování k jedinému návrhu, a to je návrh schválit.

Hlasovat budeme o návrhu schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 49 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 25. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro přijetí návrhu zákona, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 32 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 26 pro vyslovilo 42, proti byli dva. Návrh byl přijat.

Tím je projednávání tohoto návrhu zákona skončeno, žádných zpravodajů pro Poslaneckou sněmovnu není v tomto případě potřeba. Končím projednávání tohoto návrhu zákona.

Dalším v pořadí je

Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 38

Je to senátní tisk 38. Návrh uvede senátor Zdeněk Škromach, který má nyní slovo.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky a senátoři, návrh jsme již tady projednávali. V průběhu projednávání se změnila trochu situace, protože Ústavní soud rozhodl o zrušení k 31. 12. úprav, které byly přijaty v minulém roce v rychlém projednávání. Této změny se týkala i tato úprava.

Dá se očekávat, že vláda na to bude reagovat zřejmě návrhy zákonů. Bylo by nelogické v této chvíli přijímat zákon do konce roku. Proto si dovolím navrhnout v obecné rozpravě odročení projednávání tohoto zákona do konce letošního roku tak, aby bylo možné ho v případě, že nenastane opět tato situace, stáhnout, nebo pokud by prošla Parlamentem nějaká změna, která se toho týká tak, abychom se mohli k tomuto tématu vrátit.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Pane senátore, pane místopředsedo, pokud navrhujete odročení, je potřeba sdělit termín – v rozpravě, dobře. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku jako výbor zahraniční. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Miluše Horská. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 38/1 a prosím paní senátorku, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Miluše Horská: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vzhledem k tomu, že pan místopředseda pan Škromach vlastně odročuje celý ten zákon, tak si myslím, že navrhuji odročit.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Posaďte se prosím ke stolku zpravodajů a sledujte rozpravu. Návrh dále projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 38/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil, který teď má slovo.

Senátor Miroslav Nenutil: Vážená paní místopředsedkyně, volím úplně stejný postup jako paní kolegyně Horská.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Sice jsem zcela nerozuměla, ale pochopila jsem. Otevírám v tuto chvíli obecnou rozpravu. Ptám se, zda chce někdo vystoupit. Je to pan navrhovatel, kterému uděluji slovo.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Já bych si dovolil navrhnout v rámci jednacího řádu usnesení k návrhu senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů senátní tisk č. 38, a to v tom znění: Senát odročuje projednávání návrhu senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,ve znění pozdějších předpisů do 31.12.2011.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji. Ptám se, jestli někdo další chce vystoupit v obecné rozpravě. Nechce. Takže tuto obecnou rozpravu končím a ptám se zpravodajů – pana senátora Nenutila – nepřeje si vystoupit a paní senátorka Horská – také ne. Takže teď nastává varianta hlasování o odročení. Já se omlouvám, ale neslyšela jsem nebo přeslechla jsem lhůtu, takže poprosím ještě jednou.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Do 31.12.2011. Je to den mého narození. (Oživení v sále.)

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Děkuji, takže přistoupíme k hlasování. Svolám kolegy. Budeme hlasovat o návrhu posuzovaný návrh senátního návrhu zákona odročit do schůze Senátu následující po 31. 12. 2011. Tak zní přesná formulace a já zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, v hlasování pořadové číslo 33 se ze 49 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 43, proti bylo nula. Návrh byl přijat. Tím končí projednávání tohoto bodu.

Máme před sebou další, kterým je

Parlament České republiky, Senát
8. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 9. schůze Senátu
(2. den schůze – 09.06.2011)

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 89

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 89. Návrh opět uvede ministr financí pan Miroslav Kalousek, prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, myslím, že to mohu směle označit za novelu technickou. Tento zákon je celními orgány využíván úspěšně od roku 1999, je však potřeba upravit některá ustanovení tak, aby lépe odpovídala potřebám praxe. Je potřeba přizpůsobit terminologii zákona unijní i vnitrostátní právní úpravě, zejména zákonu o ochraně spotřebitele, a precizněji zpracovat ustanovení, která se týkají některých opatření přijímaných celními orgány, opět v rámci zákona o ochraně spotřebitele.

Navrhuje se účinnost dnem 1. července 2011. Pokud byste se rozhodli schvalovat některé pozměňující návrhy, prosím, neopomeňte ani na datum účinnosti. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 89/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Dále zákon projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 89/3. Zpravodajem výboru je určen pan senátor Václav Homolka. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 89/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Veronika Vrecionová: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Pan ministr zde řekl vlastně vše podstatné k tomuto vládnímu návrhu zákona. Já bych si dovolila jenom jednou větou shrnout, že návrh novely zákona lze hodnotit jako pozitivní, neboť zde dochází k posílení práv k duševnímu vlastnictví v rámci působnosti cévních orgánů a na základě toho bych jenom přečetla doporučení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který Senátu Parlamentu ČR doporučuje schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji a žádám vás paní senátorko, abyste se posadila ke stolku zpravodajů a plnila úkoly s tím spojené. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Antl. Ano, je tomu tak. Prosím.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře. Vážené dámy senátorky, pánové senátoři. Já budu rovněž velmi stručný, protože vás vzhledem k tomu, že garanční výbor přijal usnesení schválit a náš ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR má jiný názor, tak vás seznámím s naším usnesením, přičemž součástí toho usnesení je pozměňovací návrh, ale já se k němu vyjádřím v podrobné rozpravě. Takže to, co jsem avizoval 53. usnesení ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR doporučuji Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze. Určuje mě jako zpravodaje, to znamená senátora Antla – to je pro zápis – a pověřuje mě co by představu ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, abych vám, pane předsedo, předložil toto usnesení, což jsem udělal. Toť v tuto chvíli vše.

Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore a táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice pan senátor Václav Homolka? Ano, je tomu tak. Prosím, pane senátore.

Senátor Václav Homolka: Děkuji, vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Na našem výboru padlo několik drobných připomínek k tomuto návrhu zákona jako například k termínu účinnosti zákona dnem 1. 7. 2011, tedy aplikace návrhu zákona do praxe je časově reálná. Nakonec ale z rozpravy nevzešel žádný návrh úpravy pozměňovacím návrhem, tak jako tomu bylo v ústavně-právním výboru. Nezbývá mi tedy, než vás seznámit s usnesením výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice z jeho 10. schůze konané dne 1. června 2011 v návrhu zákona o opatřeních, týkajících se dovozu a vývozu zboží v rámci Evropské unie. Po úvodním slovu předsedy výboru senátora Jaromíra Jermáře po odůvodnění návrhu zákona doktorem Ladislavem Menčičem, náměstkem ministra financí po zpravodajské zprávě senátora Václava Homolky a po rozpravě výbor za prvé doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a za druhé určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 81 schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Václava Homolku. Z uvedeného vyplývá, že usnesení našeho výboru je v podstatě totožné jako usnesení výboru garančního, osobně jsem však připraven, aniž bych chtěl situaci nějak komplikovat, podpořit i pozměňovací návrhy ústavně-právního výboru, neboť tento je pro mě při posuzování návrhů zákonů poměrně velkou autoritou. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby se vyjádřil návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Jako první se přihlásil pan Vladimír Dryml, připraví se pan senátor Miroslav Antl. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já nechci dlouho zdržovat mimo některých právnických nejasností, bych se chtěl otázat pana ministra, jestli celní úřad v § 9 odstavec 1 zadrží zboží podezřelé z porušení práv duševního vlastnictví bez ohledu na práva třetích osob a oznámí toto opatření ústně dovozci. To znamená, že už tady není nějaké správní řízení. To jenom ústně se bude někomu oznamovat, že něco se bude zabavovat? Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, a nyní prosím o vystoupení pana Miroslava Antla.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl: Děkuji vám, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, opět vážené dámy, vážení kolegové. Velmi stručně k tomu, co máte před sebou jako pozměňovací návrh. Jde tedy o čistotu spíše než o zcela zásadní námitky. Ta změnová úprava se týká bodu č. 31, toho co máte před sebou, to jsou nové paragrafy 29, 29a, 30 a nově vkládaný paragraf 30a, který systemizuje provádění dozoru celního úřadu v rámci ochrany spotřebitele. Tam aplikační problémy stávající v § 32 a 33 řazených poněkud neorganicky v dosavadní části šesté, to jsou společná ustanovení zejména pokud jde o analogické použití ustanovení týkajících se opatření při dovozu a vývozu zboží, to znamená celní dohled. Tam je využito dříve zrušených § 29, 29a a 30, k nimž je doplněn ten § 30a. V obecné části důvodové zprávy najdeme tvrzení, že "návrh novely nečiní změnu v rozsahu dosavadních institutů, které se při výkonu činností na daném úseku veřejné správy celními orgány uplatňují". A z toho důvodu, že "lze návrh hodnotit jako změnu převážně technického charakteru". (Konec uvozovek a udělal jsem si tam tečku.) Takovouto změnou určitě není výrazné posílení v pravomoci celníka při provádění dozoru podle zákona o ochraně spotřebitele, které směřuje ke zvýšení operativnosti při ochraně práv k duševnímu vlastnictví. A teď bych tady mohl číst, jaké změny jsou, to znamená, co jsou stávající oprávnění celníka, toho jste si nepochybně všimli a tady je ta změna, co nově celník by mohl, pokud schválíme, respekt nebude schválen tento návrh zákona.

Jinak strukturální problémy vidím v modifikaci institutu bezúplatného převodu a úpravě padělků k humanitárním účelům, tj. ten §14b – změna provedena v oblasti celního ohledu, to znamená dohled prováděný celním úřadem, není návrhem zákona promítnuta do oblasti ochrany spotřebitele, kde je dozor prováděn rovněž celním úřadem. Tam je stanoveno analogické použití ustanovení o provádění celního dohledu – v zákonné ochraně spotřebitele ve svém ustanovení § 7b a zákon o České obchodní inspekci ve svém ustanovení 7d odstavec 9 nadále obsahují požadavek na označení nápisem v uvozovkách "Humanita" neodstranitelnou barvou, přičemž se můžeme dozvědět z praxe jiných, tedy zřejmě, je tento požadavek již nefunkční a nadbytečný.

Jinak tady jde o pojmovou dvojdílnost, řekl bych spíše třídílnost, nebo trojdílnost, která je nežádoucí a musíme to v rámci čistoty práva v Senátu, co by horní komoře Parlamentu České republiky vyřešit právě tím pozměňovacím návrhem. Já si dovoluji upozornit na to, že náš Senát by měl být mimo jiné i právní pojistkou a dodávám, že jakousi legis opravnou, respektive právní čistírnou, proto činím tento pozměňovací návrh a prosím o jeho podporu.

