|
Představitelé občanských poraden a politici řešili, jak zmírnit dluhy v Královéhradeckém kraji Ve čtvrtek 29. října v 9 hodin proběhl na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje v sále zastupitelstva seminář Asociace občanských poraden (AOP) za účasti senátora JUDr. Miroslava Antla a poslankyně Ing. Hany Orgoníkové k projektu „Dluhové poradenství“, který realizuje AOP ve spolupráci s členskými občanskými poradny. Na semináři vystoupili poslankyně Hana Orgoníková, senátor Miroslav Antl, radní Královéhradeckého kraje pro sociální věci Miroslav Uchytil, předseda sociálního výboru Otakar Kalenda , člen Výboru AOP Hynek Kalvoda, vedoucí OP Rychnov nad Kněžnou Petra Kozlová, ředitel AOP Vladimír Bako, zástupce Poštovní spořitelny Josef Bárta (ředitel pobočky PS v Hradci Králové) a další odborníci s dlouholetými zkušenostmi v oblasti zadlužování. Dokumenty ke stažení:  TZ - seminář k dluhovému poradenství 
Program semináře 
Občanská poradna, Rychnov nad Kněžnou, AGAPÉ,o. s.
Prezentace Asociace občanských poraden 
Dluhové poradenství
Statistika dluhy-Královéhradecký kraj 2008-II.Q2009 
Přepis vystoupeni JUDr. M. Antla
Poznámky k přípravě na vystoupení na téma Předlužení JUDr. M. Antla
 Cíl semináře: Zamyšlení nad problematikou předlužení
Téma zadlužení je v naší společnosti stále aktuálnější, a to jednak díky ekonomické krizi, která zasáhla také naší republiku a vede kromě jiných k rozsáhlejšímu propouštění lidí a snižování finančních příjmů občanů, tak díky narůstajícím aktivitám některých nebankovních poskytovatelů půjček, úvěrů, kteří stále rozšiřují své propagační akce zaměřené přímo pro nízkopříjmové skupiny obyvatel (a tedy lidi, kteří nemají zdroje na splácení a nejsou často schopni pochopit některá smluvní ustanovení, nemají prostředky ani kapacitu se v případě problémů účinně bránit). Nárůst zvyšování dluhů ČR se projevuje dle každoročních zpráv ČNB také v makroekonomickém hledisku. Stejně tak každoroční zprávy ČNB ukazují zvyšující se míru zadlužování našich občanů. I když z makroekonomického hlediska nepatří naše republika mezi státy s vysokou mírou zadlužení občanů, z hlediska individuálních osudů desetitisíců našich spoluobčanů jde o rozsáhlý problém.
To potvrzuje také meziroční nárůst exekucí provedených v ČR, zvyšující se počet lidí, kteří využívají nejrůznějších sociálních služeb a dalších neziskových organizací s tím, aby jim pomohly řešit jejich problémy s dluhy (občanské poradny, které působí ve všech krajích ČR, terénní sociální služby, které pracují se zadluženími lidmi a pomáhají jim např. při analýze jejich životní situace, v komunikaci s věřiteli nebo se sestavením osobních či rodinných rozpočtů). Problémy občanů s dluhy jsou těsně propojeny také s dalšími oblastmi každodenního života, jako je zvyšování napětí v mezilidských a rodinných vztazích, které často ústí do rozpadu mezilidských vztahů, problémy v nájemních a podnájemních vztazích spojených s dalšími těžkostmi v oblasti bydlení , zaměstnaností (vzrůstající počet nezaměstnaných, snižování výdělku mnoha lidí z nižších a středních sociálních vrstev). Individuální dluhy jsou tak závažným společenským tématem, že na něj upozorňují také veřejnoprávní a soukromá média (např. pořad Krotitelé dluhů vysílaný v České televizi).
