|
Dne 10. srpna 2010 v pivnici U hrocha poseděl senátor JUDr. Miroslav Antl se svojí kamarádkou a nejúspěšnější československou olympijskou medailistkou Věrou Čáslavskou. Příjemné povídání trvalo několik hodin. Věra Čáslavská mimo jiné sdělila, že připravuje knihu o svém životě a požádala pana senátora, zda by jí ke knížce napsal předmluvu.
Věra Čáslavská (* 3. května 1942, Praha) je bývalá česká sportovní gymnastka, sedminásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná mistryně světa, jedenáctinásobná mistryně Evropy a čtyřnásobná Sportovkyně roku Československa. Po sametové revoluci byla do roku 1992 poradkyně pro sociální politiku prezidenta republiky, V letech 1990 – 1992 byla předsedkyní Československého olympijského výboru a poté byla až do r. 1996, předsedkyní Českého olympijského výboru.
Spolu s Ruskou Larisou Latyninovou, je jednou ze dvou gymnastek historie, které se podařilo získat zlaté medaile ve víceboji na dvou po sobě jdoucích olympijských hrách. Zlato z víceboje také vyhrála na Mistrovství světa v roce 1966 a Mistrovství Evropy 1965 a 1967. Přes čtyřicet let již drží mezi gymnasty rekord v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí. V letech 1964 až 1968 nebyla na velkém závodu ve víceboji poražena.
Od svého dětství se věnovala gymnastice. Svoji sportovní kariéru zahájila ve svých 16 letech na mistrovství světa ve sportovní gymnastice v Moskvě, kde československé gymnastky obsadily v soutěži družstev druhé místo. Ve víceboji jednotlivců skončila Čáslavská osmá. Téhož roku obsadila na mistrovství Československa druhé místo. O rok později Čáslavská získala na mistrovství Evropy v Krakově svou první zlatou medaili za cvičení na kladině a stříbrnou za přeskok.
Roku 1960 byla členkou stříbrného československého olympijského družstva na OH v Římě, v individuálních soutěžích skončila ve víceboji žen osmá a na kladině šestá. První větší úspěch měla Čáslavská v roce 1962 na mistrovství světa v Praze, kde vyhrála přeskok, ve víceboji jednotlivců skončila druhá a třetí v prostných. Československé družstvo získalo stříbrnou medaili. Dalším vrcholem její kariéry byl rok 1964 především pak OH v Tokiu, kde získala zlatou medaili ve víceboji jednotlivců, v přeskoku a na kladině. Československé družstvo skončilo druhé. O rok později na mistrovství Evropy v Sofii získala pět zlatých medailí. Na mistrovství světa v Dortmundu v roce 1966 zvítězila ve víceboji jednotlivců a v přeskoku, dále získala stříbrnou medaili na kladině a v prostných. V soutěži družstev pak československé gymmnastky získaly zlatou medaili. V roce 1967 na mistrovství Evropy v Amsterodamu získala zlato ve všech soutěžních disciplínách. V roce 1968 se Čáslavská účastníla OH v Mexiku, kde získala zlato za víceboji, přeskok, bradla a prostná. Stříbro pak za kladinu a v družstvech. V průběhu těchto OH se vdala za Josefa Odložila, českého reprezentanta v běhu. Na těchto OH ukončila V. Čáslavská svoji sportovní kariéru. Během slavnostního ceremoniálu předání medailí gesty protestovala proti okupaci Československa, když stála společně na stupínku se sovětskou závodnicí. Během slavnostního hraní sovětské hymny otočila hlavu od soupeřky směrem do země. Ve stejném roce byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa.
V tomto roce se Čáslavská také zapojila do politického života a podepsala známou petici Dva tisíce slov. Byla roku 1971 vyloučena z řad členů ČSTV. Až o osm let později jí bylo dovoleno vykonávat trenérskou činnost v Mexiku (1979-1981). V letech 1990 – 1992 byla předsedkyní Československého olympijského výboru a poté byla až do r. 1996, předsedkyní Českého olympijského výboru.
|
