Podle našeho názoru je velká škoda, že město Rychnov nad Kněžnou nevyužívá služeb pana PhDr. Josefa Kráma, který zasvětil velkou část svého života bádání a propagaci Rychnova nad Kněžnou. Josef Krám již 27 let – bez objednávky a pomoci města – vytváří Rychnovského průvodce: www.rychnovskypruvodce.info.
Jsme přesvědčeni, že málokteré město (pokud vůbec) se může pochlubit tak kvalitním průvodcem a výbornou prezentací. Bohužel, se nyní všichni můžeme přesvědčit, a to na tabulích městského vycházkového okruhu, že mj. i prezentace, spolufinancovaná Evropskou unií prostřednictvím Euroregionu Glacensis, by zjevně potřebovala předchozí konzultaci odborníka - jakým je nesporně i erudovaný historik PhDr. Josef Krám.
I my jsme opakovaně projevili obdiv nad činorodou a přínosnou prací pana profesora - a pro Vás připojujeme i další e-mailové názory, resp. velice kladné ohlasy. Pan doktor Krám jich má k dispozici určitě několik set - a možná i podstatně více...

Pro jistotu jsem angličtinu dvojmo zkonzultoval s Kanadou: Martin Jelinowicz, vnuk Karla Poláčka, který se na konci mailu 9. 11. 2009 v reakci na tu rychnovskou angličtinu a Town’s Habrova podepsal německou slovní hříčkou jako Martin J. von Toronto: Uvadim presny cesky vyznam.The hostel was completed in the year 2001 nebo jenom... in 2001. Hostel byl dokoncen v roce 2001.The belfry was constructed... Zvonice byla postavena...Bell Krystof was cast...Zvon Krystof byl odlit..The ambulance car was constructed and introduced... Ambulancni vuz byl vyroben a uveden do provozu...Slova jako constructed and introduced jsou velmi ohebna a znamenaji vselicos. Pokud mame na mysli velmi urcite objekty, pouzil bych urcity clen. Mozno rici The castle was erected... Hrad, zamek byl zrizen, postaven... The railway station between town of Rychnov and Lan was built...Zeleznicni zastavka mezi mestem Rychnov a Lan byla postavena...Mestska Habrova? Zde je na miste mala poznamka. Vec nelze prelozit, pokud neni smysl jasny. Co se tim mysli? Mestska ctvrt Habrova? Pak bych to prelozil Town’s Quarter Habrova. Town’s Habrova nedava smysl. To je vse. Zdravi Vas a Vase blizke Martin J. von Toronto.
Druhý mail ze stejného dne je od Johna Raise: spravne je hostel was completed, belfry was constructed, ambulance car was built and introduced, was created and erected; k zastavce Lan: pokud to je mezi dvema misty, potom se pouziva "between", a pokud to je mezi vice nez dvema, potom se pouziva "among". Mestska Habrova je nazev zrovna jako Rychnov nad Kneznou  a ja bych slovo "Mestska" neprekladal, nechal bych cely vyraz v cestine, tedy Mestska Habrova.
         

Nepřesnosti v polském překladu - kostel nejsvětější / Nejsvětější Trojice je tu uveden jako kościół Trójcy Przenajświętszej, správně však kościół Najświętszej Trójcy (srov. v polském misálu uroczystość Najświętszej Trójcy), nemluvě o tom, že v Polsku se nejčastěji používá kościół Trójcy Świętej (Wrocław) anebo kościół Świętej Trójcy (Warszawa). Dále jsou v textu nesmyslné kombinace českých a polských výrazů, např. niedaleko Nedvídkova mlýna, przy drodze z Městské Habrové do kąpieliska, chybný je i název lesa w miejscowości Včelné (správně je Včelný).