Tak jako se dluhy jednotlivců, kteří jsou v závažných životních situacích, nevyřeší samy, ani pouhá celospočenská osvěta či aktivní služby pro dlužníky nepomohou ke změně v této oblasti. Předlužení lidí je třeba řešit komplexem aktivit a opatření, které podpoří snižování nárůstu dlužníků: ať už se jedná návrhy na změny v legislativě dle aktuálních identifikovaných problematických oblastí (např. větší regulace exekutorů a jejich důsledná kontrola, zvážení změny v náročnosti podmínek při poskytování spotřebitelských úvěrů), prevence předlužení prostřednictvím vzdělávání, a to nejen na základních středních školách (ale skutečně vzdělávání – formální a neformální, které zasáhne všechny dotčené vrstvy obyvatel), propagační aktivity, které upozorňují občany na možná úskalí předmětné legislativy či nekalé praktiky v poskytování půjček, úvěrů zejména v chování některých nebankovních společností a fyzických osob, podporou bezplatných sociálních služeb a spotřebitelských organizací, které pomáhají předluženým lidem nebo provádí preventivní aktivity pro lidi ohrožené nezvladatelnými dluhy. Přepis z vystoupení senátora JUDr. Miroslava Antla k problematice předlužení - Problémy dlužníků z hlediska trestněprávního Přeji vám dobrý den, já spíš teď pronesu svoji zdravici a jsem rád, že jste přišli. I když jsem očekával větší počet lidí, nicméně připravujeme i písemnou podobu těchto vystoupení, tak pak nejméně na našich webových stránkách, tam si, myslím, aby byly zpřístupněny i všem ostatním, bychom chtěli předat informace, které dnes uslyšíte každopádnější a znovu i já děkuji organizátorům za tuto akci i panu řediteli. Mám za to, že podporuje tento projekt. Jinak já se vyjádřím k této problematice z pohledu trestněprávního, protože vlastně celý život se živím jako trestní právník. V tuhle chvíli bych chtěl jenom upozornit v tom programu na bod 9, ta trestněprávní oblast bude moje a nebudeme se překřikovat s paní doktorkou Jolanou Maršíkovou, která dorazí, ona by měla mít tu část, která je zajímavější.
Historicky jsem se podíval, jak je to s předlužením. A našel jsem ustanovení podle § 486 trestního zákoníku z roku 1852, který pojednává o předlužení. A tam se tehdy už psalo, je to už více jak před 150 lety: „Dlužník několika věřitelů, který si přivodí z nedbalosti platební neschopnost zejména tím, že činí přílišná vydání lehkomyslně nebo nepřiměřeně užívá úvěru nebo jej poskytuje, promarní část majetku nebo sjedná odvážný obchod, který nenáleží k řádnému vedení jeho obchodu, nebo je s jeho majetkovými poměry v nápadném odporu a tak dále bude potrestán pro přečin tuhým vězením. Od tří měsíců do jednoho roku.“ Všimněme si, že už tehdy tam byla nedbalostní forma zavinění. Ta trestní sazba odpovídá současným trestním sazbám, akorát že u nás nejde určitě o tuhé vězení.
Pár poznámek, ještě abych navázal na své kolegy, respektive předřečníky. Slyšeli jsme vlastně důvodem, neboli pohnutkou, k předlužení bývá nadměrné utrácení, nebo nadměrné půjčky převáží na celý život nad poměry. Od roku 2007 se do trestního zákona dostal i trestný čin předlužení v § 256 c) trestního zákona. Tedy nejde jen o tzv. občanskoprávní spor o zaplacení dluhu o náhradě škody, ale hrozí i trestní stíhání. A to je důležité vědět, myslím, z hlediska trestněprávní prevence to neustále opakovat, zmiňovat a upozorňovat, zejména chovají-li se lidé skutečně neuváženě a lehkomyslně, jak tady bylo konstatováno už před chvilkou panem ředitelem Bártou, který vlastně promluvil velmi fundovaně a precizně o problematikách půjček, úvěrů, úrokových sazeb apod. K tomu přistupují různé lákavé reklamy, které slibují všem údajně dostupné půjčky, nákupy spotřebního zboží za výhodné ceny na půjčku s nízkými poplatky. Je zřejmé, že nemusí jít vždy jako o sociálně slabší lidi s nízkým příjmem, ale i o lidi majetné. Viděl jsem kolem sebe i případy zejména z poslední doby, kdy lidé i vyšší manažeři, kterým se dobře dařilo, si vzali hypotéku, přibrali spotřebitelský úvěr na vybavení domu, k tomu si pořídili auto na