|
Senátor JUDr. Miroslav Antl dává k dispozici prostřednictvím svých webových stránek svou zpravodajskou zprávu a poznámky k protikorupčním opatřením, jelikož po svém vystoupení na půdě Senátu zaregistroval, že nejmenovaní politici ihned převzali jeho argumentaci ke korunnímu svědkovi. V níže uvedených dokumentech jsou obsažené navíc argumentace, které ve svém vystoupení na 20. schůzi Senátu pro stručnost vynechal, ale pro odbornou veřejnost jsou velmi důležité.
 POZNAMKY JUDr. Antl - Zakon o protikorupcnich opatreni.doc
ZPRAVODAJSKA ZPRAVA JUDr. Antl - Zakon o protikorupcnich opatreni.doc
ZPRAVODAJSKÁ ZPRÁVA
Senátní tisk č. 284
= zákon o protikorupčních opatřeních
návrh novely těchto zákonů:
zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
Přestože je evidentní, že tento zákon v našem Senátu Parlamentu ČR nemá moc šancí na úspěch = zvláště, když se formuje nová koaliční vláda, která chce mít boj proti korupci nejen ve svém programu, ale i v názvu - splním svůj úkol zpravodaje = přečtu svou zpravodajskou zprávu celou… Tak jdeme na „to“:
Návrh změn těchto zákonů předložil Vládě ČR ministr vnitra ČR v lednu 2010 jako tzv. Protikorupční balíček.
Vláda ČR schválila návrh tohoto protikorupčního zákona dne 11. ledna 2010 – a předložila jej Poslanecké sněmovně dne 12. 01. 2010. Žádný ze tří pověřených Výborů PS nepřijal k tomuto návrhu zákona své usnesení.
Pozměňovací návrhy byly podány tedy až na plenárním zasedání Poslanecké sněmovny. Byl akceptován pouze návrh, že zastavení trestního stíhání ( tedy beztrestnost) korunního svědka by měl schvalovat nejvyšší státní zástupce na návrh podřízeného dozorujícího státního zástupce. V konečném hlasování se na 79. schůzi PS ze 158 přítomných poslanců vyslovilo 93 pro a 6 proti přijetí zákona = předmětný návrh novely byl tedy přijat dnem 18. května 2010,.
Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 25.05.2010.
Lhůta pro jednání v Senátu končí dnem 24.06.2010.
Organizační výbor přikázal tento senátní tisk třem Výborům a jedné Stálé komisi dne 25.05.2010 = garančním výborem byl určen Ústavně-právní výbor.
Cílem zákona o protikorupčních opatřeních je podle předkladatele významně přispět k potlačování korupce a související závažné kriminality. Má jít o opatření, které zastraší delikventy a posílí schopnosti policie, zvýší zásadně objasněnost a možnosti prokázání korupční trestné činnosti. Korupce má podle navrhovatele nezvladatelnou míru a řádnými prostředky se již nedá zvládnout, že boj s korupcí nelze odkládat, s tím, že jde o procesní postup, který je již v některých jiných zemích uplatňován.
K vlastnímu obsahu navrhovaného Zákona o protikorupčních opatřeních:
= rozdělen do čtyřech částí
= nejvýznamnější jsou navrhované změny trestního práva procesního:
ČÁST PRVNÍ – změna = novela Trestního řádu
- celkem 13 úprav, ale především jde o tyto zásadních změny:
odposlech a záznam telekomunikačního provozu = § 88 TŘ
V § 88 odst. 1 se slova „zvlášť závažný zločin“ nahrazují slovy „zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let“ = je to proto, že zvlášť závažný zločin je definován v § 14 odst. 3 TrZ tak, že jde o zločin s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody v trvání nejméně deset let = protikorupční (a související) zločiny mají horní hranici trestní sazby trestu OS ve výši osmi let = podle navrhovatele není možné tento institut v současné době použít. Dále jsou tu taxativně přidány další trestné činy, resp. přečiny, s podstatně nižší trestní sazbou: přečin pletich v insolvenčním řízení (§ 226 TrZ), trestné činy týkající se sjednání výhod a pletich při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256, resp. 257 TrZ a § 258), trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 TrZ), dále „korupční“ trestné činy = přijetí úplatku, podplacení a nepřímého úplatkářství (§§ 331-333 TrZ) = dosud nikdy nebylo možno povolit odposlech telefonních hovorů u méně závažných TČ = přečinů, jak je tomu navrhováno nyní…
použití agenta = § 158e TŘ
= podobně formulován, resp. navrhována změna jako je u odposlechu… – pokud jde o vymezení trestných činů, dále je navrhován zcela nový odstavec
V § 158e se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2:
„(2) Za účelem objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení je agent oprávněn předstírat zájem podílet se na trestném činu, pokud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že by takový trestný čin byl spáchán i bez účasti agenta. Agent nesmí svým jednáním vyvolat úmysl osoby trestný čin spáchat.“.