Myslím si, že bychom neměli zavírat oči před právními kazy a neměli bychom vzdávat boj s dolní komorou Parlamentu o tuto relativní právní čistotu, i když vím, že senátoři pak musí čekat i několik dní na to, než najde vládní koalice většinu 101 poslanců, ale prosím, musíme bojovat. Není to politikum, je to suché právnické konstatování.

A pan ministr ještě jaksi zmínil, abychom pamatovali na účinnost, tak my jsme si dovolili posunout v pozměňovacím návrhu bod 7 z 1. července na 1. září, protože předpokládám, že poslanci právě tak jako vy senátoři jsou stejně pracovití a budou se scházet i o školních prázdninách. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, kdo další se hlásí do rozpravy, dobře, paní senátorka Vrecionová jako senátorka – prosím, vy tam nemáte kartu? Dobře, tak asi karta není dobře zasunutá. Prosím, máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Veronika Vrecionová: Já bych si tady jenom dovolila ještě k pozměňovacímu návrhu, který předložili kolegové z ústavně-právního výboru předložit ještě ohledně té účinnosti jeden pozměňovací návrh.

Předseda Senátu Milan Štěch: Teď je obecná rozprava, jestli se podává další pozměňovací návrh, tak ho podat konkrétně v podrobné rozpravě, pokud na ní dojde a prosím nezapomínat, že musí návrhy být podané písemně. Takhle, teď je obecná rozprava, takže to můžete avizovat, že podáváte pozměňovací návrh.

Senátorka Veronika Vrecionová: Dobře, tak já ještě podám jeden pozměňovací návrh.

Předseda Senátu Milan Štěch: Dobře a prosím vás, aby průběh byl hladký, pokud k té podrobné rozpravě dojde, je potřeba návrh aby byl rozdán písemně, abychom drželi jednací řád. Tak, děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, zdali se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Ano, prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Já chci poděkovat za projednání, chci říci, že souhlasím, protože opravdu není žádné politikum, že si myslím, že z hlediska právní čistoty je návrh ústavně-právního výboru naprosto souhlasu hodný, takže proti němu vůbec nic nemám a dokonce bude-li přijat tak garantuji, že ho podpoříme v Poslanecké sněmovně a jenom, protože opravdu nemohu garantovat tu pracovitost, o které tady pan doktor Antl tady hovořil, tak bych přece jenom poprosil, zda by v podrobné rozpravě nemohl padnout nějaký obecnější přechoďák, co se týče té účinnosti, než toho 1. září. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Paní garanční zpravodajka se zatím nechce vyjádřit, myslím k obecné rozpravě nechce. Děkuji. Takže nyní přistoupíme k hlasování, protože v usneseních dvou výborů je návrh zákona schválit.

Tak byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 38 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 20.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Chci upozornit, že asi před 20 minutami jsem odhlašoval a znova přihlašoval. Děkuji, v hlasování č. 44 registrováno 40, potřebné kvorum 21, pro návrh 13, proti jeden. Návrh byl zamítnut. Protože nezazněl jiný návrh, tak otevírám podrobnou rozpravu.

Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Tak paní senátorka Vrecionová, prosím, máte slovo.

Senátorka Veronika Vrecionová: Já se omlouvám za ten zmatek, který jsem způsobila. Chtěla bych ještě přednést pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 191/199 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů k návrhům ústavně-právního výboru, senátní tisk č. 89. Navrhuji bod 7 upravit takto: Bod 7 v článku IV. dosavadní článek II. slova: 1. července nahradit slovy prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch: Takže to usnesení ještě nemám, takže proto to zdržení. A nyní má slovo pan senátor Miroslav Antl. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, opět vážené dámy, vážení pánové, já už jsem všechno řekl, takže ano a jenom se vyjádřím k tomu, co tady bylo řečeno. Jinak děkuji, pane ministře, za vaši vstřícnost. My s tím nemáme problém, ale procesně správně by to mělo být tak, že bychom nejdříve hlasovali o pozměňovacím návrhu ústavně-právního výboru s tím, že už přímo říkám, že my nemáme problém s novou formulací a pak o tom, vážená paní senátorko, o tom vašem návrhu. Jinak se omlouvám za to, že jsem paní senátorku oslovil přímo, příště se tomu tak stane přímo ve foyeru, nikoliv tady v Jednacím sále.

Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Táži se, vystoupí ještě někdo v podrobné rozpravě? Zájem není. Podrobnou rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, aby se vyjádřil, zdali má zájem. Pan ministr čte zajímavé zprávy a nereaguje na mne. Chcete vystoupit? Nechce. Paní zpravodajko garančního výboru, vy byste nás teď měla seznámit, o čem budeme hlasovat. Nechávám to na paní zpravodajce, aby nás hlasováním provedla.

Senátorka Veronika Vrecionová: Nejdříve bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu, který jsem předkládala já. Já teď nevím, jestli ho mám znovu číst.

Předseda Senátu Milan Štěch: Nemusíte, už byl přečten, nemusíte.

Senátorka Veronika Vrecionová: Takže už byl přečten, to je ta úprava účinnosti.

Předseda Senátu Milan Štěch: Dobře, pan navrhovatel – chce se vyjádřit k tomu návrhu, takže přizvu znělkou k hlasování.

Nejdříve situace – přítomno 45, kvórum pro přijetí 23. Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu paní senátorky Vrecionové k pozměňovacímu návrhu ÚPV. Kdo přišel později, prosím, přihlaste se, bylo mezi tím odhlášení.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 45 – registrováno 47 senátorek na senátorů, kvorum pro přijetí 24, pro návrh 47, proti nikdo, návrh byl přijat.

