|
Díky několikaměsíční komunikaci s předkladateli zákona a důslednému prosazování vlastních návrhů senátora JUDr. Miroslava Antla došlo novelou ke zpřísnění trestních sazeb pro nejzávažnější násilnou trestnou činnost. Z vystoupení senátora JUDr. Miroslava Antla na plénu Senátu lze také zjistit, že senátor Antl má stále určité výhrady k některým nedostatkům, o jejichž nápravu se bude snažit v průběhu dalších let, a to včetně prosazování tzv. absolutního doživotí…
V článku naleznete projev senátora JUDr. Miroslava Antla k trestnímu zákoníku, připravený na plénum Senátu, který však nebyl z časových důvodů přečten celý, dále zpravodajskou zprávu a stenozáznam z projednávání.
PROJEV k novele TRESTNÍHO ZÁKONÍKU Senátní tisk č. 143 Samozřejmě jako právník nerad vidím, když jsou přijímány novely ještě neúčinných zákonů = působí to zmatek – v duších a vědomí (profesionálních) právníků… V daném případě, pokud si všichni vzpomínáme jsme takřka všichni odhlasovali zcela nový Trestní zákoník s tím, že bylo slíbeno ještě do konce roku projednat jeho novelu, když byly připomínky zejména k věkové hranici trestní odpovědnosti (z přijatých 14.ti let na současných 15 let). Již v měsíci březnu jsem tehdejšímu ministru spravedlnosti předal své návrhy k čerstvě přijatému Trestnímu zákoníku, a to ve smyslu svého vystoupení na minulém plenárním zasedání začátkem ledna tohoto roku. Nejprve několik stručných poznámek k tzv. mezinárodnímu drogovému deliktu: - k § 283/4 TZ = Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy = zejména nejzávažnější formy mezinárodního organizovaného drogového zločinu. Tehdy jsem argumentoval osobou odsouzeného česko-kolumbijského bosse Václava Novotného Urbana, který byl odsouzen jen na 14 a půl roku. Žádal jsem podstatně zvýšení horní hranice trestní sazby pro takové případy, včetně možnosti výjimečného trestu odnětí svobody. Došlo ke dvěma zásadním věcem: - horní hranice trestní sazby byla k mé radosti pro takové a další případy zvýšena alespoň na 18 roků (= o 3 roky) - odsouzený Václav Novotný Urban byl však mezitím propuštěn již po 2/3 svého trestu, tedy po necelých deseti letech… A já z toho mohu mít pouze SMÍŠENÉ POCITY… Jedno však vím určitě: je něco nezdravého v soudní praxi při propouštění těch nejzávažnějších zločinců = zřejmě jediným kriteriem je snaha o snížení počtu odsouzených v českých věznicích. Nic proti tomu: nechť soudy dávají šanci kriminálníkům, kteří si to skutečně zaslouží = nemělo by se však tak dít u pachatelů nejzávažnějších zločinů. Bohužel, ze své zkušenosti vím, že se ven na svobodu dostávají i ti vrahové, u nichž byla velice špatná resocializační prognóza. Buďto máme tak skvělé vězeňství, že dochází k zázračné nápravě i u beznadějných případů anebo čistíme věznice a uvolňujeme místa dalším, protože se zkrátka do našich kriminálů nevejdou. Napadá mne (zřejmě nikoliv bezdůvodně), že neustálé připomínky přeplněných českých věznic mohou připravit i argument pro to, že není třeba zavírat pachatele nejzávažnější majetkové, hospodářské, finanční trestné činnosti do kriminálu, resp. že tam není pro ně místo. Podle mého by jim mělo stačit, že jsme jim snížili horní hranice trestní sazby. Ale to jsem zas asi "mimo"... Anebo … - o tom ani nechci spekulovat, protože bych musel vyslovit podezření ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, z korupce apod. Každopádně však, rozčilujeme-li se nad tím, že vrazi a další zločinci dostávají nízké tresty, můžeme si tyto tresty s ohledem na současnou praxi rovnou snížit o jednu třetinu, takže odsouzený, který dostavá od soudu třeba 15 let se s největší pravděpodobností dostane už po 10 letech na svobodu, anebo konkrétní případ, kdy vrazi, kteří byli odsouzeni k výjimečnému trestu odnětí svobody na 21 roků, se dostali již po 14.ti letech domů – a já doufám, že to nebude ke mně domů. Tak to necítím sám, ale lidé z mého okolí a zejména občané mého regionu, které tady zastupuji… Tím se dostávám k dalšímu svému návrhu, což byly: Připomínky k výjimečnému trestu: S ohledem na