= pozn.: agent tedy nesmí vyprovokovat spáchání trestného činu = jde o tzv. agenta-kontrolora, popř. testovacího agenta = nikoliv agenta-provokatéra…
předstíraný převod (= ilegální, resp. „kriminální“, převod věcí) = § 158c TŘ
za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který je upraven obdobně jako u agenta:
„(2) Pro účely předstíraného převodu lze za účelem objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení předstírat zájem podílet se na trestném činu, pokud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že by i bez toho byl takový trestný čin spáchán. Tímto jednáním nesmí být vyvolán úmysl osoby, vůči které předstíraný převod směřuje, trestný čin spáchat.“
= pozn.: nesmí tedy vyprovokovat spáchání trestného činu
Předstíraný převod věci (stejně jako použití agenta) patří mezi tzv.
operativně pátrací prostředky – v rámci tzv. prověřování = souhlas SZ
Nově se zavádí institut tzv. korunního svědka = § 173a a násl. TŘ, který zahrnuje:
Zvláštní ustanovení o přerušení trestního stíhání
V přípravném řízení může státní zástupce na základě písemného povolení nejvyššího státního zástupce přerušit trestní stíhání obviněného u zločinů, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny
nebo k objasnění trestných činů, které jsem specifikoval u odposlechu…
- a to v případě, že takový obviněný podá před státním zástupcem úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění takového trestného činu, nebo jsou způsobilé zabránit pokusu nebo dokonání takového trestného činu, a zaváže se takovou výpověď podat jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem,
- musí se doznat k trestnému činu, pro který je stíhán = bez pochybností o pravdivosti doznání a o tom, že jeho doznání bylo učiněno svobodně, vážně a určitě,
- zaváže se k vydání prospěchu z TČ, k níž se doznal – vyjádří svou snahu nahradit škodu, pokud ji způsobil, popř. s poškozeným uzavře dohodu o náhradě škody
- musí výslovně prohlásit, že souhlasí s přerušením trestního stíhání
Státní zástupce pak přihlédne zejména k povaze a závažnosti trestného činu, k jehož objasnění se obviněný zavázal, v porovnání s povahou a závažností doznaného TČ, k dalším důkazům, které má k dispozici, k osobě obviněného a k okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný podílel na spáchání inkriminovaného TČ,
Dále uvedeny případy, kdy nelze trestní stíhání přerušit:
- byl-li TČ obviněného závažnější než trestný čin, k jehož objasnění se obviněný zavázal,
- a další podmínky, mj. pokud doznaným TČ, byla způsobena smrt nebo těžká újma na zdraví
- Státní zástupce v usnesení o přerušení trestního stíhání uvede rozsah a způsob vydání prospěchu a náhrady škody – a stanoví lhůtu ke splnění těchto povinností – rozhodnutí SZ je přezkoumatelné = přípustná stížnost
Vkládají se nová ustanovení § 173b a § 173c TŘ:
㤠173b
Zvláštní ustanovení o zastavení trestního stíhání
Navazuje na rozhodnutí SZ o přerušení trestního stíhání obviněného, když mu umožňuje splnit předchozí „dohodu“ – a meritorně rozhodnout v přípravném řízení o zastavení trestního stíhání, a to v případě, že
- obviněný učinil úplnou a pravdivou výpověď i v řízení před soudem = ohledně jiných obžalovaných - a tato jeho usvědčující výpověď významným způsobem přispěla k objasnění zločinů trestní sazbou či TČ taxativně vymezených,
- splnil povinnost k vydání svého prospěchu či k náhradě jím způsobené škody
- v době od doznání se nedopustil žádného úmyslného TČ
Pokud obviněný některou z podmínek nesplní, má být pokračováno v jeho trestním stíhání.