Nyní, paní senátorko, budeme hlasovat o celém pozměňovacím návrhu ÚPV ve znění přijatého vašeho pozměňovacího návrhu. Je to tak? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 46, registrováno 47, kvorum 24, pro návrh 46 senátorek a senátorů, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Vyčerpali jsme pozměňovací návrhy. Přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 47 bylo registrováno 47, kvorum pro přijetí 24, pro návrh 47, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Nyní přistoupíme k dání souhlasu s pověřením, aby návrh byl odůvodněn v Poslanecké sněmovně. Navrhuji, aby senátorka Veronika Vrecionová a pan senátor Miroslav Antl byli námi pověřeni a usnesení Senátu předložili schůzi Poslanecké sněmovny. Jsou jiné návrhy? (Nejsou.) Souhlas od obou dvou? (Nejsou námitky.) Ano. Takže přistoupíme bez znělky k hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

V hlasování č. 48 registrováno 47, kvorum 24, pro návrh 47, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Takže projednávání končím. Děkuji všem aktérům tohoto bodu.

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

Návrh zákona o zákazu použití, vývoje, výroby, skladování a převodu kazetové munice a o jejím zničení (zákon o zákazu kazetové munice)

Tisk č. 101

Máme to jako tisk číslo 101. Návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, který zastupuje ministra obrany Alexandra Vondru. Máte slovo, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, jak zmínil pan místopředseda Senátu, abych v zastoupení pana ministra obrany přednesl úvodní slovo ke zmíněnému vládnímu návrhu na vydání zákona o zákazu použití, vývoje, výroby, skladování a převodu kazetové munice a o jejím zničení, zkráceně zákon o zákazu kazetové munice.

Tento vládní návrh zákona recipuje mnohostrannou mezinárodní úmluvu o kazetové munici, která byla za Českou republiku podepsána dne 3. prosince 2008 a Parlamentu byla předložena k vyslovení souhlasu s ratifikací souběžně s návrhem zákona do právního řádu ČR.

Obě komory Parlamentu již s ratifikací této úmluvy vyslovily souhlas. Připomenu jen, že Senát 16. března tohoto roku. Ačkoli se podle čl. 10, Ústavy ČR, tato úmluva stává součástí právního řádu ČR, není tato pro svůj charakter přímo aplikovatelná na nestátní subjekty.

Vzhledem k tomu, že závazky obsažené v úmluvě, nejsou přímo aplikovatelné na fyzické a právnické osoby na území České republiky, je třeba zabezpečit promítnutí zásadních principů úmluvy do vnitrostátního právního řadu. Za tímto účelem byl Ministerstvem obrany zpracován návrh zákona o použití, vývoji, výroby, skladování a převodu kazetové munice a o jejím zničení, kterým implementuje do právního řádu ČR principy, právní nástroje i potřebný právní režim zákazu použití vývoje, výroby, skladování a převodu kazetové munice včetně úpravy jejího zničení, jakož i nezbytné zákazy pro dispozici s touto nebezpečnou municí.

Vládní návrh zákona o kazetové munici byl dne 25. května 2011 projednán v ústavně-právním výboru a ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu. Přičemž ústavně-právní výbor Senátu navrhl vrátit tento vládní návrh zákona Poslanecké sněmovně k novému projednání s pozměňovacími návrhy, které rozšiřují působnost projednávaného vládního návrhu zákona i na součástky kazetové munice.

Zmíněné pozměňovací návrhy výboru Senátu takto doplňují zákaz používání a převodu patentových práv souvisejících s kazetovou municí nebo jejími částmi, jakož i ohlašovací povinnost, která má být ukládána majitelům příslušných patentů vztahujících se k výrobě a nakládání s kazetovou municí nebo jejími součástmi.

Z hlediska zpracovatele návrhu zákona, kterým je zmíněné Ministerstvo obrany, jsou zmíněné pozměňovací návrhy uplatněné senátními výbory akceptovatelné, neboť přibližují navrhovanou úpravu k již platnému zákonu o zákazu použití, skladování, výrobu a převodu pěchotních min.

Dovolte mi, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři zmínit, že Ministerstvo obrany ve svém původním návrhu zákona o kazetové munici před jeho projednáním v Legislativní radě vlády samo z vlastního uvážení navrhlo v tomto zákoně zakotvit zákaz používání a převádění patentů souvisejících s kazetovou municí včetně právní úpravy ohlašovací povinnosti pro majitele příslušných patentů.

Vrácení vládního návrhu zákona o kazetové munici Senátem k novému projednání v Poslanecké sněmovně ve znění pozměňovacího návrhu Senátu sice prodlouží legislativní proces přijetí předmětné normy, avšak v dané situaci, kdy je reálná šance na projednání Senátem vráceného návrhu zákona PS do parlamentních prázdnin, by nemělo vyvolat žádnou kritickou situaci v implementaci této důležité právní normy do právního řádu ČR a splnění pak závazku vyplývajících ze zmíněné úmluvy.

Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, v souladu s uvedenými skutečnostmi a se zřetelem na charakter, rozsah, transparentnost a význam navrhované právní úpravy si dovoluji tímto v zastoupení pana ministra obrany požádat o souhlas s předloženým vládním návrhem zákona o kazetové munici, případně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů Senátem. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Garančním výborem byl výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení má číslo 101/1. Zpravodajem je pan senátor Tomáš Kladívko, který má slovo.

Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, pane ministře v zastoupení, kolegyně, kolegové, návrh zákona o zákazu použití, vývoje, výroby, skladování a převodu kazetové munice a o jejím zničení, takzvaný zákaz o zákazu kazetové munice, je předkládán v návaznosti na úmluvu o kazetové munici, k jejíž ratifikaci dal souhlas Senát svým usnesením č. 149 ze 6. schůze konané dne 16. března 2011. V článku 9 úmluvy je obsažen závazek vnitrostátních prováděcích opatření, který ukládá každému státu úmluvy učinit veškerá opatření právní, administrativní a další k provádění této úmluvy, včetně uvalení trestních sankcí, s cílem zabránit a potlačit činnost, která je smluvní straně zakázaná, na základě úmluvy, jež je prováděna ze strany osob nebo na území, které spadá pod jurisdikci či kontrolu této smluvní strany.

Vláda na základě článku 9 úmluvy o kazetové munici předložila Poslanecké sněmovně dne 23. prosince 2010 návrh zákona. Během projednávání ve výborech a na schůzích sněmovny nebyl k návrhu zákona podán žádný pozměňovací návrh a Poslanecká sněmovna na své 16. schůzi dne 6. května 2011 návrh zákona schválila.

Senátu byl návrh zákona postoupen dne 17. května 2011. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu na svém jednání dne 25. května projednal návrh zákona a konstatoval, že návrh zákona neupravuje práva z průmyslového vlastnictví, především práva majitelů patentů, tak jak je například řeší zákon č. 305/1999 Sb., o zákazu používání, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a jejich zničení. To znamená, že udělení patentu je i v případě kazetové munice ze zákona pojmově možné. K provedení úmluvy je proto třeba zapovědět v případě kazetové munice použití a převod patentových práv stávajících a vzniklých v budoucnu.

Výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost reagoval na tuto skutečnost a přijal pozměňovací návrh, který úpravu práv z průmyslového vlastnictví řeší v souladu s úmluvou o kazetové munici.

Nyní bych si dovolil vás seznámit s usnesením výboru.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ve svém 89. usnesení z 8. schůze konané dne 25. května letošního roku k návrhu vládního zákona o zákazu použití vývoje, výroby, skladování a převodu kazetové munice a o jejím zničení doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s přijatými pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze tohoto usnesení. Určuje zpravodajem k projednání na schůzi Senátu Tomáše Kladívka a pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto seznámil předsedu. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Dále tento návrh projednal ÚPV, přijal usnesení, které máme pod číslem 101/2. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Antl, který má slovo.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl: Děkuji vám, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, pan zpravodaj garanční tady řekl v podstatě vše a já jsem rád, že garanční výbor přijal totožné usnesení, jako jsme přijali my s tím, že pozměňovací návrh – a pane ministře, vám chci poděkovat, protože jste jediným ministrem, který se omluví, když se nemůže dostavit na jednání ÚPV, písemně se omluví, děkuji. Navíc vám děkuji i za vstřícnost, když přijímáte i to, že Senát PČR je tu skutečně od toho, aby dbal na čistotu práva a tento pozměňovací návrh ji vlastně velmi respektuje. Myslím si, že Senát tímto plní své zásadní poslání. Takže velmi rychle.

Já už jsem naznačil, že ÚPV, a vy to víte z těch materiálů, které máte k dispozici, přijal své 59. usnesení, kde shodně s garančním výborem doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně PČR s pozměňovacími návrhy, které zde byly konstatovány. Určuje zpravodajem výboru mne, tedy senátora Antla, a pověřuje zase senátora Antla coby předsedu, aby s tím seznámil pana předsedu Senátu PČR, což jsem učinil řádně a včas. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Ptám se, jestli někdo podle § 107 navrhuje, abychom se návrhem nezabývali. (Nikdo se nehlásí.) Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Vzhledem k tomu, že nezazněl návrh na schválit, nezazněl návrh na zamítnout, otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se hlásí zpravodaj – teď už jako senátor, předpokládám – Tomáš Kladívko.

Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo. Já bych jenom připomněl, že jediným k hlasování je usnesení obou výborů, které je totožné, jak pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, tak ústavně-právního. To znamená, v tom tisku, který máte v příloze – usnesení, které je předloženo. Já ho tady jako zpravodaj zvedám, aby se s ním počítalo jako k hlasování. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Stanislav Juránek.