rozsáhlé mediální diskuze ohledně věkové hranice trestní odpovědnosti zůstává bez povšimnutí, že fakticky nedochází ke zpřísnění doživotního trestu odnětí svobody, když i nadále bude možné propuštění odsouzeného po dvaceti letech, v případě tzv. zostřeného doživotí, po třiceti letech. Navrhl jsem, aby byl nový Trestní zákoník doplněn o tzv. vyloučení možnosti návratu u těch nejtěžších zločinců na svobodu mezi řádné občany, tedy tzv. absolutní doživotí. Jsem přesvědčen, že v případě uzákonění takového trestu by se výrazně snížil i počet příznivců a možná i zastánců trestu smrti… Jde zejména o odsouzené, u nichž je dle znaleckých posudků resocializace vyloučena – a mnohdy konstatována vysoká pravděpodobnost recidivy v případě jejich návratu na svobodu. Osobně jsem přesvědčen, že nové ochranné opatření, tj. zabezpečovací detence, nemůže nahradit „absolutní doživotí“, neboť ne všichni by splňovali podmínky pro uložení zabezpečovací detence (uvedené zejm. v § 100 odst. 2 TrZ). Navíc by se brzy objevily námitky právě proti tomu, že je zabezpečovací detence zneužíváno – a snaží se nahradit „absolutní doživotí“. Určitě by bylo poukazováno na další ustanovení § 100 TrZ, kdy se předpokládá, že by měly soudy pravidelně (jednou ročně) přezkoumávat podmínky pro další trvání zabezpečovací detence. Stejně by hrozilo propuštění takového odsouzeného zločince, resp. gaunera, na svobodu, popř. jeho převedení do výkonu ochranného léčení ve formě ústavní, odkud by mohl svévolně odejít z Psychiatrické léčebny - a znovu nesmyslně vraždit, jak tomu bylo například v případě vraha Ivana Lazoka, který brutálně ubodal sedmnáctiletou studentku gymnázia v den jejích sedmnáctých narozenin. Mohu doložit i další případy pachatelů, kteří by se již nikdy neměli vrátit mezi občany... Proto jsem velmi prosil navrhovatele o zvážení možnosti zavedení zmiňovaného trestu. Další připomínky k výjimečnému trestu: Zásadní moje připomínka směřovala ke skutkovým podstatám zvlášť závažných zločinů, kdy se ruší možnost uložení výjimečného trestu = vydírání, loupež, braní rukojmí, pohlavní zneužívání a znásilnění – s následkem smrti. Tento můj návrh byl částečně akceptován v rámci konečného novelizačního návrhu, předloženého Ústavně právním výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, když došlo u těchto a dalších zločinů ke zvýšení horní hranice trestní sazby na 18 roků trestu odnětí svobody. Ani to však neznamená zpřísnění postihu těchto zločinů, když v současné době je za ně možné uložit i výjimečný trest odnětí svobody. Měl jsem i další připomínky, které nebyly akceptovány vůbec. Ve stručnosti řečeno: jde například i o vypuštění současného ustanovení Zvláštního ustanovení o účinné lítosti tak, jak je uvedeno v současné právní úpravě v § 163 trestního zákona (aktuálně upraveného zák. č. 122/2008 Sb.), když toto ustanovení TrZ považuji za jeden z mála současných právních prostředků možného boje proti korupci. Osobně bych toto ustanovení spíše ještě doplnil než zcela vypustil. Ale to už je jiná kapitola… Takže i já bych měl (a mám) stále ještě dosti připomínek a samostatných doplňujících, resp. pozměňovacích, návrhů. Budu se však k nim vracet až poté, co nabude nový Trestní zákoník účinnosti. Přijetí jakéholiv pozměňovacího návrhu či zamítnutí novely Trestního zákoníku totiž zkomplikuje další trestněprávní praxi. V případě pozměňovacího návrhu jen velice těžko dojde k jeho projednání Poslaneckou sněmovnou P ČR tak, aby došlo ke schválení novely do konce tohoto roku. V případě zamítnutí návrhu novely by s nějvětší pravděpodobností (téměř hraničící s jistotou) došlo k tomu, že by od 1. ledna 2010 začala mj. platit snížená hranice trestní odpovědnosti a docházelo by k trestnímu stíhání a soudnímu postihu osob od 14.tého roku věku. S ohledem na sílící snahy o ponechání současné věkové hranice trestní odpovědnosti by zřejmě došlo v průběhu příštího roku o navrácení hranice trestní odpovědnosti zpátky ze 14.ti let na 15. A tím by došlo k neuvěřitelnému zmatku – a podstatnému ztížení práce orgánů činných v trestním řízení. Přijměme, prosím, tuto novelu, ať už konečně umožníme státním zástupcům, soudcům a policistům, ale i advokátům - i nám (trestněprávním) pedagogům, připravit se na zásadní změny v trestním právu hmotném, které nás očekávají již za pět měsíců. Věřte, že to bude náročné studium… Ostatně i já bych raději viděl trestní odpovědnost dětí od jejich 14.ti let, ale nepovažuji to za tak zásadní, abych kvůli tomu zhatil současnou novelu Trestního zákoníku. Věřím, že k postupné nápravě bude ještě příležitost. V Praze dne 23.7. 