|
Senátor Miroslav Antl jako vysokoškolský učitel se zajímá o problematikou státních maturit. V průběhu několika měsíců hovořil s mnoho pedagogy a řediteli středních škol, aby si vytvořil objektivní názor na státní maturity. Ve středu 8. prosince 2010 hlasoval pro odklad státních maturit, přestože je přesvědčen o tom, že by měl být nastaven jednotný objektivní „filtr“ stejný pro všechny středoškoláky, ať jsou na gymnáziích, či na dalších středních školách, včetně těch soukromých… Nejdůležitější důvody pro odklad státních maturit lze shrnout následovně. Podzimní prověření logistiky projektu státních maturit tzv. maturity na nečisto skončilo tak, že bylo nutné řešit mnoho problémů, pochybení, zmatků a chyb. Pokud nebude systém spolehlivě vyřešen, nelze riskovat dodatečné rušení výsledků maturitních zkoušek, třebas i obecnými soudy. Navíc je současný systém státních maturit nesmyslně předražený.
Dovolujeme si Vás seznámit s názorem Mgr. Jaromíra Doležala ředitele Střední školy cestovního ruchu Choceň.
Pohled na státní maturity očima střední školy
Pro vhled do tematiky přikládám Otevřený dopis prof. Petra Piťhy ministrům české vlády. Jde o velmi sofistikovaný text, který pojmenovává podstatu a nebezpečí připravované maturitní zkoušky. S obsahem tohoto dopisu plně souhlasím.
Pokud jde o můj základní pohled na smysluplnost a oprávněnost státních zkoušek na výstupu ze střední školy (maturit), nelze než plně souhlasit s realizací takových zkoušek. Stát financuje vzdělávání a má tedy plné právo zjišťovat, zda jsou vložené prostředky využity v souladu s cíli vzdělávání.
To je však, bohužel, všechno, s čímž lze na připravované podobě státních maturitních zkoušek souhlasit.
Základním problémem je už samotný název „státní maturita“, neboť u zkoušek z českého jazyka a literatury a cizího jazyka je „státním“ pouze didaktický test.
Ostatní složky maturitní zkoušky (písemná práce, ústní zkoušky) již jsou v režii škol podle zadaných pravidel. Role státu (resp. Cermatu) spočívá pouze v tom, že uloží výsledky písemných prací v jakémsi elektronickém úložišti, zaeviduje počty bodů (součty provádí škola) a připraví protokol, většinou s chybnými údaji. Tyto údaje jsou přitom pro ředitele škol jediným vodítkem pro vydání právoplatného maturitního vysvědčení s kulatým razítkem a originálním podpisem.
V dnešní době nedostatku finančních prostředků by měl stát zcela jistě zjišťovat výsledky vzdělávání na všech úrovních, nejen na výstupu středního vzdělávání, efektivně a hospodárně. Dnes jistě není státním tajemstvím, že tomu tak u připravovaného modelu státních maturit není. Vždyť není nutné, aby veškerá data obíhala mezi školami a Cermatem, když efektivnější a kontrolovatelnější by bezpochyby bylo vyhodnocení převážné části zkoušek na samotných školách (bez didaktického testu, tam ať je role státu bezezbytku zachována). Pro toto řešení hovoří i skutečnost, že Cermat dle zkušebního schématu uvolní data pro tisk maturitních vysvědčení a příslušných protokolů až v pátek 17. června, přičemž vysvědčení mají být vydána již v pondělí 20. června. Případné chyby v protokolech nebude řešit primárně Cermat, tedy ten, kdo je způsobil, ale ředitelé škol, kteří nebudou mít nejmenší vliv na kvalitu a bezchybnost dat přijatých z Cermatu.
Zaklínadlem podzimního pokusného ověřování bylo prověření logistiky projektu. Z pohledu školy, kterou řídím, nebylo prověřeno téměř nic. Bylo nutno řešit mnoho problémů a pochybení, která vznikla ne naší vinou. Soupis pochybení Cermatu by vydal na zvláštní list. Kdybychom vše nechali na Cermatu, pokusné ověřování státní maturity by se na naší škole vůbec neuskutečnilo.
To byla příležitost pro vypovězení mnoha nevýhodných smluv. Vždyť přece tyto smlouvy, jejichž obsah téměř nikdo nezná, musí obsahovat ujednání o možnostech jejich vypovězení. A těch příležitostí se v průběhu pokusných maturit objevilo nepočítaně.
Lehké je kritizovat, horší je bránit se pochybným rozhodnutím, ale obtížné je přijít s návrhem řešení. Zde je tedy pokus o jiný systém zjišťování výsledků vzdělávání na středních školách. Uvádím, že to nejsou pouze mé myšlenky, takovým sebevědomím nedisponuji, ale pouze milníky 14leté diskuze na cestě k nové maturitě.
Tedy:
1. stát by měl zjišťovat výsledky vzdělávání na výstupu ze střední školy (a nejen střední školy)
2. státní zkouška by měla být jednoduše administrovatelná a kontrolovatelná
3. státní zkouška by se měla konat pouze nezbytně nutném rozsahu na úrovni jmenovatele znalostí v různých oborech vzdělávání
4. nezbytně nutný rozsah lze stanovit zkouškou z českého jazyka a literatury, anglického jazyka (státní zkoušku z ostatních jazyků zajišťují státní jazykové školy) a matematiky (základní rámec logického myšlení)
5. státní maturitní zkouška (nejlépe didaktický test) by se konala v průběhu 2. pololetí posledního ročníku studia a byla by společně s úspěšným ukončením posledního ročníku studia neobkročitelným předpokladem pro složení plnohodnotné maturitní zkoušky na jednotlivých typech škol
6. maturitní zkouška by zůstala při splnění výše uvedených předpokladů v režii středních škol
Postupně se smiřuji se skutečností, že maturitní zkoušky podle nového konceptu v letošním školním roce proběhnou, téměř jsem přesvědčen, že se již nedají zastavit. Přesto je nutné na jejich letošní podobě dál pracovat – ta současná podoba v sobě skrývá tolik slabých míst, že nezdar a velká blamáž maturit jsou nevyhnutelné.
Prvním malým krůčkem vpřed by mohlo být např. sjednocení školské terminologie. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo Pokusné ověřování nové formy a organizace ukončování středního vzdělávání maturitní zkouškou, Cermat všude používá termín Maturitní generálka. Školská legislativa všude hovoří o žácích středních škol, Cermat hovoří namnoze o studentech středních škol.
Jak je vidět, prostoru pro zlepšování prostředí pro vzdělávání je dost. Stačí jen začít. Nejdříve je však potřeba najít začátek toho zamotaného klubka.
Tolik tedy slíbené postřehy z přípravy státních maturit.
Zdraví
Mirek Doležal
Otevřený dopis prof. Petra Piťhy ministrům české vlády.doc
|