Senátor Stanislav Juránek: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně. Nemám před sebou jeden pozměňovací návrh, ale dva. Proto bych se velmi rád zeptal, který z nich bude ten, o kterém budeme hlasovat. Protože v jednom z nich je ve třetím odstavci před slovy "za § 8 č. 1" a v druhém je č. 5. Věřím, že se dopracujeme ke správnému návrhu zákona.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Takže je tady technické dilema. Hlásí se zatím pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedo, pane ministře zastupujícího jiného ministra, kolegyně a kolegové. Chtěl bych říci nejdříve zpětně to, že to předkládá ministr Vondra a ne pan ministr Kocourek, jak tady zaznělo. Chtěl jsem se zeptat předkladatelů pozměňovacího návrhu, jestli z hlediska právního lze dost dobře zakázat nebo nezakázat přechod těchto práv a majetkových hodnot v souvislosti se smrtí zůstavitele, když už máme být právně čistí. Jinak samozřejmě jsem proti zákazu rozšiřování a používání munice.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Předpokládám, že dva zpravodajové se zatím dohodli. Přihlásil se pan senátor Miroslav Antl. Dojde asi k drobné změně.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl: Děkuji vám, pane předsedající. Já jenom zareaguji na vystoupení senátora Drymla. Já jsem panu ministrovi průmyslu a obchodu poděkoval za to, že on osobně se omlouvá, nikoli zastupuje. Já jsem to pochopil, pan ministr také a došlo k nedorozumění jednoho ze senátorů, který tady přede mnou mluvil. Pokud jde o upřesnění pozměňovacích návrhů, tak platí ten náš, to znamená ÚPV. Je tam správně 1, 2, 3, 4, 5, takže kdybyste se na to podívali. Jinak děkuji – pane předsedající, prosím, abyste poděkoval eventuálně panu senátorovi za to, že nás na to upozornil, ale ÚPV to navrhuje. Takže to je to znění a doufám, že pan garanční zpravodaj s tím bude souhlasit. To znamená 1, 2, 3, 4, 5. Bod 5 je: "Za § 8 vložit nový § 9, který včetně nadpisu zní:" A pak je tam ta ohlašovací povinnost. Pokud to stačí takto pro vysvětlení, pane předsedající, tak bych opustil stanoviště.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Samozřejmě, že nám to stačí. Tím končím rozpravu, protože se nikdo nepřihlásil. Ptám se pana ministra, zda chce vystoupit, nebo to předešlé vyjádření je souhlas s pozměňovacím návrhem, a potom je to pan zpravodaj Antl, jestli se chce vyjádřit. Nechce. Pak už je to jenom garanční zpravodaj, který nás provede hlasováním.

Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo. Jediný návrh, který máme k hlasování před konečným návrhem o návrhu zákona, je pozměňovací návrh a za základ bereme tisk, který je obsažen v usnesení ÚPV, který je správně. Takže o něm bychom poprvé hlasovali. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: A navrhujete hlasovat najednou...

Senátor Luděk Sefzig: Navrhuji najednou.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dobře, takže znělka nás snad svolá. Stanovisko řekl jak pan ministr, tak pan zpravodaj. Bylo souhlasné.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro pozměňovací návrh podle ÚPV, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 58 ukončeno. Registrováno 55, kvorum 28. Pro 48, proti nikdo. Návrh schválen.

Nyní budeme hlasovat o návrhu, zda vrátíme PS zákon, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 59 ukončeno. Registrováno 54, kvorum 28. Pro 46, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Nyní pověříme senátory. Můj návrh je, aby to byl senátor Tomáš Kladívko a senátor Miroslav Antl, kteří v PS za nás, plénum Senátu, zdůvodní naše stanovisko. Oba s tím souhlasí.

Zahajuji hlasování o pověření. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 60 ukončeno. Registrováno 54, kvorum 28. Pro 46, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Končím tento bod, děkuji zpravodajům. My se tady vystřídáme.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková: Můžeme přistoupit k dalšímu bodu, a to je bod, který jsme si zařadili – je to první ze zbylých, které tady zanechal pan ministr Kalousek a které po něm ochotně převzal pan ministr Kocourek. Jedná se o bod

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem, podepsaná dne 23. února 2011 v Praze

Tisk č. 55

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 55 a uvede ho v zastoupení ministra vnitra Jana Kubiceho ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, kterého tedy prosím o předložení návrhu, děkuji.

Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský: Ještě jednou díky za slovo, paní předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já tady v zastoupení za pana ministra Kubiceho si vám dovoluji předložit k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem, která byla podepsána v Praze dne 23. února 2011, a je jednou z tzv. readmisních smluv, jejichž účelem je navracení osob, které na území státu pobývají neoprávněně, do státu jejich původu, případně do jiného státu, ve kterém mají povolen pobyt.

Readmisní smlouvy přispívají k efektivnějšímu boji s nelegální migrací a s ní spojenými negativními vlivy.

Smlouva upravuje jak předávání občanů České republiky a Republiky Kazachstán, kteří neoprávněně pobývají na území druhého státu, tak předávání občanů třetích států a osob bez státní příslušnosti. Umožňuje rovněž průvoz osob přes území státu do třetí země. Standardním způsobem upravuje hrazení nákladů i ochranu předávání osobních údajů.

Na základě smlouvy by mělo dojít k urychlení předávání nelegálně pobývajících osob a k zajištění přímé komunikace mezi příslušnými orgány obou států.

Stanovením závazných lhůt pro podání a vyřízení žádostí by mělo dojít ke zkrácení doby pobytu nelegálně pobývajících osob v zajišťovacích zařízeních a tím i ke snížení nákladů souvisejících s jejich zadržením a následným předáním.

K provádění smlouvy byl v souladu s jejím článkem 13 sjednán protokol, který byl podepsán 23. února 2011 v Praze a je k materiálu pro informaci přiložen.

Smlouva je na výslovnou žádost kazašské strany navenek sjednána jako mezivládní, z hlediska vnitrostátního právního řádu se jedná o smlouvu prezidentské kategorie.

Děkuji vám za pozornost. Je to vlastně opakovaná několikátá smlouva, která se uzavírá s více státy, takže doufám, že mi nebudete klást příliš mnoho otázek, na které vám v tomto případě zastoupení neumím příliš odpovědět. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane navrhovateli, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 55/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 55/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Lebeda, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Lebeda: Děkuji za slovo, paní předsedající, i vážené kolegyně, vážení kolegové. Ujišťuji tady předkládajícího pana ministra, že nenaťuknu neuralgický bod, tak jak se to povedlo kolegyni Dernerové.

Máme před sebou typickou readmisní smlouvu. Smlouvu, která určuje způsob předávání nelegálně pobývajících osob žádajícím státem a způsob přebírání těchto osob žádaným státem.