2009 JUDr. Miroslav A n t l Senátor - vol. obv. č. 48 Senát Parlamentu ČR Místopředseda ÚPV ZPRAVODAJSKÁ ZPRÁVA Senátní tisk č. 143 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a dalších zákonů Skupina poslanců předložila návrh zákona Poslanecké sněmovně P ČR dne 19. února 2009. Vláda ČR zaujala nesouhlasné stanovisko = k věkové hranice trestní odpovědnosti zpět na 15 let. Ústavně právní výbor PS P ČR poslanecký návrh přepsal a doplnil další změny trestního zákoníku (vyčlenil novou skutkovou podstatu ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky, navrhl zvýšení několika trestních sazeb a opravy drobnějších vad zákoníku). Výbor dále navrhl výše uvedené změny přestupkového zákona, procesní změny k řádnému výkonu trestu domácího vězení a zrušení trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji. Změny byly uspořádány jako komplexní pozměňovací návrh. Ve druhém čtení byla pak z pléna navržena novela zákona o Rejstříku trestů atd. Dne 19. června 2009 na 59. schůzi Poslanecké sněmovny byl návrh novely TrZ přijat. Část první. Změna trestního zákoníku Zásadní, resp. nosnou, částí je změna věkové hranice trestní odpovědnosti zpět na 15 let. Nový platný, ale neúčinný, Trestní zákoník snížil věk trestní způsobilosti z 15 ti na 14 let. Podle návrhu novely, schváleného PS má tedy setrvat na stávajících 15 ti letech, přičemž se současně znovu zvyšuje i věk pro ochranu mládeže. a to rovněž ze 14 na 15 let. K tomu je nutno opět v zákoně provést odpovídající úpravy = přepsat příslušné číslovky. Vkládá se nová skutková podstata trestného činu „ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky“ = § 146a TrZ. Trestní právo zde přímo v popisu znaků (subjektivní stránky) respektuje případy útoků v omluvitelném hnutí mysli (např. silné rozrušení ze strachu, zmatku apod.) anebo v reakci na zavrženíhodné chování poškozeného. Trestní sazba je v základní skutkové podstatě stanovena až na jeden rok, oproti standardnímu ublížení na zdraví, kde se hrozí šesti měsíci až třemi léty odnětí svobody.
Zvyšuje se horní hranice trestních sazeb odnětí svobody: z patnácti na šestnáct až osmnáct let pro pachatele nejtěžších forem celkem 19 trestných činů, 17 z nich spojených s násilím, dále v případě nejtěžšího drogového zločinu a nedovoleného nakládání s radioaktivní látkou = konkrétně : Zpřísnění horní hranice trestu OS z 15.let na 16 roků u těchto trestných činů § 145 odst. 3 = Těžké ublížení na zdraví § 159 odst. 4 = Nedovolené přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy § 164 odst. 4 = Neoprávněné odebrání tkání a orgánů § 170 odst. 3 = Zbavení osobní svobody § 172 odst. 4 = Zavlečení § 186 odst. 6 = Sexuální nátlak § 281 odst. 3 = Nedovolená výroba a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky § 325 odst. 4 = Násilí proti úřední osobě § 344 odst. 3 = Vzpoura vězňů § 382 odst. 4 = Porušování práv a chráněných zájmů vojáků stejné hodnosti § 383 odst. 4 = Porušování práv a chráněných zájmů vojáků podřízených nebo s nižší hodností Zpřísnění horní hranice trestu OS z 15.let na 18 roků u těchto trestných činů § 149 odst. 4 = Mučení a jiné nelidské a kruté zacházení § 283 odst. 4 = Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy § 323 odst. 4 = Násilí proti orgánu veřejné moci Zpřísnění horní hranice trestu OS z 16.let na 18 roků u těchto trestných činů § 168 odst. 5 = Obchodování s lidmi § 173 odst. 4 = Loupež § 174 odst. 4 = Braní rukojmí § 185 odst. 4 = Znásilnění § 187 odst. 4 = Pohlavní zneužití Dále jsou napravena legislativní opomenutí v Trestním zákoníku = např. k trestu domácího vězení…