Nesmyslně použité výrazy – jak jinak hodnotit obraty vybudované sochy svatého Josefa Kalasanského a svatého Jana Nepomuckého (vybudovat můžeme ledacos, ale sochu opravdu ne, neřku-li sochu patrona piaristů, navíc piaristické gymnázium bylo kousek od ní), 1932 vyhořel poslední podsíňkový dům (ve skutečnosti tam byla pěkně velká podsíň neboli podloubí), 1916 byla postavena budova železniční zastávky na Láni - no, budova, ona to byla dřevěná bouda, nic víc, nic míň :-(                  

Na tabuli u rychnovského židovského hřbitova jsou fotografie, ale obě se „trefují“ vedle; ta první není odtud, ale z lesního židovského hřbitova v Podbřezí u Dobrušky a další snímek je sice z Rychnova, ale kdyby tam v záběru aspoň byl hrob Poláčkovy rodiny. Ten je mimo  :-(         

Díry v plotě za tabulí u staré zvonice a Slavína (kdyby to udělal nějaký vandal později, bylo by to trestuhodné, ale takto je to tu hned od počátku při nainstalování), navíc právě tam na tom místě, kde stávalo bývalé gymnázium, mohla být aspoň zmínka o tom, že Karel Poláček byl jeho (neúspěšným) studentem a že byl odtud vyloučen :-(         

Tabule na Starém náměstí je obrácena o 180° přímo do parkoviště - ale to se raději podívejte na starou paní o berlích, jak se k ní snaží dostat. Blíž  to prostě nešlo :-(   
....

Když už se, Karle Poláčku, virtuálně procházíme Vaším rodištěm, tak připomeňme: Za komunistického režimu se na Vás v roce 1967 oficiálně vzpomínalo u příležitosti Vašich nedožitých 75. narozenin. To byla odhalena Vaše busta v Palackého ulici naproti stavebně hodnotnému domu z období pernštejského. Vy ho přece uvádíte v první větě Bylo nás pět: Do školy chodím každý den kolem jednopatrového domu, na kterém je štít s nápisem Martin Bejval. A pod tím jest tiskacím písmem napsáno: Povoznictví a obchod uhlím. Ten nápis je červeně a modře vymalovaný a po obou stranách jsou zkřížená kladívka, což se mi velice líbí. Když si připomeneme Goethovo Dichtung und Wahrheit, tak tady bylo přece kus Wahrheitu – opravdu jste bydlel vedle a chodil kolem do školy, ostatně i ta kladívka tu bývala. Jenže pak v 70. letech došlo na asanaci města, tedy bourání, a za oběť jí padl jak onen historický dům, tak i ten Váš kousek pod ním. Že místo onoho pernštejnského domu byla postavena krabicová budova SNB a že na bourání i toho Vašeho rodného domu se podíleli vojáci Sovětské armády, je pravda stejně tak, jako že zhruba tam, kde stál ten Váš, je teď křižovatka.