Readmisních smluv má ČR uzavřeno řadu. Je to především se státy bezprostředně sousedícími. Z těch vzdálenějších jsou to některé země Balkánu a dále třeba Vietnam a Kanada. Pro Českou republiku ale jsou platné taky readmisní smlouvy, které uzavřela Evropská unie jako celek. Sem patří smlouvy např. se zeměmi západního Balkánu. Z těch vzdálenějších jsou to země, jako je třeba Hongkong nebo Srí Lanka, ale také Rusko a Ukrajina.

V průběhu roku pobývá na našem území, na území České republiky počet nelegálně tam pobývajících Kazachů, přibližně v počtu několika desítek, obvykle nepřesahujícím stovku. Zatímco čeští ilegálové, toulající se po Kazachstánu, nebyli zjištěni. Tato readmisní smlouva, jak už říkal pan ministr, byla uzavřena na žádost české strany. Na žádost kazašské strany jako mezivládní, ale v podstatě má charakter smlouvy prezidentské.

Je v souladu s právním řádem ČR, neodporuje mezinárodním smlouvám uzavřeným ČR, ani jejím závazkům v rámci EU. Neklade žádné finanční požadavky na rozpočet, neboť readmisní náklady sice hradí strana žádající, což je obvykle Česká republika, ale jdou z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své 7. schůzi po zdůvodnění předkladatele Dr. Františka Vavery, náměstka ministra vnitra, na základě zpravodajské zprávy Pavla Lebedy a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy, určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Pavla Lebedu a pověřuje předsedu výboru, senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Také vás ale požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Děkuji. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Antl. Přeje. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl: Vážená paní místopředsedkyně Senátu, vážený pane ministře, vážené dámy, pánové.

Jak již bylo konstatováno, i ústavně-právní výbor projednal tento návrh, který zde byl diskutován. A zejména pan zpravodaj pan Dr. Pavel Lebeda tady řekl všechno. Já chci zkonstatovat, že my doporučujeme dát souhlas s ratifikací, a to je všechno. Jinak bych ještě dodal, že i jako místopředseda stálé komise pro ochranu soukromí tam neshledávám žádné pochybnosti. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. Ptám se pana navrhovatele pana ministra? Nejspíš se nechce vyjádřit. Pan zpravodaj? Pane zpravodaji, chcete se vyjádřit? Není k čemu, děkuji. Takže můžeme dát hlasovat o návrhu dát souhlas s ratifikací. Takže svoláme se.

V sále je aktuálně přítomno 48 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 25. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro vydání souhlasu s ratifikací této smlouvy, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 67 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 39, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji tedy panu ministrovi za jeho body i za to zastoupení. Děkuji zpravodajům a ukončuji tento bod.

Dalším bodem, který musíme projednat v této chvíli, je

Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2010

Tisk č. 68

Senátní tisk č. 68. Navrhuji, abychom nejdříve podle § 50 odstavec 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce na našem jednání. O tomto návrhu nechám v tuto chvíli hlasovat.

V sále je přítomno 37 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 19.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo.

Já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 70 se z 37 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 19 pro vyslovilo 30, proti nebyl nikdo. Návrh nebyl přijat.

Požádal bych pana předsedu úřadu. Je tady, dobrý den. A hned bych mu předal slovo, aby mohl uvést tento materiál.

Igor Němec: Pane místopředsedo, dámy a pánové, předkládám vám, jak je mou zákonnou povinností, již po šesté výroční zprávu Úřadu na ochranu osobních údajů za rok 2010.

Pokud bych měl říci, v čem byl rok 2010 pro náš úřad výjimečný proti letům předchozím, tak je to určitě několik událostí. V loňském roce jsme byli poctěni mezinárodním uznáním, kterého se nám dostalo tím, že jsme se stali pořadatelem celoevropské konference evropských komisařů ochrany dat a soukromí, kterou na Pražském hradě zahájil váš kolega Přemysl Sobotka. Úřad tak zahájil druhé desetiletí svého působení, jimž posiluje základní lidské právo na ochranu soukromí v ČR.

Na jaře byli zvoleni dva noví inspektoři a staronový předseda dal svého druhého a také jeho posledního funkčního období. Ale nebyla to jediná má volba. Byl jsem v uplynulém roce také zvolen do funkce místopředsedy poradní skupiny pro ochranu osobních údajů Evropské komise, tak zvané skupiny VP 29.

Předkládaná výroční zpráva je samozřejmá vždy také svého druhé hodnocení uplynulého roku. Podrobný přehled o kontrolní činnosti úřadu, jeho správním rozhodování a přispění v oblasti legislativního procesu, rozsahu i obsahu přijímaných stížností je popsán na 72 stranách a dává také ale tušit, v čem je třeba myslet na budoucnost. Není toho skutečně málo a věřím, že si čtenář této výroční zprávy utvoří svou představu.

Několik věcí bych ale rád zdůraznil. Už v loňské výroční zprávě jsem konstatoval, že je zřejmé, jak se zintenzivnilo povědomí i znalost zákona o ochraně osobních údajů. V důsledku toho ovšem na jedné straně narůstá množství dotazů, o jejichž zodpovězení občané žádají, ale na straně druhé instituce, firmy a společnosti nejen zákon o ochraně osobních údajů znají, ale také ho využívají daleko umněji.