leasing, pokud ho nedostali od zaměstnavatele. Zvykli si v celé rodině na kreditní karty a pak stačil úraz, nemoc, ztráta zaměstnání, která následovala, nebo krize v podnikání a v tu chvíli se dostává do platební neschopnosti a do stavu předlužení. Kromě tedy již zmíněných problémů v rámci vypořádání dluhu mu začne hrozit i trestní stíhání a konečné odsouzení trestním soudem. Bylo tady zmíněno zejména v prezentaci Hynka Kalvody, že vlastně problémy nemají jenom dlužníci, ale i věřitelé. I tito se paradoxně mohou dostat do konfliktu s tím ustanovením trestního zákona, tak, jak jsem vám ho řekl, a ocituji v zápětí, protože i oni tím, že třeba příliš půjčují, se dostávají pak do platební neschopnosti a z věřitele se tak stává náhle dlužník. Na to pamatuje ostatně i právě ustanovení § 256 c), což je trestný čin předlužení. Já vždycky pro ty z Vás, které by to zajímalo z hlediska trestněprávního postihu, zdůrazňuji, že nám od 1. 1. příštího roku, to znamená vlastně za dva měsíce, začne platit zcela nový, zdůrazňuji, zcela nový trestní zákoník a s neuvěřením sleduji jak některé orgány činné v trestním řízení to zatím vůbec nezajímá a hrozím se toho, že od půlnoci 1.1. 2010 náhle třeba policisté budou pracovat se zcela novým trestním zákonem, kde neodpovídá ani jedno číslo paragrafu, trestné činny jsou jinak sestaveny a mnohdy se i jinak jmenují a mají odlišné skutkové podstaty. No prostě uvidíme. Každopádně trestný čin předlužení bude i nadále v trestním zákoníku pod názvem Způsobení úplatku, najdete ho v § 224 nového trestního zákoníku. Všimněme si - ta skutková struktura tam zůstává stejně formulovaná, to znamená z hlediska zavinění nemusí jít už o úmysl, stačí vědomá nedbalost, v podstatě koncipováno tak, že pachatel věděl, že se může dostat do problému v rámci předlužení, ale bez přiměřených okolností spoléhal, že k tomuto nedojde.
Tady by šlo o pachatele, který činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům. Pak jsou tady další podmínky, ale vybral jsem ty zásadní: poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač je to v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, to znamená v prvém případě dlužník, v druhém bývalý věřitel. Je tady i další forma, ač ví, že je předlužen, přijme nový závazek nebo zřídí zástavu - i toto chování je kvalifikováno jako trestný čin předlužení. Ta trestní sazba je tady až na jeden rok, proto jsem ji srovnal s tím bývalým, kdysi platným a jak dále zjišťujeme,tak i precizně zpracovaným historicky trestním zákoníkem. Jinak samozřejmě při vyšší škodě, a to je u těch majetkových trestných činů obvyklé, se zvyšuje trestní sazba až na tři roky v případě, že půjde o značnou škodu. Značná škoda je přes pět set tisíc korun, pak se samozřejmě zvyšuje výškově rozsah škody , ale to snad nepředpokládáme. Já jsem v úvodu řekl, že vlastně s předlužením nám vznikla škála trestných činů a nejde jenom o trestné činy majetku, které shrnu v zápětí stručně, ale šlo by o trestné činy proti životu, zdraví, trestné činy proti svobodě lidské. Já sám jsem se setkal i s pachateli vražd, když důvodem skutečně bylo předlužení, to znamená z nějakých důvodů se ten dotyčný dostal do stavu, až řekl bych skoro bídy a neřešitelné situace, a nejen, že by spáchal sebevraždu, ale spíše vraždil a na sebevraždu už neměl dostatek síly psychické a rozhodnosti a v podstatě se prokázalo, že on sám by se nezabil. Mohl bych mluvit i o jiných důvodech a docela si to v tom koloběhu a v tísnivé situaci, kdy se dlužník dostává do beznadějné situace a páchá trestnou činnost, aby si opatřil prostředky pro splácení dluhu a nebo proto aby přežil v uvozovkách, tak je schopen se dopouštět znovu říkám i těch nejhorších i nejzávažnějších deliktů. Setkal jsem se i ze svým v uvozovkách svým dvojnásobným vrahem Martinem Vlasákem, který vraždil tady v Hradci Králové. Měl dvě a půl vraždy, protože tu první nestačil provést jenom kvůli tomu, že byl závislý gambler a potřeboval další finanční prostředky, myslím si, že ta situace, a nepřeháním, je mnohdy