Vaše busta však odtud – to už za tohoto režimu – byla přenesena na symbolický rychnovský Slavín mezi kostel Nejsvětější Trojice a starou zvonici. Přišel jste tenkrát, řečeno s Jiřím Suchým, do takové krásné společnosti – překladatele z řečtiny a latiny Otmara Vaňorného, hudebního skladatele Anatola Provazníka a etnografa-folkloristu Vratislava Vycpállka. Onoho 22. března 1992 tam Vaši bustu, zahalenou ve žluté látce, přece spoluodhalovala Vaše dcera Jiřina – přiletěla tenkrát z kanadského North Yorku, kde žila. Tak si říkám, že ta barva byla symbolická, přece jen známe Vaše deníkové záznamy z druhé světové války, které vyšly pod názvem Se žlutou hvězdou.
Vy jste byl taky soudničkář, jsme v Česku a krade se, tak příklad od nás: V březnu 2002 byl na rychnovském Slavíně vyvrácen sokl busty Otmara Vaňorného, jeho busta ukradena, a ta Vaše byla proto odvezena. Později byli čtyři pachatelé vypátráni a my víme, že ji chtěli prodat, aby měli peníze na diskotéku do Králík; to se jim však nepovedlo ani ve Sběrných surovinách, až byla nakonec prodána mimo rychnovský okres za 2 tisíce korun; přitom její hodnotu ocenil soudní znalec na víc než 150 tisíc. Od ředitele rychnovské policie ji pak v červenci z rukou ředitele  rychnovské policie převzal starosta města. No a v prosinci 2002 byl u rychnovského okresního soudu vynesen poslední z rozsudků proti oněm pachatelům. Byl jsem na přelíčení, a tak podávám svědectví: Samosoudce JUDr. Jiří Fuks hodnotil  krádežovou (jeho výraz) trestnou činnost mladistvého Dušana G. (1985), z níž nejzávažnější byla právě tato krádež díla zasloužilého umělce Leoše Kubíčka. Byť odsouzený, který měl za sebou už dva soudem uložené tresty a poslední trestné činy spáchal v podmínce, původně avizoval, že vypovídat bude, před samosoudcem odmítl. Soud ho odsoudil k odpracování 400 hodin obecně prospěšných prací, a nebýt toho, že se busta nakonec našla, trest mohl být přísnější. A ti zbylí tři plnoletí spolupachatelé tohoto trestného činu Štefan T., Emil T. a Juraj L.? Už předtím byli pravomocně odsouzeni k podmíněným trestům nebo 400 hodinám veřejně prospěšných prací.  
Od  červnu 2003 je Vaše busta na náměstí pojmenovaném po Vás Poláčkovo. Jestli Vás to zajímá, tak se dřív jmenovalo Schlossplatz, Nové město, Neustädter Platz, Nové, Zámecké, Malé, Švehlovo, prezidenta Beneše, za komunistů Stalingradské, a teď tedy náměstí Karla Poláčka.
To je skoro všecko, projekt podpořila Evropská unie 30 000 €, zbylých asi 20% až třetinu doplatilo město. Dáno do širších souvislostí v rychnovském regionu - kvalitně jsou zpracovány informační tabule ve Vamberku, bezchybně mají na území mikroregionu Brodec značený okruh s 18 zastaveními a tabulemi, dobrou propagaci dělají např. Olešnice v Orlických horách, Kostelecké Horky, Libel, Záměl a obec Synkov-Slemeno.
Čím zakončit? František Pavlíček v jedné své hře píše, že tady přestává sranda a začíná náboženství. A Vy, Karle Poláčku, jste komentoval hru svého spoluhráče v kartách, když vynesl špatně: Je se blbec.



