Myslím, že nastal čas, abych se aspoň stručně vyjádřil k Senátu Parlamentu ČR, zejména k jeho tolik diskutované (ne)potřebnosti…
Ve své senátorské kampani jsem opakovaně zdůrazňoval, že Senát je vnímán jako jakási „právní pojistka“ – a že v něm chybí právníci. Po půlročním svém působení v této Horní komoře našeho Parlamentu ČR to mohu jen a jen potvrdit. V Senátu jsme tři právníci z 81 senátorů, což je podle mého názoru skutečně málo. Nechci tím zpochybňovat erudovanost ostatních kolegů – a souhlasím i s tím, že je třeba zastoupení všech různých profesí, abychom mohli diskutovat o různých oblastech života i práva a podělit se vzájemně o své zkušenosti. Zejména oproti lékařům, pedagogům je však právníků skutečně na hranici (existenčního :-)) minima. To se pak projevuje například v diskuzích o poplatcích apod.
Pro mne zásadnější téma je však ÚLOHA SENÁTU JAKO PRÁVNÍ POJISTKY v rámci legislativní činnosti. A tady jsem (velmi) na rozpacích…
Do Senátu Parlamentu ČR se dostávají desítky právních norem, které si vyžadují řádného prostudování, konzultací s odborníky a seriozního posouzení s příp. předložením konkrétního (pozměňujícího) návrhu, směřujícího k nápravě mnohdy nedostatečného a legislativně pochybeného či pomýleného postupu.
A na to skutečně 30.tidenní zákonná lhůta nestačí. To si ostatně uvědomuje většina senátorů (bez ohledu na naši „politickou a klubovou příslušnost“).
Co mi však jako právníkovi vadí nejvíce, je skutečnost, že jako senátoři musíme stále častěji dělat kompromisy, spočívající ve schválení právního předpisu, ač víme, že není precizní, resp. někdy i problematický – a vyžadoval by ještě další změny. A je to pouze proto, že konkrétní zákon je velice potřebný (až „akutní“) pro řešení aktuální společenské či „oborové“ právní situace, přičemž jeho neschválením či vrácením s pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR by se potřebné změny oddálily (mnohdy do nekonečna). Pro názornost mohu uvést dva „čerstvé“ zákony, u nichž jsme byli minimálně na rozpacích. Jde o novelu Obchodního zákoníku a souvisejících zákonů (komentář k němu uvádím samostatně jako zpravodaj za Ústavně-právní výbor Senátu P ČR) a novelu Občanského soudního řádu (OSŘ). U obou těchto novel, které byly předloženy Ministerstvem spravedlnosti ČR (ještě bývalým ministrem panem JUDr. Jiřím Pospíšilem), se v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně P ČR objevily tzv. „přílepky“, tj. části a dodatky, které s předmětnou úpravou nesouvisí – a někdo z poslanců je „přilepí“ v pozměňovacím návrhu. Samozřejmě by bylo správné se těchto přílepků zbavit, vrátit zákon poslancům do Dolní komory Parlamentu ČR – a dát jim tak najevo, že přes Senát s tímhle neprojdou. Tím by však došlo pouze k tomu, že ke schválení zákon by dohledné době určitě nedošlo, což by celkově mělo nepříznivý dopad na celkové řešení stávajícího právního stavu. V minulosti jsem se již o této záležitosti obdobně zmiňoval u projednávání nového Trestního zákoníku v Senátu a stručně i v rámci předchozí (zimní) novely OSŘ (viz přílepek o asistentech státních zástupců). V té současné novele OSŘ (Senátní tisk č. 87) je velice důležitá část, týkající se „domácího násilí“, resp. boje proti němu – a přijetí dalších zákonných opatření k možnému působení na pachatele domácího násilí, tedy mnohdy pachatelů trestné činnosti. V Poslanecké sněmovně došlo opět k doplnění vládního návrhu – a přestože snad nikdo v Senátu nepochyboval o nutnosti přijetí novely OSŘ v ustanoveních, týkajícího se domácího násilí, diskuze se vedla právě o dodatcích (přílepcích) – a po pozměňovacím návrhu a další diskuzi nakonec senátoři nepřijali žádné usnesení, čímž však umožnili schválení zákona. Pokud by však byl přijat pozměňovací návrh, přijetí novely by se oddálilo na příští rok, popř. na „někdy“ či „nikdy“…
Takže: můžeme jen doufat, že volby proběhnou řádně a dojde ke zvolení poslanců, kteří nebudou jen prosazovat „svoje zájmy“ a „sbírat „politické body“, ale budou jednat tak, aby přinesli svou legislativní činností užitečné změny zákonů a zejména prospěch lidí, resp. učinili vše pro jejich blaho (viz např. Cicero: „O zákonech“ „SALUS POPULI SUPREMA LEX ESTO“ = „Blaho lidu budiž nejvyšším zákonem“).
Pak už snad nebudeme muset spěchat – a přijímat vše, co nám poslanci postoupí, ale dostaneme se k řádnému a podrobnému přezkoumání, prodiskutování a k příp. revidování předkládaných zákonů tak, abychom splnili svoji úlohu i poslání…
Další materiály můžete najít na těchto našich webových stránkách, jakož i na stránkách Senátu Parlamentu ČR (http://www.senat.cz/) v sekci Dokumenty a legislativa, v níž můžete mj. zjistit, že jsme za půl roku našeho působení projednávali přes 150 právních předpisů, dokumentů a smluv.
JUDr. Miroslav Antl
senátor ve v. o. č. 48
|