srovnatelná. Ale rychleji dál. Další trestné činy, které s tím souvisí, jsou poškozování věřitele, zvýhodnění věřitele, teď je najdeme v § 256 - je poškozování věřitele do budoucna v § 222 nového trestního zákoníku najdeme poškození věřitele. Všimněme si, že už je to dokonalý způsob vyjádření trestného činu. Trestný je ten, kdo předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek nebo svůj majetek zdánlivě zmenšuje nebo v řízení před soudem odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku anebo v tom prohlášení uvede nepravdivé nebo hodně zkreslené údaje. Tady je zase jednoroční trestní sazba. Další forma je taková u poškozování věřitele, že zničí, poškodí, zatají, zcizí nebo odstraní část majetku dlužníka nebo k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku. Tady lidově řečeno je to situace, kdy dlužník uklízí majetek, ze kterého by se mohl věřitel uspokojit. Můžeme se setkat i s podnikatelem, bohužel velmi často, který se dostává do platební neschopnosti, do stavu předlužení. Vloží celý svůj zbylý majetek použitelný k uspokojení věřitelů, to jsou nemovitosti a technologická zřízení, do nově založené společnosti s ručením omezeným s vědomím, že vůči této společnosti už věřitelé nebudou mít možnost uplatnění své pohledávky a posléze tento svůj obchodní podíl navíc převede na jinou osobu, takže to je typické chování, které lze kvalifikovat jako poškozování věřitele a myslím si že tam souvisí s další trestnou činností majetkového charakteru, pokud jde o zvýhodňování věřitele v § 256 a) nově ho najdeme v § 223 nového trestního zákoníku a bude se jmenovat Zvýhodnění věřitele. Tady ta skutková podstata, respektive formální znak, respektive objektivní stránka, je taková, že dlužník, který není schopen plnit své splatné závazky, zmaří byť i jen částečně uspokojí svého věřitele tím, že zvýhodní věřitele jiného.Tady se předpokládá více věřitelů a zvýhodnění jednoho naprosto, ale neadekvátně oproti jiným, proto, že tady jde o povinnost uspokojovat za úplatkové situace věřitele poměrně podle výše jejich pohledávek nebo podle data kdy ty právní důvody k plnění naběhly. Jinak je nutno říci, že se stíhá jen výjimečně a navíc k tomu přispělo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z tohoto roku z dubna, kdy oni říkají, že skutkovou podstatu tohoto trestného činu nenaplňuje jednání insolventního dlužníka, který sice úplně uspokojí splatnou pohledávku jen některého z více svých věřitelů, což by bylo formálně tím trestným činem, jestliže tak učiní s odůvodněním předpokladem s učiněním získání dalších prostředků potřebných k uspokojení dalších potřebných pohledávek věřitelů, to znamená, že když on bude tvrdit, že si vybral jednoho jenom proto, aby mohl uspokojit dál ostatní, tak by dál neměl být stíhán. Já jsem zmínil, že by mohlo jít ve srovnatelně s nějakou jinou závislostí, ať už na drogách nebo penězích ve formě hazardního hráčství. Mnohdy vytloukání klínu klínem. Z těch činů trestně majetkových zdůrazňuji trestný čin podvodu v § 250 trestního zákona, můžeme ho pak nově najít v § 209 nového trestního zákona důvod je ten že jeden může druhého nebo zejména sebe obohatí tím že uvede někoho v omylu. Využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí škodu minimální, nepatrnou, to je přes pět tisíc korun.Tady nám pak ty trestní sazby rostou, to se dá říct i u ostatních trestných majetkových činů, o kterých se velmi rychle zmíním. S výší škody vzroste trestní sazba, to znamená - půjde o škodu nikoliv malou, což je pře 25 000,- Kč, tak je tam 6 měsíců nebo 3 roky trest odnětí svobody. 