PAROHÁČI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE!
OD POLÁČKA K MAPĚ Z POPLETÁNIE PŘES PAROHÁČE KE  TŘEM MORAVCŮM


Zavítáme do Poláčkova rodného Rychnova nad Kněžnou, města s pěkným sousoším pětice kluků z Poláčkova Bylo nás pět. Dole na tabulce si u něj přečteme, že autorem těchto soch je Michal Moravec; to je pravda, my jen dodáme: profesor hořické kamenickosochařské školy. Vojtíška Kulhánka v doprovodu vnuka Karla Poláčka Martina Jelinowicze (ten přijel v létě 2007 z Kanady do Rychnova) zaujali u tohoto sousoší spíš než ti kluci „žralok“ na botě Josefa Zilvara z chudobince a pes Pajda, sedící u Čendy Jirsáka.
Vedle těchto artefaktů je umístěn orientační plán města. Příchozí si na něm čte mj., že listinu o udělení znaku města s pannou na jelenu z roku 1488 mají v kolowratském archivu, že hřbitovní kaple Proměnění Páně je vlastně kostel svatého Havla, že ten kostel byl dříve zasvěcen p. Marii a že na rychnovském Slavíně jsou připomenuti Otmar Vaňorný a F. M. Pelcl. Že by jen oni dva?
Je to trochu jak v Popletánii: Ona listina není uložena v  archivu kolowratském, ale v pobočce oblastního archivu Zámrsk na rychnovském kolowratském zámku – kdo si klikl na odkaz, viděl, jak ji drží sám ředitel rychnovského archivu Josef Juza.  Hřbitovní kaple Proměnění Páně není kostel a už vůbec ne farní kostel svatého Havla, i když na popisce k její fotografii na tomto plánu je to takhle napsáno. A v textu o symbolickém Slavíně jde o pravdy jen půl - připomenuti jsou Otmar Vaňorný a F. M. Pelcl, my tam ale taky najdeme busty hudebního skladatele Anatola Provazníka a etnografa Vratislava Vycpálka. Nemluvě o tom, že na tom místě byla i busta Karla Poláčka. Píše se tu o židovské synagoze – ona jiná než židovská tato modlitebna stejně není, takže stačilo napsat synagoga. Připočteme-li pravopisné chyby v textech na plánu (nezvládnutá interpunkce, velká písmena), je to na pováženou. A že kostel svatého Havla byl dříve zasvěcen p. Marii?  Zasvěcen ano, ale výraz Panna Maria se zkracuje P. Marie, a ne p. Marie L
Dovolte panu učiteli odbočku. Pokud budeme s Janem Ámosem názorní, pak příklad současný – jedna televizní moderátorka říká běžně účastníkovi politické diskuse: Zeptám se vás na takovou otázku. Řečeno jemně - tahle jazyková neobratnost je pleonasmus. Jako hospitalizovat někoho v nemocnici nebo židovská synagoga.
Ten orientační plán vydala firma RAFFAELart Červený Kostelec ve spolupráci s Městským úřadem Rychnov nad Kněžnou, někdo to musel kontrolovat a dostat za to i zaplaceno. Řečeno volně se Shakespearem This is a question (To je, oč tu běží). Tak kdo?
    Odpíchněme se k paroháčovi. Rychnov nad Kněžnou, v jehož znaku je panna na jelenu, se připojil k projektu Parohatá města, který je podpořen z grantu Evropské unie a k němuž se přihlásily skoro čtyři desítky evropských sídel. Společným jmenovatelem těchto míst, jejichž zástupci se sešli v roce 2004 v Semilech, je jelen či alespoň jeho paroží ve znaku. No a tento projekt provází slogan „Paroháči všech zemí, spojte se!“ Čestný pionýrský, nic vymyšleno.
A teď k Moravcům: Docela bych uvítal, kdyby na sousedícím náměstí Karla Poláčka u krásné sochy oné trochu tajemné paní bylo napsáno, že se toto dílo jmenuje Spojařka a že je vytvořil umělec stejného příjmení - sochař Luboš Moravec z Dojetřetic u Benešova.  
My si tu závěrem přidáme ještě třetího stejnojmenného sochaře a taky spojeného s dívenkou a jelenem z městského znaku. Jmenoval se Jan Moravec (1910 Česká Skalice - 1983 Levice, obrázek jeho hrobu je zde) a mj. vytvořil překrásnou pannu na jelenu pro vchod do kdysi rychnovské městské spořitelny (nyní Komerční banky). Teď ji mají v atriu rychnovské ZŠ Javornická. A že tentýž Jan Moravec je autorem pamětní desky Bohuslava Balbína na rohu kostela svatého Havla, je pravda, stejně tak i to, že vytvořil pamětní desku starodružiníka Karla Vašátka v blízkých Litohradech a pamětní desku legionářů-absolventů rychnovského gymnázia. Ale opravdu ta kaple Proměnění Páně, jak je uvedeno na onom Orientačním plánu města - stejný najdeme pod Starým náměstím a od léta 2007 i z boku u marketu LIDL - není kostel, ale kaple, a už vůbec ne kostel svatého Havla. Na tom plánu jsou názvy ulic, mj. Jiřího Šlitra. Ale mně na něm třeba chybí ulice Rudolfa Rokla. A mohli bychom číst od prvního odstavce…

PhDr. Josef Krám, Zborovská 1087, Rychnov nad Kněžnou, telefon 608 822 241, www.rychnovskypruvodce.info




 

Přidat odkaz na článek: