|
V pondělí 13. prosince 2010 přednášel senátor JUDr. Miroslav Antl od 16:00 v sále Krajského úřadu Královéhradeckého kraje na téma „Trestněprávní prevence jako součást etické výchovy“. Přednáška je součástí programu spojeného se zveřejněním Prohlášení politických stran Královéhradeckého kraje k cílům v oblasti etiky ze dne 22. 11. 2010. V programu dále vystoupili hejtman Bc. Lubomír Franc, náměstek hejtmana a gestor projektu Ing. Vladimír Derner, radní a gestor pro oblast školství PhDr. Bc. Jiří Nosek, a dále koordinátor Projektu podpory etického vzdělávání Královéhradeckého kraje 2009 – 2012 Mgr. Jan Šimáček.
Hodinová přednáška senátora Antla byla nosnou částí celého programu. JUDr. Miroslav Antl zde na podkladě jím vybraných článků z Kodexu etiky zaměstnanců ve veřejné správě, který byl přijat usnesením z 5. zasedání Zastupitelstva Královéhradeckého kraje dne 28.4.2005 – a na případy porušení jednotlivých ustanovení Kodexu vždy aplikoval nový Trestní zákoník (TZ). Úvodem zejména odpovědné úředníky, zastupitele a vedoucí pracovníky státní správy upozornil, že nový TZ v § 127 definuje za úřední osobu (dříve: veřejný činitel) i člena zastupitelstva nebo odpovědného úředníka územní samosprávy, orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci, pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používá při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů. Dále podrobně rozebral skutkové podstaty trestných činů (TČ) úředních osob. Jde zejména o TČ zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 TZ, který spáchá úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím právnímu předpisu, nebo překročí svou pravomoc, či nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci. Dále jde o TČ maření úkolu úřední osoby z nedbalosti (v § 330 TZ), kterého se může dopustit úřední osoba, která při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu, přičemž z hlediska zavinění postačí i tzv. nevědomá nedbalost. Velkou pozornost věnoval aktuálnímu tématu = Úplatkářství, tj. korupční delikty, u nichž TZ stanovil přísnější odpovědnost, ale i zvýšenou ochranu (TČ dle § 331, § 332, § 333 TZ), přičemž trestná je aktivní i pasivní forma. Jde o TČ přijetí úplatku, TČ podplacení (v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu), TČ nepřímého úplatkářství = úplatek vůči prostředníkovi (lobbyista). Znovu zdůraznil, že v rámci tzv. společných ustanovení chybí v novém TZ Zvláštní ustanovení o účinné lítosti tak, jak bylo uvedeno v § 163 trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb.), když toto ustanovení TZ bylo považováno za jeden z mála právních prostředků možného boje proti korupci. A dále zopakoval svou argumentaci ze svého senátního vystoupení k „Protikorupčnímu balíčku“.
Z dalších skutkových podstat upozornil na TČ neoprávněného nakládání s osobními údaji v § 180 TZ.
Zvláště zdůraznil TČ zpronevěry a neoprávněného užívání cizí věci, dále se zabýval i často páchaným TČ porušení povinností při správě cizího majetku v § 220 TZ, který spáchá ten, kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou (přes 25.000 Kč). Připomněl, že v novém TZ je i TČ porušení povinností při správě cizího majetku z nedbalosti = v § 221 TZ, jehož se dopustí ten, kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu.
Dále ve svém vystoupení senátor Antl zmínil i možné TČ související se zadáváním veřejných zakázek, při veřejné soutěži atd.
Zejména ve vztahu ke korupci objasnil JUDr. Miroslav Antl i skutkové podstaty přečinu nadržování dle § 366 TZ (spočívá v pomoci pachateli uniknout, resp. vyhnout se, trestnímu stíhání či trestu), přečinu nepřekažení trestného činu v § 367 TZ a přečinu neoznámení trestného činu dle § 368 TZ, kdy jde o občanskou povinnost oznámit všechny TČ, o nichž se občané dozví s tím, že jejich neoznámení a nepřekažení je NEETICKÉ.
Trestné je pak u taxativně vymezených trestných činů – mj. podplácení a přijetí úplatku… Zdůraznil, že věc je nutno oznámit přímo policejnímu orgánu či státnímu zástupci, přičemž oznámením nadřízenému se občan, resp. úředník, nezbavuje trestní odpovědnosti, zůstává pachatelem TČ, resp. pachatelé jsou oba, tj. úředník i jeho nadřízený. V té době senátor Miroslav Antl ani netušil, jak aktuální je jeho poučení, kdy během dalších dnů se zrodila korupční kauza exministra Drobila – a diskutuje se o trestní odpovědnosti dalších osob.
Senátor Antl v závěru svého vystoupení mj. uvedl, že chybí další skutkové podstaty TČ spáchaných z nedbalosti, rovněž chybí trestně-právní odpovědnost právnických osob, avšak již nyní se dá dovodit trestní odpovědnost statutárních orgánů (jednatelů spol., představenstva, dozorčích rad atd.)
Vedení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje senátor JUDr. Miroslav Antl doporučil viditelné zveřejnění Etického kodexu na webových stránkách. Vzhledem k tomu, že KODEX ETIKY ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ většinou na stránkách státních úřadů nenajdete, zveřejňujeme jeho znění na našich webových stránkách:  Kodex_Vlada_Cr.doc
|