2-8 let půjde-li v případě o škodu značnou, to je přes 500 000,- Kč, a 5-12 let, to je u velkého rozsahu přes 5 000 000,- Kč. Pachateli se musí prokázat, že už od počátku věděl, že druhá strana jedná v omylu, nově se nám tam přidala i ta další podmínka, kterou jsem již zmínil.To znamená pachatel neuvedl pravé skutečnosti, které měly vliv na rozhodnutí proti strany, k tomu možná přistupuje i pojistný podvod, ten by jste našli v § 250 trestního zákona a do budoucna v § 210 nového trestního zákoníku. Je to podle mého názoru úmyslné vyvolání pojistné události, která nenastala apod. Uvědomělý podvod pak je v § 250 b) a nově v § 211 nového trestního zákoníku a tady je to jednání bez souhlasu věřitele nebo jiné oprávněné osoby použije úvěr nebo subvenci nebo dotaci na jiný než určený účel. Zase trestní sazby - ta základní je 2 roky odnětí svobody a také nám narůstají u podvodu. Jinak nás čeká v novém trestním zákoníku dotační podvod, najdeme ho v § 212 nového trestního zákoníku. Samozřejmě, že musíme i uvažovat o trestném činu lichvy, o kterém se často debatuje, ale trestní stíhání je velmi složité. Když nikdo nepožaduje stonásobky vlastně půjčené částky najdeme v § 253 v současné době a v novém § 225 je to zneužití tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení při čemž si dá pachatel plnění nebo slíbil jiné plnění v hodnotě v hrubém nepoměru. Nebo, kdo takovou pohledávku uplatní nebo má v úmyslu ji uplatnit na sebe (převede na sebe). Tady jde o neúměrné obohacení věřitele na úkor dlužníka při půjčování peněz, jinak je bohužel konstatováno, že půjčování peněz na lichvářský úrok až na několik procent měsíčně není nějak výjimečné a vlastně je pochybnost i o tom, zdali je trestné. Je těžko prokazatelné, protože vymáhání splátek je velmi těžké. Obvykle vylučuji, že by se odvážil přijít na policii. Samozřejmě ne vždy policie vstřícně chová a poučí toho poškozeného. V každém případě svědci a oznamovatelé chybí a v podstatě mají lichváři zcela otevřenou cestu. Já sem se díval na nějaké sociologické šetření, mezi zákonodárci kde byli zákonodárci dotazováni kolik procent si myslí, že už by byl trestný čin lichvy. Drtivá většina z 50 % a více, někdo dokonce z těch nejvyšších činitelů říkali, že by to mělo být přes 100 % nebo 100 násobky %. V tu chvíli, kdy mají zákonodárci takové to povědomí, tak samozřejmě můžeme očekávat, že by to někdo mohl považovat za trestný čin, ačkoliv lichva právě bývá i příčinnou další trestné činnosti. A znovu bych se vracel k těm nejzávažnějším následným trestným činům. Samozřejmě sem bude patřit krádež mezi majetkové trestné činy, které mohou být v důsledku předlužení. Je to v § 247 a bude v § 225, je to přisvojení si cizí věci tím, že se jí jiní zmocní. Sem i dále patří zpronevěra v § 248 trestního zákona, jinak nově v § 225 nového trestního zákoníku. Je to přisvojení si cizí věci, nebo jiné majetkové hodnoty, která byla tomu dotyčnému svěřena. To znamená zneužití pro jiný účel, než bylo dohodnuto. Jinak tady v závěru už chci konstatovat, že v novém trestním zákoníku dojde bohužel ke snížení horní hranice sazby trestní u všech těchto posledních odstavců nejzávažnějších majetkových zločinů se škodou velkého rozsahu, je to přes 5 000 000 ,- Kč a to o 2 roky. To znamená z 12 let na 10 let. Já jsem to velmi kritizoval i v zasedání senátu, psal jsem o tom, leč marně, protože to nikoho nezajímá, ani mediálně to není zajímavé, v podstatě jsem to srovnával k té historicky největší krádeži peněz. To je pan Procházka, který odcizil neuvěřitelnou částku. Tak on už v tuto chvíli kdyby ho chytli, tak mu bude maximálně hrozit 10 let. Na místo aby se zpřísňovalo, nemyslím u majetkových deliktů jako takových, ale u těch nejzávažnějších majetkových, to znamená tam, kde jde skutečně o sta milionové částky, tak se nám sazba snižuje na 10 let a vůbec ta moje polemika žádný zájem v senátu nevyvolala. Nedivím se už málo čemu. Protože dlužník musí s návrhem na od dlužení podat insolventní návrh. Chci na závěr zmínit trestný čin porušení povinnosti v insolvenčním řízení teď je v § 126 v trestním zákoně a nově bude v § 225 nového trestního zákona. Ta skutková podstata je taková – ten, kdo v insolventním řízení maří nebo ztěžuje výkon insolventního správce a tím ohrozí účel insolvenčního řízení, tak se dopouští trestního činu. A teď si myslím, že i časově, ale i jinak, jsem umožnil paní místopředsedkyni krajského soudu JUDr. Maršíkové, aby mohla zde navázat svým tématem.
