|
Senátor M. Antl zpravodajem obchodního zákoníku
(poznámky z vystoupení senátora Antla na Ústavně-právním výboru Senátu P ČR)
Vláda ČR předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrh na změny tohoto zákona a souvisejících právních předpisů proto, aby reagovala na Směrnice Evropského parlamentu a začlenila patřičné změny do českého právního řádu - a aby zrevidovala některá ustanovení Obchodního zákoníku (ObchZ), která dlouhodobě činí aplikační obtíže. Zároveň byly navrženy změny zákona o evropské společnosti.
Během projednávání v Poslanecké sněmovně však došlo k podstatným změnám:
– novelizace ObchZ se omezila v zásadě na nutné změny, reagující na Směrnice EP
- z vládního návrhu byly vypuštěny některé nové formulace ustanovení ObchZ, které by vedly ke komplikacím v rámci diskuze v PS
- vládní návrh byl pozměňovacím návrhem Ústavně-právního výboru PS rozšířen o novelizaci dalších zákonů = přijatý návrh mění celkem šest zákonů a člení se do sedmi částí.
ČÁST PRVNÍ – změna obchodního zákoníku
- reaguje na nutnost včlenění příslušné Směrnice EP do ObchZ
= jde o zjednodušení oceňování vkladů při zvýšení základního kapitálu (možnost při splnění zákonných podmínek neprovádět ocenění vkladů soudem jmenovaným znalcem),
= nabývání vlastních akcií či obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným (zmírnění dosud velmi přísných pravidel)
= finanční asistenci společnosti pro účely získání akcií (namísto stávajícího zákazu jsou stanoveny podmínky, při jejichž splnění je finanční asistence připuštěna).
= doplňuje některá ustanovení ObchZ jež upravují otázky splácení základního kapitálu a některé další transakce, o další subjekt, u nějž lze příslušné finanční operace učinit, konkrétně o spořitelní a úvěrní družstvo (ve 14 novelizačních bodech)
= a některá nesporná upřesnění stávajícího znění zákona ( body 1, 7, 9, 10, 19, 24, 23 zčásti, 25, 31, 32).
ČÁST DRUHÁ – změna zákona o evropské společnosti = obsahuje zrušení tří ustanovení omezující uzavírání transakcí monistickým typem evropské společností s jejími představiteli, resp. zakazující poskytování půjček či úvěrů těmto osobám.
ČÁST TŘETÍ – změna zákona o bankách novelizuje ustanovení § 18 odst. 3 tohoto zákona o vyloučení použití ustanovení § 196a ObchZ pro banky.
ČÁST ČTVRTÁ – změna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí zapracovává do tohoto zákona změnu obchodního zákoníku týkající se oceňování vkladu při zvyšování základního kapitálu.
ČÁST PÁTÁ – změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev obsahuje opravu odkazu a dále věcně zpřísňuje podmínky, za nichž se nevyžaduje znalecká zpráva o fúzi.
ČÁST ŠESTÁ – změna občanského zákoníku obsahuje novou úpravu sídla právnické osoby převzatou z návrhu nového občanského zákoníku a odstraňuje dosud platnou zásadu, aby statutární sídlo právnické osoby bylo shodné s jejím skutečným sídlem, tedy místem, kde je její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat; nová úprava sídla již pojem „skutečné sídlo“ ani nevymezuje.
ČÁST SEDMÁ - účinnost, která se navrhuje dnem vyhlášení zákona.
Poznámky senátora JUDr. Miroslava Antla:
Část první – změna obchodního zákoníku (doplnění dalšího typu peněžního ústavu = spořitelního a úvěrního družstva):
Jde o nutné změny, které je nutno akceptovat. Přesto opět v Poslanecké sněmovně P ČR došlo k další úpravě, resp. změně, která je naprosto nelogická a nevysvětlitelná:
V celkem 14 bodech novely se v obchodním zákoníku tam, kde je stanoveno zřízení účtu, na nějž se skládají určité peněžní prostředky v souvislosti se založením obchodní společnosti, změnou výše jejího základního kapitálu apod., a to účtu u banky, umožňuje zřídit takový účet i u spořitelního a úvěrního družstva.