Část druhá. Změna zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku S ohledem na změnu věkové hranice trestní odpovědnosti zpět na 15 let, je třeba zpět přečíslovat „14“ na „15“ i v dalších zákonech (viz senátní tisk č. 12 v loňském roce). Takže se jednak zrušují novely různých zákonů, které obsahovaly pouze změnu čísel = např. novela zákona o občanských průkazech (vydávání OP zase od patnácti), jednak se v dalších novelách zrušují vybrané body, týkající se předmětné číselné změny. Věk 15 let se má tímto způsobem navrátit např. do trestního řádu, přestupkového zákona (odpovědnost za přestupky), zákona o soudnictví nad mládeží, zákona o sociálně právní ochraně dětí, zákona o ústavní výchově, cizineckého zákona apod. Část třetí. Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech S ohledem na změnu věkové hranice trestní odpovědnosti zpět na 15 let = zpětné přečíslování ze „14“ na „15“… Část čtvrtá. Změna trestního řádu. = doplnění, týkající se trestu domácího vězení. Zapisuje se povinnost odsouzeného nahradit státu náklady spojené s výkonem tohoto trestu a zákonné zmocnění k vydání prováděcího předpisu – podrobnosti kontroly tohoto trestu. Část pátá. Změna přestupkového zákona. = za přestupek proti občanskému soužití (§ 49), nejčastěji jde o urážky, vyhrožování, hrubosti, ublížení na zdraví z nedbalosti, se zvyšuje pokuta z 1.000 na 5.000 korun, v případě další újmy pokuta ze 3.000 na 20.000 korun = viz návrh SVAZU MĚST A OBCÍ Pozn.: podotýkám, že jde o zvýšení horní hranice trestní sazby peněžité pokuty Část šestá. Změna zákona o Rejstříku trestů. Rejstříku trestů se zakládá působnost nového typu. Vedle tradičních opisů a výpisů na žádost, se zavádí vyhledávání a předávání informací z úřední povinnosti. Rejstřík má předávat Ministerstvu financí případ od případu informaci o každém zahlazení odsouzení pro trestné činy, které jsou na seznamu v tzv. ústřední databázi pro vyloučení. Část sedmá. Změna zákona, kterým se mění trestní řád a některé další zákony (novela novely, která je již nejen platná, ale od 1. dubna 2009 i účinná). Novelizuje se zákon, který si vysloužil mediální název „náhubkový“ Změna se přímo netýká naznačeného zákazu v úpravě trestního řádu (§ 8c), ale přináší zrušení nedávno upraveného znění § 178 dosud platného trestního zákona, tj. Trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji (úmyslné i nedbalostní), což je nesilnější postih pro toho, kdo zpřístupní osobní údaje např. z trestního řízení prostřednictvím médií. V novém trestním zákoníku je totožná úprava (§ 180) zachována. Pozn.: Existují zde dva názory, a to našeho (senátního) legislativního odboru s tím, že tímto postupem se vnáší do legislativních procesů jistý teoretický zmatek a pochybnosti – a mohlo by dojít k tomu, že by mohlo být konstatováno úplné zrušení tohoto trestného činu, a to i v novém Trestním zákoníku = nebylo by možno postihnout neoprávněné nakládání s osobními údaji vůbec. Na druhé straně je zde argumentace, že bez takového zrušujícího ustanovení by došlo k tomu, že budou platit vedle sebe dvě ustanovení o trestném činu neoprávněného nakládání s osobními údaji, když novela trestního řádu (tzv. Náhubkový zákon) začala být účinná až po schválení nového Trestního zákoníku. Ústavně právní výbor Senátu se po diskuzi odborné diskuzi mezi odborníky shodl na tom, že předmětná Sedmá část novely Trestního zákoníku zákonu nedporuje a je legislativně v pořádku… Účinnost. Předkládaný zákon má nabýt účinnosti 1. ledna 2010 = účinnost nového Trestního zákoníku. Výjimkou je účinnost části třetí (tři body = doprovodný zákon k zákonu o základních registrech), která má nastat až k 1. červenci 2010. Lhůta pro projednání končí dnem 7. srpna. 2009.
N Á V R H Ústavně právního výboru Senátu Parlamentu ČR:
s c h v á l i t návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR
V Praze dne 23.7.2009
JUDr. Miroslav A n t l
Zpravodaj ÚPV S P ČR
|