A děkuji za pozornost. Poznámky k přípravě na vystoupení senátora JUDr. Miroslava Antla k problematice předlužení
P Ř E D L U Ž E N Í
Nadměrné utrácení, nerozvážné půjčky, rozmařilý život - nad poměry = vede nejen k zadlužení, ale často i k předlužení.
Od roku 2000, kdy se dostal do TZ trest. čin PŘEDLUŽENÍ (v § 256c) už nejde jen o tzv. občanskoprávní spor o zaplacení dluhu a náhradu škody = hrozí trestní stíhání...
Podíváme-li se kolem, obklopují nás různé lákavé reklamy, slibující výhodné a všem údajně dostupné půjčky, nákupy spotřebního zboží, zejména elektroniky za výhodné ceny na půjčku s nízkými poplatky atd. = mnoho lidí těmto svodům podlehne…
A nemusí jít vždy jen o sociálně slabší lidi s nízkým příjmem, ale i o lidi majetné, resp. bohaté
= v době, kdy se jim daří, si vezme hypotéku, přibere spotřebitelský úvěr na vybavení bytu, k tomu si pořídí auto na leasing a zvykne si na kreditní kartu – pak stačí úraz, nemoc, ztráta zaměstnání, krize v podnikání apod. = náhle není schopen splácet dluhy, přijde o zástavu, auto, věci – a k tomu je zde reálná hrozba trestního stíhání a odsouzení.
Paradoxně se do konfliktu s tímto ustanovením TZ může dostat nejen dlužník, ale i věřitel - člověk, který naopak půjčky jiným osobám poskytuje. Přivodí-li si poskytováním půjček předlužení, dopustí se i on trestného činu předlužení. Dostane-li se věřitel kvůli nespláceným půjčkám sám do finančních problémů, hrozí mu trestní stíhání úplně stejně jako dlužníkům…
Dle současného Trestního zákona (účinného do konce tohoto roku) = TZ
ale i Nového Trestního zákoníku (účinného od 1.1.2010) = NTrZ
§ 256c PŘEDLUŽENÍ (v § 224 NTrZ = TČ Způsobení úpadku):
(1) Kdo, byť i z vědomé nedbalosti [§ 5 písm. a)], si přivodí předlužení tím, že
a) činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům,
b) spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru,
c) užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem,
d) poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo
e) učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z vědomé nedbalosti [§ 5 písm. a)], ač ví, že je předlužen, přijme nový závazek nebo zřídí zástavu.
(3) Odnětím svobody až na tři roky bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu.
(4) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.
S tímto trestným činem úzce souvisejí i další trestné činy proti majetku (ostatní trestné činy = proti životu a zdraví, proti svobodě aj. musím vynechat…)
§ 256 POŠKOZOVÁNÍ VĚŘITELE (- shodně v § 222 NTrZ = „poškození“…)
(1) Kdo i jen částečně zmaří uspokojení svého věřitele tím, že
a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní část svého majetku,
b) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,
c) svůj majetek zdánlivě zmenšuje, nebo
d) v řízení před soudem odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo i jen částečně zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že
a) zničí, poškodí, zatají, zcizí nebo odstraní část majetku dlužníka, nebo
b) k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.
Pozn.: ustanovení slouží k ochraně věřitele před jednáním, kterým dlužník tzv. "uklízí" majetek, ze kterého by se mohl věřitel uspokojit.
Př.: podnikatel ve stavu předlužení i platební neschopnosti vložil celý svůj zbylý majetek použitelný k uspokojení věřitelů (nemovitosti a technologická zařízení) do nově založené společnosti s ručením omezeným s vědomím, že vůči této obchodní společnosti věřitelé své nároky nemohou uplatňovat - a posléze svůj obchodní podíl ve společnosti převedl na jinou osobu.
§ 256a ZVÝHODŇOVÁNÍ VĚŘITELE (- shodně § 223 NTrZ)
(1) Kdo jako dlužník, který není schopen plnit své splatné závazky, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele tím, že zvýhodní jiného věřitele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.