Ve vztahu ke stížnostem to proto pro úřad znamená, že musí soustředit svou konzultační činnost ryze na kompetenci ukládanou mu zákonem o ochraně osobních údajů a v přesahujících žádostech odkazovat občany na příslušné jiné právní normy. Ukazuje se totiž, že jinak už nelze stále narůstající stížnosti a konzultační agendu časově ani personálně zvládnout.

V souvislosti s uvedeným využíváním zákona o ochraně osobních údajů dospíváme k poznání, že nabývá na naléhavosti otázka společenské odpovědnosti institucí a firem, zejména při jejich požadování souhlasu ke zpracování osobních údajů subjektů. Jako jeden z příkladů naší činnosti, kde se snažíme věnovat ucelené problematice, jsme vydali informační bulletin, který je pravidelným naším periodikem. Nicméně tento informační bulletin je výjimečný, a já doufám, že každý z vás jej našel ve své schránce, v tom, že se nám podařilo sehnat názory a odborné články z celé vědecké obce, zdravotnické obce, které se vyjadřují k problematice DNA. A protože si myslíme, že v budoucnu je nutné, aby se přijala norma na zacházení právě s takto citlivými údaji, věřím, že právě tento bulletin ve své šířce vám pomůže i při rozhodování v budoucnosti o takovéto normě.

Stranou naší pozornosti nezůstávalo a nebude zůstávat ani šíření znalostí o ochraně osobních údajů už tradičně mezi mladou generací, ale také na základě v roce 2010 získaných zkušeností bližší spolupráce s různými institucemi.

Jako v každé výroční zprávě uvádíme řadu statistik, včetně povinných čísel o hospodaření, a tak mi dovolte zmínit pár z nich.

Výdaje činily celkem 96 milionů 732 tisíc Kč. Na úřadě pracuje 96 zaměstnanců, z toho 61 % vysokoškoláků. Dříve jsem se zde chlubíval, že máme stejný počet žen a mužů. Loni tato rovnováha byla narušena, zaměstnáváme 51 % žen a 49 % mužů. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Omlouvám se, ta znělka nebyla na příchod pana předsedy, ale omylem jsem zmáčkl jiné tlačítko. Senátní tisk projednal VHZD. Výbor přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 68/4. Zpravodajem výboru byl určen senátor Petr Šilar. Dále se tímto tiskem zabývala Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí, která přijala usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 68/3. Zpravodajem byl určen senátor Miroslav Antl.

Zprávu projednal i výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 68/2. Zpravodajkou výboru je senátorka Hana Doupovcová.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy ÚPV. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 68/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskými zprávami. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl: Děkuji moc, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážená paní místopředsedkyně, pane předsedo, dámy a pánové, velmi rychle. Dostal jsem důvěru i od ostatních zpravodajů všech dalších výborů, které zde byly jmenovány, včetně Stálé komise Senátu pro ochranu soukromí, jejímž jsem místopředsedou, abych přednesl naše společné stanovisko, což jednací řád umožňuje. Velmi rychle řeknu – a zopakuji to, co pan předseda už slyšel, protože nejméně dvakrát jsme se setkali při projednávání jeho zprávy a velmi pochvalně jsem se jako zpravodaj k nim vyjádřil, a řeknu to velmi stručně

i nyní – že jde mimo jiné o poučný a instruktivní materiál, kde – kdo z nás chce najít vysvětlení různých pojmů, co je osobní údaj apod., – tak to najde v jeho zprávě. Velmi jemu i jeho lidem děkuji za jeho činnost. Ostatně pan předseda dostal i důvěru znovu a těším se na další spolupráci.

My jsme vzali tuto zprávu na vědomí s velkým nadšením a s poděkováním panu předsedovi. Pokud jsem si všiml, i ostatní výbory učinily totéž, takže za všechny výbory a za jednu komisi, to je ta Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí, navrhuji vám všem přítomným, abychom tak učinili i nyní. To znamená vzít na vědomí.

Jinak pokud jde o konkrétní údaje, byl nám tento tisk předložen 25. 3. 2011, Organizačním výborem přikázán 6. 4. 2011 a garančním výborem, jak ctěný místopředseda před chvilkou upozornil, je "můj" ÚPV. Děkuji za pozornost. Jdu si sednout k panu předsedovi.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Zaujměte místo zpravodaje. V tuto chvíli otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které není nikdo přihlášen. Rozpravu uzavírám a požádal bych pana předsedu, zda se bude chtít vyjádřit. Myslím, že rozprava byla vyčerpávající, tudíž bych požádal pana zpravodaje, který právě zasedl ke stolku zpravodajů, aby nás provedl návrhem na usnesení k tomuto bodu.

Audiozáznam vystoupení

Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl: Pro mně to samozřejmě není problém. Navrhuji, abychom vzali na vědomí výroční zprávu pana předsedy, tak jak nám byla předložena a jak jsem doporučil před chvilkou, před asi 40 vteřinami.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji panu zpravodaji za návrh na usnesení, který vlastně obsahují všechna usnesení výborů, které jej projednaly. Můžeme přistoupit k hlasování. Já se pokusím svolat ještě zbývající senátory.

V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu tak, jak jej navrhl pan senátor Miroslav Antl. V sále je přítomno v tuto chvíli 36 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 19.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 71 se z 36 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 19 pro vyslovilo 34, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Blahopřeji panu předsedovi i panu zpravodaji.

Vzhledem k tomu, že to byl poslední bod našeho jednání 9. schůze Senátu, tím jsme vyčerpali celý program, a já mohu konstatovat, že tato schůze tímto skončila.

(Jednání ukončeno ve 20.47 hodin.)

Přidat odkaz na článek: