|

Senátor JUDr. Miroslav Antl navštívil Střední školu cestovního ruchu Choceň a pohovořil s ředitelem školy Mgr. Jaromírem Doležalem. Následně společně odjeli předat notebook do rukou ředitelky Domu dětí a mládeže v Chocni Bc. Petry Fridrichové.
Střední škola cestovního ruchu Choceň se nachází ve výhodné poloze na rozhraní Orlických hor a Českomoravské vysočiny. Leží v hustě osídlené oblasti s rozvětvenou dopravní sítí. Škola je snadno dostupná pro téměř 500 000 obyvatel regionu do 60 minut (měřítkem je dostupnost veřejnými dopravními prostředky). Sídlem školy je Choceň. Hlavní budova tvoří jednu z významných dominant choceňského náměstí. Jedná se o historickou budovu z roku 1876, která však prošla značnými úpravami a rekonstrukcemi tak, aby vyhovovala vysokým nárokům na realizaci vzdělávacích programů.
Praktické vyučování probíhá v areálu vzdáleném od hlavní budovy 10 minut chůze ve Vysokomýtské ulici. Chloubou tohoto areálu jsou moderní cukrářské dílny a cvičná kuchyň s odbornou učebnou stolničení. Výuka však neprobíhá pouze v Chocni, ale též ve Vysokém Mýtě, kde škola vlastní budovu, která byla upravena pro vzdělávací účely z bývalého vojenského objektu. Dnes již nic ve škole ani v jejím nejbližším okolí nepřipomíná vojenskou minulost. V září 2005 byl dán do provozu nový domov mládeže se školní jídelnou v Chocni. Moderní architektonické řešení a praktické vnitřní uspořádání stavby zajišťuje ubytovaným a stravovaným nejvyšší standard, včetně možnosti individuálního připojení na internet. Součástí domova mládeže je i nové fitness centrum a venkovní hřiště s umělým povrchem.
Škola se neustále snaží vytvářet nadprůměrné podmínky pro vzdělávání v závislosti na požadavcích praxe. Podařilo se nejen upravit prostory pro vyučování, ale také vybavit tyto prostory novými učebními pomůckami a moderní technikou. Ve škole najdete moderní tělocvičnu a posilovnu, odborné učebny výpočetní techniky a administrativy, učebny cizích jazyků, cvičné kuchyňské prostory pro výuku specializovaných oborů, cukrářské dílny - tedy vše, co je pro kvalitní výuku nezbytné. Žáci mohou využívat internet. Škola je vybavena dostatečným množstvím dataprojektorů, videorekordérů, televizorů, zpětných projektorů a další běžně užívanou technikou. Nechybí ani interaktivní tabule. Nejnovější informace čerpají učitelé z denního i periodického odborného tisku. Nové poznatky jsou ihned využívány ve výuce.
Historie
Počátky odborného školství v Chocni lze časově umístit do druhé poloviny 19. století, kdy dostavba hlavní železniční trati znamenala prudký rozvoj města. Několikanásobně se zvýšil počet jeho obyvatel a příznivé dopravní podmínky umožnily zakládání průmyslových podniků, především strojírenských a textilních. Tyto podniky začaly vzdělávat své zaměstnance, vzdělávání však mělo spíše charakter nepravidelných kurzů, než souvislého vzdělávání v dnešním pojetí.
Rozvoj moderního choceňského středního odborného školství nastal až po první světové válce a vzniku Československé republiky. Prvotní snaha o založení železniční školy přesto, že Choceň v této době patřila k nejvýznamnějším železničním křižovatkám v zemi, nevedla k žádoucímu cíli.
O mnoho úspěšnější bylo choceňské zastupitelstvo se svou další žádostí o zřízení Veřejné obchodní školy. Otevření této školy k 1. září 1920 znamená skutečný vznik středního odborného školství ve městě. Nově vzniklá škola těžila zpočátku z velmi příznivé dopravní polohy a nikdy neměla nouzi o žáky. Vyvrcholením předválečných snah choceňského zastupitelstva bylo otevření Obchodní akademie v roce 1937.
Obdobím změn, chaosu a obav o existenci byla pro celou společnost a samozřejmě též pro školu padesátá léta 20. století. V rámci reorganizace československého školství byla nejprve přejmenována Obchodní akademie na Vyšší hospodářskou školu a posléze Hospodářskou školu a Střední ekonomickou školu. V této nejisté době, přesněji k 1. září 1958, se z doposud jednotné odborné školy vydělila samostatná Učňovská škola, která se záhy stala centrem vzdělávání pro obchod a služby v rozlehlých regionech Orlických hor, Podorlicka a Kladského pomezí. Učňovská škola a Hospodářská škola (později Střední ekonomická škola) byly personálně propojeny až do roku 1973.
K posílení významu Učňovské školy došlo v roce 1978, kdy škola získala atraktivní budovy přímo v centru města na Tyršově náměstí. Hluboké proměny celého středního školství počátkem osmdesátých let 20. století se odrazily nejen ve formách vzdělávání, ale též v názvu školy; od roku 1981 škola nesla název Střední odborné učiliště obchodní.
K největšímu rozmachu školy došlo bezesporu v nových společenských podmínkách po roce 1989. Dá se bez nadsázky říci, že se škola stala výrazným nositelem změn, které nové společenské prostředí umožnilo. Již v roce 1990 přibyl do vzdělávací nabídky další maturitní obor. V roce 1991 byla zahájena výuka v Rodinné škole, která navázala na historicky ověřený způsob vzdělávání dívek v zemi. V témže roce získala škola rozsáhlý objekt ve Vysokém Mýtě, který v předchozích 20 letech sloužil sovětské armádě, a během dvou let ho s pomocí tehdejšího Ministerstva obchodu a cestovního ruchu upravila pro vzdělávací potřeby.
V devadesátých letech byla škola známá jako Integrovaná střední škola obchodní. Integrace spočívala v novém pohledu na střední odborné vzdělávání, tedy vzdělávání žáků ve stanoveném oboru vzdělání s možností dosažení různého stupně vzdělání (maturita, výuční list) v jedné vzdělávací instituci. V této době byly do vzdělávací nabídky školy zařazeny další obory, z nichž lze jmenovat např. sportovní management, který vznikl za úzké spolupráce s Fakultou tělesné výchovy a sportu UK Praha. Druhá polovina 90. let minulého století byla v českém školství ve znamení optimalizace a rušení škol. Škola splňovala všechny náročné parametry tohoto období a stala se páteřní školou svého typu v regionu. Zrušení Středního odborného učiliště strojírenského ve městě znamenalo další významné posílení školy. Posledních 10 let v životě školy bylo obdobím zlepšování podmínek ke vzdělávání a modernizací vzdělávací nabídky.
|