Pozn.: jde o další povinnost = uspokojovat za úpadkové situace věřitele poměrně podle výše jejich pohledávek. V opačném případě, zejména tehdy, je-li některému z věřitelů zaplaceno na jeho pohledávku nápadně více způsobem, že to zmaří uspokojení ostatních věřitelů, jde o trestný čin = stíhá se výjimečně…
Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 5 Tdo 301/2009, ze dne 22.4.2009:
Skutkovou podstatu trestného činu zvýhodňování věřitele ve smyslu § 256a odst. 1 tr. zák. nenaplňuje jednání insolventního dlužníka, který sice plně uspokojí splatnou pohledávku jen některého z více svých věřitelů, jestliže tak učiní s odůvodněným předpokladem získání dalších prostředků potřebných k uspokojení splatných pohledávek ostatních věřitelů.
VYTLOUKÁNÍ KLÍNU KLÍNEM…
§ 250 PODVOD (- shodně § 209 NTrZ)
(1) Kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu nikoli malou.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
(4) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.
Pozn.: musí se pachateli dokázat, že přinejmenším věděl, že druhá strana jedná v omylu i tehdy, když jej pachatel sám nezpůsobil. Trestní postih je možný i tehdy, když se prokáže, že pachatel neuvedl podstatné skutečnosti, které mohly mít vliv na rozhodnutí protistrany, bez ohledu na to, zda takové informace o takových skutečnostech mohly být dostupné jinak.
§ 250a POJISTNÝ PODVOD (- shodně § 210 NTrZ)
(1) Kdo při sjednávání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Stejně bude potrestán, kdo úmyslně vyvolá pojistnou událost, nebo kdo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu.
§ 250b ÚVĚROVÝ PODVOD (- shodně § 211 NTrZ)
(1) Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy či v žádosti o poskytnutí subvence nebo dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele nebo jiné oprávněné osoby použije úvěr, subvenci nebo dotaci na jiný než určený účel.
Pozn.:
odst. 3. = škoda nikoliv malá,
odst. 4. = značná škoda
odst. 5 = škoda velkého rozsahu
= trestní sazby stejné jako u podvodu dle § 250 TZ
nově v NTrZ přibyde i tzv. DOTAČNÍ PODVOD v § 212
Někteří dlužníci hledají možnou pomoc u lichvářů = trestný čin se specifickou skutkovou podstatou:
§ 253 LICHVA (- shodně § 225 NTrZ)
(1) Kdo zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch.
Pozn.: jde o neúměrné a nečisté obohacení věřitele na úkor dlužníka při půjčování peněz. Půjčování peněz na lichvářský úrok až několika desítek procent měsíčně není nijak výjimečné, navíc metody vymáhání splátek nebo jistiny obvykle vylučují, že by se poškozený odvážil obrátit na policii.
§ 247 KRÁDEŽ (- shodně § 225 NTrZ)
(1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a
a) způsobí tak škodu nikoli nepatrnou,
b) čin spáchá vloupáním,
c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
e) byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
Pozn.: dělení odstavců podle výše škody - i trestní sazby stejné jako u podvodu
§ 248 ZPRONEVĚRA (- shodně § 225 NTrZ)
(1) Kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
Pozn.: dělení odstavců podle výše škody - i trestní sazby stejné jako u podvodu
...v NTrZ dojde ke snížení horní hranice trestní sazby u všech těchto posledních odstavců = u nejzávažnějších majetkových zločinů – se škodou velkého rozsahu (přes 5 milionů) - o 2 roky = na deset roků trestu OS jako nejvyššího trestu
= s tímto jsem nesouhlasil – a opakovaně kritizoval v Senátu i v médiích…
Protože dlužník musí s návrhem na oddlužení podat současně i insolvenční návrh, závěrem zmínit i TČ z trestných činů hospodářských =
§ 126 PORUŠENÍ POVINNOSTI V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ (- shodně § 225 NTrZ)
Kdo v insolvenčním řízení maří nebo ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozí účel insolvenčního řízení, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
Může navázat JUDr. Jolana Maršíková = místopředsedkyně KS HK pro věci obchodní a správní – a nepochybuji, že i pro věci správné…
Překonejme všichni společným úsilím nejen krizi ekonomickou, politickou, ústavní, ale společně pomožme ostatním lidem překonat i krize osobní, mnohdy vázané na situaci finanční
|