Zastavit trestní stíhání by bylo podle navrhované úpravy možné až po pravomocném skončení trestního stíhání ohledně TČ, k jehož objasnění se obviněný zavázal, resp. dokonce až poté, kdy bylo možno podat dovolání anebo o něm bylo rozhodnuto.
Pozn.: dovolání je mimořádným opravným prostředkem – a lze jej podat do dvou měsíců od právní moci rozhodnutí.
§ 173c
Doručení usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství
„Usnesení o zastavení trestního stíhání a o postoupení věci doručí státní zástupce bezodkladně po právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství.“.
Spolupracující obviněný = § 178a TŘ
Navrhovaná úprava by měla zefektivnit využitelnost tohoto institutu, který současný TŘ zná. Ve své obžalobě by mohl SZ obviněného zvýhodnit označením za spolupracujícího, pokud vypovídá efektivně k objasnění zločinu (dosud pouze u zvlášť závažného zločinu) v kontextu k činnosti organizované skupiny, jestliže se dále zaváže ke shodné výpovědi před soudem, a jestliže dozná vlastní trestnou činnost, která je méně závažná než ta, o které vypovídá.
Podmínky jsou formulovány podobně jako u přerušení, resp. zastavení, trestního stíhání korunního svědka.
Soud by pak měl přihlédnout ke spolupráci obžalovaného jednak při stanovení druhu a výměry trestu podle § 39 TrZ, jednak k polehčující okolnosti podle § 41 TrZ, ale zejména by NOVĚ již musel (a nikoliv mohl) = obligatorně (nikoliv fakultativně) snížit trest odnětí svobody pod dolní sazbu podle § 58 odst. 4 TrZ.
ČÁST DRUHÁ – novela Trestního zákoníku
Novela trestního zákoníku (část druhá) pouze podporuje změny trestního řádu (ukládání trestu spolupracujícímu obviněnému a změna v beztrestnost agenta).
Před chvílí zmíněný § 58 odstavec 4 TrZ:
Soud sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby pachateli označenému jako spolupracující obviněný, který splnil stanovené podmínky podle trestního řádu…
§ 363 = Beztrestnost agenta
§ 363 odstavec 1 zní:
„Policista plnící úkoly jako agent podle jiného právního předpisu (dále jen „agent“), který se účastní činnosti organizované zločinecké skupiny nebo organizovanou zločineckou skupinu podporuje, není pro trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1, 2 trestný, jestliže se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny.“.
V § 363 odst. 2 = taxativní výčet TČ, pro které není policista coby agent trestný v případě, že se účastní činnosti organizované zločinecké skupiny, je doplněn o další trestné činy, o nichž jsem se zmínil u odposlechu … dle § 88 TŘ – a dále:
= „pletichy v insolvenčním řízení (§ 226 TrZ),“
ČÁST TŘETÍ – novela Daňového řádu
= posiluje policejní přístup k údajům, zpracovávaným při správě daní.
Navrhovanou novelou se rozšiřuje okruh případů prolomení „daňového tajemství“ ve prospěch policejních složek ve věcech terorizmu, legalizace výnosů z trestné činnosti, korupce, organizovaného zločinu (všeho druhu), a to při:
- vyhledávání, zamezování nebo odhalování trestné činnosti
- stíhání trestných činů v těchto věcech (policejní složky = jako policejní orgány, resp. orgány činné v trestním řízení).
Navrhovaná novela daňového řádu zavádí i „prolomení daňového tajemství“ ve prospěch zpravodajských služeb (Vojenské zpravodajství, Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace).