??? proč i v ustanovení § 60 odst. 1 ObchZ nebylo zakotveno spořitelní a úvěrní družstvo
(- jak je tomu v návrhu na změnu znění odst. 3. ustanovení § 60 ObchZ)
= podle návrhu zákona lze splácet u něho peněžité vklady = proč tedy nemůže být též takové družstvo pověřeno správou těchto vkladů s povinnostmi uvedenými v § 60 odst. 3 a 4 ObchZ (viz citace § 60 v příloze)
Část druhá = změna zákona o evropské společnosti (vypuštění § 33, § 34, § 41)
= otázkou zůstává, zda je relevantní vypuštění předmětné úpravy ze zákona o evropské společnosti, když důvody, pro něž byla tato ustanovení do zákona o evropské společnosti začleněna, trvají.
Části pátá (změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstva) a šestá (změna občanského zákoníku):
Tyto části byly do vládního návrhu novely ObchZ vloženy pozměňovacím návrhem ÚPV Poslanecké sněmovny, aniž by byla dána jakákoliv souvislost se změnami provedenými v obchodním zákoníku = jde o tzv. „PŘÍLEPKY“…!
Pozn.: I přes uváděné pochybnosti je nutno reagovat na normu Evropského parlamentu = novelu ObchZ a souvisících předpisů i přes, bohužel, obvyklé poslanecké přílepky schválit
N Á V R H Senátu Parlamentu ČR:
s c h v á l i t návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR
V Praze dne 17.6.2009
JUDr. Miroslav A n t l
Zpravodaj ÚPV S P ČR
Příloha:
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (ObchZ)
§ 60 Správa a splácení vkladů před vznikem společnosti
(1) Před vznikem společnosti spravuje splacené vklady nebo jejich části zakladatel pověřený tím ve společenské nebo zakladatelské smlouvě. Správou peněžitého vkladu může být též pověřena banka … ??? ..., i když není zakladatelem. Vlastnické právo ke vkladům nebo jejich částem splaceným před vznikem společnosti, popřípadě jiná práva k těmto vkladům přecházejí na společnost dnem jejího vzniku. Vlastnické právo k nemovitosti nabývá společnost vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem. Jiné majetkové hodnoty, ke kterým se příslušné právo nabývá zápisem do zvláštní evidence, nabývá společnost až účinností tohoto zápisu.
(2) Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat osobě spravující splacené vklady (dále jen "správce vkladu") písemné prohlášení podle odstavce 1 před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti správci vkladu je vklad splacen. Tím není dotčeno ustanovení § 59 odst. 2. Je-li předmětem nepeněžitého vkladu věc movitá, je vklad splacen předáním věci správci vkladu, pokud nebylo ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo v zakladatelské listině stanoveno něco jiného. U ostatních nepeněžitých vkladů je vklad splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu, kterou jménem společnosti uzavírá správce vkladu. Tato smlouva musí zajistit dohled správce vkladu nad plněním do vzniku společnosti. Pokud je nepeněžitým vkladem know-how, vyžaduje se i předání dokumentace, v níž je zachyceno. Pokud je nepeněžitým vkladem podnik nebo jeho část, vyžaduje se i předání podniku nebo jeho části správci vkladu. O předání podniku nebo jeho části anebo dokumentace, v níž je zachyceno know-how, sepíší správce vkladu a osoba splácející vklad zápis.
(3) Po vzniku společnosti je správce vkladu povinen splacené vklady předat i s plody a užitky bez zbytečného odkladu společnosti, ledaže jde o peněžité vklady, jež jsou uloženy na zvláštním účtu u banky … nebo spořitelního a úvěrního družstva … zřízeném pro tuto společnost před jejím vznikem. Nevznikne-li společnost, je správce vkladu povinen splacené vklady bez zbytečného odkladu vrátit i s plody a užitky z nich. Za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a nerozdílně.
|