Pozn.: Podle § 8/2 TŘ může OČTŘ požadovat pro objasnění trestní věci údaje získané při správě daní podle zvláštního zákona = současný Daňový řád v § 53 odst. 2 DŘ umožňuje sdělení daňových údajů pro účely trestního řízení (TČ daňové, dotační podvod, zkreslování hospodaření, úplatkářství, padělání peněz, trestné činy úředních osob, trestné činy, jejichž nepřekažení nebo neoznámení je trestné).
ČÁST ČTVRTÁ – účinnost
Účinnost zákona je dělená. Pružně se stanoví nejméně jeden měsíc legisvakance pro novelu trestního řádu a trestního zákona = „prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení“.
Pro novelu Daňového řádu je navrhováno datum účinnosti 01.01. 2011 = den účinnosti celého Daňového řádu, tj. zákona č. 280/2009 Sb.
V rámci obecné rozpravy v ÚPV jsme se shodli na tom, že zákon o protikorupčních opatřeních měl být zpracován společně Ministerstvem spravedlnosti ČR a Ministerstvem vnitra ČR, když navrhované změny se týkají jak Policie ČR, tak i státního zastupitelství a soudů. Zaznělo rovněž, že zejména institut protikorupčního agenta je pochybný, když může být zpochybněn Ústavním soudem ČR – a navíc by zřejmě vedl k rozšíření korupčního jednání…
Shodli jsme se na tom, že je nesmyslné, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR těsně před koncem svého volebního období přijímala tak zásadní zákony. Jak již konstatováno úvodu, nová koaliční vláda, která se velice reálně rýsuje, by měla mít možnost navrhnout zcela nová protikorupční opatření = zvláště, když chce mít ve svém názvu, že půjde mj. o vládu protikorupční.
U s n e s e n í ÚPV Senátu P ČR
Ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu České republiky doporučil zamítnutí zákona o protikorupčních opatřeních, resp. návrhu novel,
zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,
zákona č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.
PROTIKORUPČNÍ BALÍČEK – poznámky:
1) ze svého pohledu bych uvítal navrhované změny, resp. doplnění, trestního řádu, ale i daňového řádu. Z trestního řádu úpravy :
= ustanovení o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu
= doplnění ustanovení u tzv. spolupracujícího obviněného, ale i
= diskutovaný a zpochybňovaný institut tzv. korunního svědka = samozřejmě pouze jako nástroj účinného boje proti organizovanému a nejzávažnějšímu zločinu = snahy o jeho ustavení v rámci našich trestněprávních norem vnímám už deset let – a sám vím o možnostech jeho výborného využití při usvědčení těch největších gaunerů a zločineckých skupin. Vnímám však i možnosti zneužití při možné likvidaci nepohodlných, anebo udělení beztrestnosti vlivných a sponzorů = problém zejména paralyzovaného státního zastupitelství
2) z institutu protikorupčního agenta-provokatéra jsem však velmi rozpačitý = považuji jej za lehce zneužitelný – a sám o sobě může vést k dalšímu korupčnímu jednání, navíc zpochybňovaný představiteli Ústavního soudu ČR,
i rozhodnutími evropských soudů, resp. nejvyšších a ústavních soudů států EU
3) zásadním protikorupčním opatřením = důsledná práce Policie ČR při vyhledávání a objasňování této TČ – a zejména aktivní (apolitický) přístup vedení rezortu SZ, které má odpovědnost za přípravné řízení trestní
= namísto častého odmítání trestních oznámení, rušení usnesení o zahájení trestního stíhání, odkládání věcí již ve stadiu prověřování, anebo zastavování trestního stíhání již v přípravném řízení, zamítání následných stížností…
= samozřejmě úzce souvisí s personálním obsazením vedoucích rezortů, celého vedení, systému organizačních složek, jejich vedoucích…
4) původní trestní zákon, jakož nový Trestní zákoník umožňuje trestní postih nejen pro tzv. korupční delikty = přijímání úplatku, podplácení a nepřímé úplatkářství, ale i pro další trestné činy, jako je zejména zneužití pravomoci úřední osoby, ale i pro trestné činy proti majetku jako např. dotační podvod, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, a z nich zejména trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku.
Takřka všude kolem sebe můžeme vidět, jak odpovědné úřední osoby nehospodárně, mnohdy i kriminálně, zacházejí se svěřeným majetkem (= předražené nákupy, prodej svěřeného majetku pod cenou, či dokonce jeho vyvádění) = podezření z trestných činů podle § 329 a § 220 TrZ v jednočinném souběhu je často zcela evidentní (stačí už škoda ve výši přesahující 25.000 Kč) – a nikdo z orgánů policie, resp. SZ nejedná. A pokud policisté začnou jednat, zasáhne SZ = ve prospěch podezřelých. K tomu přece nepotřebujeme protikorupčního agenta, ale stačí funkční orgány činné v přípravném řízení trestním, které budou důsledně postupovat podle současného trestního řádu – a aplikovat stávající Trestní zákoník… Dokonce tvrdím, že pokud tak nepostupují anebo dokonce v tom brání svým podřízeným, jsou samy tyto orgány podezřelé právě ze zneužití pravomoci úřední osoby.
5) ve složitějších specifických případech musí protikorupční opatření spočívat i ve vytvoření specializovaných policejních útvarů - a v úzké návaznosti i v rámci SZ. Znovu opakuji, že odpovědnost za výsledky přípravného řízení nese státní zástupce jako garant této fáze trestního řízení…
Bez takovýchto nových struktur, resp. útvarů, nemá význam zřizovat jakékoliv „protikorupční soudní tribunály“, kterým nikdo žádnou trestní věc nepřinese… Vzpomeňme např., jak Ivan Langr za tichého souhlasu všech politických stran zrušil tzv. Finanční policii ČR, která měla velké úspěchy při odčerpávání nelegálních výnosů z trestné činnosti. Její rozbití a rozptýlení „kamsi“ v policejní struktuře tuto část protikorupční činnosti výrazně oslabilo. Osobně jsem přesvědčen, že i přes různé proklamace, takřka všem vyhovuje bezzubá policie, dozorovaná pasivním, či nečinným SZ
6) v rámci protikorupčních opatření by nemělo chybět zavedení podrobných majetkových přiznání, bezpečnostních prověrek ústavních činitelů, ale také úředních osob na pozicích vedoucích v rámci státní správy.
No, a samozřejmě výrazné omezení imunity všech ústavních činitelů.
Ale tím nechci nikoho provokovat – i o tomhle se přece zcela bezvýsledně beseduje takřka dvacet let J
Marcus Tullius Cicero v „Obhajobě Milona“ píše: „Kdo neví, že největším lákadlem ke zlu je naděje na beztrestnost…?“ stýská se - exsenátor Mejstřík?
(„Quis ignorat, maximam illecebram esse peccandi, impunitatis spem?“)
7) poznámka k financování politických stran, a to zejména neformálními sponzorskými dary = zcela nepochybně jde o kupování si vlivu, obchodních zakázek - a bohužel zřejmě i beztrestnosti = to vše předem…
K tomu přece nepotřebujeme protikorupční agenty v roli provokatérů = byl by jich při jakémkoliv jejich počtu nedostatek. Stačilo by se jen chovat jinak, vést řádné evidence všech sponzorských darů, průhlednější financování…
Ale to už se zas vracím do bývalé své role Dona Quijotta J
8) Další připomínka směřuje k našemu vzájemnému ujišťování se, že nejméně jeden rok necháme beze změn sotva půl roku účinný nový Trestní zákoník – a časem ho třeba budeme novelizovat na základě zkušeností z praxe. Namísto toho registrujeme pokusy o další novelizace. Velmi se znovu a znovu přimlouvám, abychom ho prozatím neměnili = vždyť ho mnozí z občanů ještě ani přečetli.
Naproti tomu všichni dlouhodobě víme, že nám chybí komplexní rekodifikace Trestního řádu, která měla přijít s novým Trestním zákoníkem. My však neustále novelizujeme ten stávající z roku 1961 = padesátiletý s mnoha omlazujícími kůrami…
Navíc velice problematický (vzpomeňme například na stále diskutovaný a velice pochybný tzv. Náhubkový zákon). Jako zákonodárci opakovaně dílčími úpravami doháníme to, co státy EU ve svých kodexech mají…
Je to nekoncepční přístup, který mate nejen občany, ale i právníky-profesionály.
Dovolím si poznámku legislativního rázu:
Povšimněme si, že z Trestního zákoníku zmizelo ustanovení o účinné lítosti právě u skupiny tzv. korupčních deliktů = nikdo na mé připomínky v rámci rekodifikace a náledné novely TrZ nereagoval, ačkoliv toto ustanovení bylo dlouhodobě pokládáno za jeden z mála prostředků trestního práva hmotného v boji proti korupci: = viz písemný návrh na novelu TrZ pro MS ČR = 1.3.2009
Hlava X - Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných - Díl 3 = Úplatkářství
Pozn.: V rámci tzv. společných ustanovení chybí Zvláštní ustanovení o účinné lítosti tak, jak bylo uvedeno v § 163 trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb.), když toto ustanovení TrZ bylo považováno za jeden z mála právních prostředků možného boje proti korupci:
= Pozměňovací návrh na doplnění Trestního zákoníku:
§ 334a Zvláštní ustanovení o účinné lítosti
Trestnost podplácení (§ 332) a nepřímého úplatkářství (§ 333) zaniká, jestliže pachatel úplatek poskytl nebo slíbil jen proto, že byl o to požádán, a učinil o tom dobrovolně a vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům bez zbytečného odkladu oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; to neplatí, byl-li úplatek poskytnut nebo slíben v souvislosti s výkonem pravomoci úřední osoby uvedené v § 334 odst. 2 písm. a) až c) nebo písm. d), jde-li o úřední osobu, zastávající funkci v podnikající právnické osobě, v níž má rozhodující vliv Česká republika nebo cizí stát.
Vzhledem k tomu, že jsem přesvědčen, že projednávané protikorupční opatření potřebuje podstatně více změn, včetně těch koncepčních, pozměňovací návrh v tomto znění nepodávám = budu však rád, když se nová Vláda ČR nad těmito připomínkami zamyslí.
Je nanejvýš logické, aby při současných změnách ve vedení celého státu – a předběžných prohlášeních nejvyšších představitelů koaličních stran, měla právě nová Vláda ČR možnost předložit svůj Zákon o protikorupčních opatřeních. Osobně však doufám, že tento navrhovaný protikorupční zákon zcela nezavrhne – a převezme z něho užitečné a účelné návrhy, které jsem zmínil v úvodu.
I proto nemá význam, abychom tento tzv. Protikorupční balíček vraceli Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, i když je čerstvě v novém složení – ale aby nová Protikorupční česká vláda této Sněmovně předložila svůj nový účinný návrh Protikorupčního zákona, o němž může nová Dolní komora diskutovat – a nám pak znovu předložit něco přijatelnějšího. Doufám jen, že nepůjde o opatření, o jejichž zákonnosti či nelegálnosti již předem budeme (společně s Ústavním soudem ČR) pochybovat…
Je toho ještě spousta, co bych Vám k této problematice chtěl sdělit, ale doufám, že k tomu bude ještě dostatek času a možností v rámci projednávání anebo dokonce příprav nového Protikorupčního batohu…
Všem nám k tomu přeji splnění očekávání, ale i pevné zdraví – a dostatek psychické odolnosti - a zřejmě i notnou dávku otrlosti…
§ 163 Zvláštní ustanovení o účinné lítosti (Zák. č. 140/1961 Sb., trestní zákon)
Trestnost podplácení (§ 161) a nepřímého úplatkářství (§ 162) zaniká, jestliže pachatel úplatek poskytl nebo slíbil jen proto, že byl o to požádán, a učinil o tom dobrovolně a vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům bez zbytečného odkladu oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; to neplatí, byl-li úplatek poskytnut nebo slíben v souvislosti s výkonem pravomoci veřejného činitele uvedeného v § 162a odst. 2 písm. a) až c) nebo písm. d), jde-li o veřejného činitele zastávajícího funkci v podniku, v němž má rozhodující vliv cizí stát.
|
